‚Jako březen ve zpomaleném záběru.‘ Nemocnicím v Madridu docházejí kapacity, zahlcené jsou i ve Francii
Z okamžiků, které zažívali během březnového vrcholu pandemie, se španělští zdravotníci dodnes vzpamatovávají. Zahlcené byly nemocnice i márnice a zdravotnický personál se ocital na pokraji sil. Teď jejich vzpomínky opět ožívají. Nakažených covidem-19 znovu rychle přibývá a s tím se začínají plnit i madridské jednotky intenzivní péče. Na ubývající kapacity upozorňují i lékaři ve Francii, mimo jiné ve druhém největším městě Marseille.
„Svým způsobem je to jako situace v březnu, jen ve zpomaleném záběru,“ říká pro agenturu AP Carlos Velayos, který pracuje na jednotce intenzivní péče ve městě Fuenlabrada, ležícím asi 22 kilometrů od Madridu.
Oddělení je už nyní plně obsazené pacienty s vážným průběhem covidu-19, vedení nemocnice se proto rozhodlo do konce měsíce navýšit kapacitu JIP z dvanácti na 24 lůžek.
Praha jako první zveřejnila podrobná data o epidemii, nejvíc v přepočtu na obyvatele hlásí Praha 3 a Praha 2
Číst článek
Druhá vlna koronaviru zasáhla jednotlivé španělské regiony různou intenzitou, stejně jako na jaře ale zůstává nejhorší situace právě v madridském regionu.
Na jihu Madridu a v jeho okolí překonává denní nárůst už dva týdny 700 případů na 100 tisíc obyvatel, ve čtvrti Puente de Vallecas je to dokonce přes 1000 případů.
Pro srovnání: v celém Španělsku se tato hodnota za posledních 14 dní pohybuje kolem 280, ve Francii kolem 160 a v případě Česka, které je v celoevropském srovnání tempa nákazy třetí, to je zhruba 130 případů na 100 tisíc obyvatel.
Podle údajů španělského ministerstva zdravotnictví je v zemi aktuálně na 1300 covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče, z toho asi 360 jen v madridském regionu. Tamní zdravotníci si přitom stěžují, že úřady reagují na zhoršující situaci pomalu a nevyzpytatelně.
Predikční modely už před časem odhadovaly, že některé nemocnice mohou ve druhé polovině září dojít na vrchol svých kapacit. Úřady ale udělaly jen málo pro to, aby se nemocnice dokázaly této situaci vyhnout.
„V březnu to bylo jako jaderná bomba, která během několika týdnů přivedla celý zdravotní systém ke kolapsu,“ popisuje Velayos vrchol epidemie ve Španělsku, kdy se nemocnice potýkaly s nedostatkem místa, vybavení i personálu. „Tam možná ještě nejsme, ale to není důvod se nebát. Dopustili jsme, aby se ohniska stala nekontrolovatelnými,“ dodává španělský lékař.
Stres jako nová rutina
V reakci na zhoršující se situaci úřady v Madridu plánují zavádět nová přísná opatření. Ta dosavadní nestačí, španělská metropole proto hodlá v lokalitách s nejvyšším počtem případů nákazy koronavirem vyhlásit další uzávěry. Detaily mají být známé během pátku.
Čech žijící ve Španělsku: Letní sezona byla fatální. Město je prázdné, plné cedulí s nápisy ‚na prodej‘
Číst článek
„Už jsme zavedli nějaká opatření, ale nestačí to. Nic nebude fungovat, pokud se nebudeme chovat odpovědně. Lidé se chovají moc uvolněně a to nemůžeme tolerovat,“ prohlásil ve středu Antonio Zapatero, který vede tým odpovídající za řešení epidemie ve španělském hlavním městě.
Problémem jsou podle něj hlavně organizované večírky, kdy obyvatelé nerespektují karanténní pravidla a ve skupinách popíjejí na ulicích.
Španělská vláda mezitím poukazuje na to, že země testuje výrazně víc než na jaře a že většina nově odhalených případů nevykazuje žádné příznaky. Některé nemocnice se přesto dostávají na hranu kapacit.
Z celkového počtu lůžek španělských nemocnic je covidovými pacienty sice obsazeno jen 8,5 procenta, v Madridu už to je ale pětina. Pokud jde o jednotky intenzivní péče, ty jsou pacienty s covidem-19 obsazené ze 38 procent, některé nemocnice ale hlásí, že jsou jejich kapacity už z 90 procent plné.
