Zatýkání novinářů a zásahy proti opozici. Proti situaci v Turecku demonstrují desítky tisíc lidí
Turecká policie zadržela devět novinářů, kteří zpravodajsky pokrývali protesty proti zatčení istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua. Úřady také blokují některá internetová média. Poklidné demonstrace pokračovaly i v pondělí večer. Opozice tvrdí, že středečním zatčením a následným uvězněním populárního İmamoğlua se prezident Recep Tayyip Erdoğan snaží zbavit vážného soupeře. Vedení Turecka to ale odmítá a odvolává se na nezávislou justici.
Protesty jsou zatím relativně malé a probíhají spíše před istanbulskou radnicí, kam je svolává opoziční sociálnědemokratická strana (CHP), což je strana zatčeného istanbulského primátora Ekrema İmamoğlua.
5:42
Protesty v Turecku jsou opravdu masivní. Češi by se měli vyhýbat velkým demonstracím, říká velvyslanec
Číst článek
Demonstrujících se zatím scházejí maximálně desítky tisíc a často se tak protestů účastní více policistů než demonstrantů. Demonstrace většinou končí rozháněním vodními děly, slzným plynem, ale třeba i střelbou gumovými projektily. Přesto jsou stále velice poklidné a poměrně tiché. Svou velikostí ani intenzitou nedosahují zdaleka protestů z roku 2013. Přesto jde od té doby o největší protest proti vládě prezidenta Erdoğana a jeho straně AKP.
Vedle těchto politických demonstrací probíhají v Turecku také protesty studentů. Ti dávají svou nelibost se současným děním v zemi najevo bojkotem přednášek a protestními pochody ulicemi měst. Nebouří se jen proti zatčení opozičního politika İmamoğlua, ale také proti dalšímu kroku, který chystá Istanbulská univerzita – ta se totiž snaží zadrženému politikovi odebrat vysokoškolský diplom, bez kterého by nemohl kandidovat na pozici prezidenta. Podle studentů jde jednoznačně o politicky motivovaný krok.
Zatýkání novinářů
Protesty se policie snaží zastavit nejen rozháněním, ale i zatýkáním. Ve vazbě už od vypuknutí demonstrací skončilo přes tisíc lidí. Mezi nimi i devět novinářů, kteří protesty zpravodajsky pokrývali a pro které si policisté přišli přímo domů.
Úřady se obecně snaží informování o protestech bránit nejrůznějšími prostředky. Vydávají soudní příkazy na blokování účtů konkrétních médií a lidí na sociálních sítích. A to i těch, kteří třeba pouze zveřejňují z probíhajících protestů záběry na sociálních sítích.
Úřady ale zasahují i proti tureckým samosprávám a radnicím velkých měst, které právě opoziční strana CHP kontroluje. V Istanbulu zbavily turecké úřady oficiálně funkce nejen zadrženého starostu İmamoğlua, ale i starosty dalších istanbulských městských částí. Na radnici v Ankaře, kde také vládne opoziční sociálnědemokratická strana, aktuálně probíhá razie kvůli údajně špatnému hospodaření.
Opozice proto tvrdí, že jde jednoznačně o cílený zásah proti ní a jejímu populárnímu kandidátovi İmamoğluovi. To ale turecké úřady i vláda odmítají. Sám prezident Erdoğan říká, že je chybou, když lidé současnou razii na radnicích velkých měst spojují s politikou. A odvolává se na nezávislost turecké justice.
Podobné zásahy se přesto promítají do klesajících preferencí vládní strany. Nízká popularita Erdoğanovy AKP se nejvíce projevila v loňských místních volbách, kdy vládní strana přišla o 15 provincií, 14 z nich získala opoziční CHP. Alespoň na místní úrovni se tedy rovnováha zcela obrátila ve prospěch opozice a prezident Erdoğan má tedy důvod obávat se vážných politických soupeřů.