Spíš než s místy v nemocnicích je problém především v zahlcenosti zdravotního personálu. „Pracovní vytížení je prostě nesnesitelné,“ říká pro agenturu AP madridská lékařka Olaya Muñozová.
To potvrzuje také specialista z jednotky intenzivní péče ve městě Fuenlabrada, podle něhož zdravotníci vnímali pracovní vypětí v jarních měsících jako nutnou součást výjimečné situace. „Teď se ale situace stává chronickou. Stres bude novou normou a rutinou,“ tvrdí Velayos.
Zahlcené nemocnice ve Francii
Už dvacet dní v řadě roste počet lidí, kteří se s covidem-19 léčí na jednotkách intenzivní péče, také ve Francii. Ve čtvrtek na to upozornila agentura Reuters, podle které se celkový počet těchto pacientů vyšplhal na více než 800. To je tříměsíční maximum, ale zároveň devětkrát méně než vrchol z 8. dubna, kdy bylo na odděleních JIP celkem 7148 Francouzů.
Maďar: Musí se zavést represivní protiepidemická opatření, jinak budeme dál sklouzávat po šikmé ploše
Číst článek
Denní počet případů nákazy koronavirem ve Francii setrvale roste od počátku srpna. V sobotu dokonce úřady ohlásily rekordní přírůstek 10 561 případů. Už minulý týden premiér Jean Castex za nejvíce znepokojivou označil situaci v druhém největším francouzském městě Marseille, v Bordeaux na jihozápadě země a na karibském ostrově Guadeloupe, který je zámořským departementem Francie.
„Poprvé po mnoha týdnech zaznamenáváme podstatné zvýšení počtu hospitalizovaných osob,“ varoval minulý týden podle agentury AP francouzský premiér, který se ujal vlády teprve začátkem léta.
Rostoucí počet hospitalizovaných zvyšuje tlak hlavně na zdravotní systém v Marseille, kde už lékaři kvůli přetížení snižují počet chirurgických zákroků a operací. Ředitel nemocnice v Marseille Jean-Olivier Arnaud začátkem týdne varoval, že volné kapacity začínají být na hraně. Z 35 lůžek na resuscitačním oddělení byla před třemi dny volná jen čtyři, z celkových 155 míst určených pro covidové pacienty pak bylo obsazeno 129 z nich.
Na problémy ale upozorňuje také Yann Bubien, ředitel nemocnice v Bordeaux a člen vědecké rady vlády pro covid-19. „Všechny varovné signály blikají červeně,“ tvrdí podle britské BBC Bubien, podle kterého došlo v posledních dvou týdnech k „velmi rychlému nárůstu“ případů.
Česko situaci zatím zvládá
Také v Česku roste počet hospitalizovaných, za poslední týden stoupl o víc než třetinu. Podle čtvrtečních zpráv se v českých nemocnicích s koronavirem léčí 413 lidí, pacientů v těžkém stavu je 91, to je v porovnání se situací před týdnem nárůst o více než čtvrtinu.
Epidemiolog z Tel Avivu: Izrael a Česko doplácejí na ‚paradox úspěchu‘, nová karanténa přichází včas
Číst článek
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na tiskové konferenci ve čtvrtek doplnil, že hospitalizaci potřebují zhruba čtyři procenta z pozitivně testovaných a čtvrtina z nich je ve vážném stavu. „Ve velkých počtech diagnostikovaných může znamenat i malé procento do budoucna problém,“ uvedl Dušek.
Hospitalizovaných přitom bude v dalších týdnech přibývat. Podle šéfa ÚZIS od diagnózy trvá zhruba sedm až deset dní, než se rozvinou vážné příznaky. Další týden až dva trvá, než se to projeví na počtech hospitalizací. Pokud by bylo 100 tisíc pozitivně testovaných, bude podle Duška zhruba 4000 lidí potřebovat hospitalizaci a čtvrtina bude mít závažné komplikaci. „Nyní volná kapacita je více než dvojnásobná,“ dodal.
Nejen ve Španělsku, ale například také v Izraeli, který se jako první země světa nyní vrací k celonárodní karanténě, se přitom v minulých týdnech ukázalo, že problém nepředstavuje ani tak kapacita lůžek, jako zahlcení zdravotního personálu.
„Dnes už je jasné, že mít větší počet plicních ventilátorů není klíčem k úspěchu. Týmy na jednotkách intenzivní péče jsou po měsících stresu, přesčasů a intenzivní práce za nepohodlných podmínek vyhořelé. A právě to vnímám jako nejzranitelnější článek systému,“ varoval v rozhovoru pro iROZHLAS.cz epidemiolog Telavivské univerzity Gabriel Chodick.
