Kvůli drahému bydlení má už i židovský stát své 'arabské jaro'
Namísto okurkové sezóny mají izraelští novináři v těchto dnech nečekaně palčivé téma. Nejde o nový konflikt s Palestinci, ale o domácí sociální krizi. Desítky tisíc Izraelců protestují proti vysokým cenám bydlení.
Politici tak náhle mají jiné priority než obvykle. Premiér Netanjahu dokonce zrušil cestu do Sofie a odložil návštěvu Polska, kde měl lobbovat proti uznání nezávislého palestinského státu.
„Proč žiju tady ve stanu? Protože je v Izraeli extrémní problém s bydlením, nedá se sehnat byt za přijatelné peníze. Mezitím zdražují potraviny a energie a lidé už to prostě neutáhnou. Náklady na bydlení někdy dosahují sedmdesáti až devadesáti procent našich příjmů,“ shrnuje příčiny protestu Barak, jeden z vůdců protestního hnutí ve stanovém táboře Tel Avivu, kde všechno přesně před dvěma týdny na výzvu z Facebooku začalo.
Sedmaosmdesát procent Izraelců, kteří protest podporují, mají pocit, že stát od nich požaduje velmi mnoho, ale dostanou za to zpátky velmi málo. Musejí na tři roky na vojnu, platí vysoké daně, ale nedostanou na oplátku skoro nic.
Izraelci jsou ke své zemi velmi loajální, ale vlády, zejména ty pravicové, to vidí jinak. Mají spoustu výmluv, že je nutné platit obranu a že je země v ohrožení.
Nikdo obecné ohrožení nepopírá, ale všichni se shodují na tom, že Izrael má i jiné problémy. „Koneckonců není moje vina, že Izrael nedokázal 60 let uzavřít mír se svými sousedy. Mír už mohl být dávno,“ hodnotí jedna ze sympatizantek protestního hnutí.
Tenhle protivládní protest je ovšem velmi paradoxní. Demonstrantům totiž najednou dává za pravdu samotná vláda.
„Hlavní nástroj, který má vláda k dispozici, spočívá v tom, že většina půdy patří státu. Zatím se prodávala nejvyšší nabídce. A developer, který si nějaké pozemky koupil, se pak samozřejmě snažil co nejvíce vydělat stavbou a prodejem drahých domů a bytů,“ vysvětluje v Jeruzalémě paní Sofia Eldorová, která na Ministerstvu bytové výstavby vede už více než třicet let odbor plánování.
Ministr po bytovou výstavbu se pokoušel cenu pozemků srazit. Ministerstvo financí ale vzdorovalo a snažilo se ji udržet co nejvyšší. Jsou to logicky příjmy do státní kasy. Jen loni tak prodejem státní půdy získalo šest miliard šekelů.
Vláda podnikne opatření
V úterý vláda premiéra Netanjahua náhle slíbila, že teď naopak bude vybrané pozemky prodávat za co nejnižší cenu investorům, kteří zajistí výstavbu levných bytů pro slabší sociální skupiny.
„Díky tomu protestu naše ministerstvo konečně prosadí svou! A vyhraje nad těmi mladými, úspěšnými a dynamickými úředníky z ministerstva financí! To jsou lidé, kteří prosazují volnou ruku trhu a liberální ekonomiku, a tím chtějí řešit všechny problémy. Vidíme ale, že se musejí zohledňovat i jiné věci. Život je prostě složitější a vyžaduje citlivější přístup,“ říká vládní úřednice Sofia Eldorová.
Jenže ve stanových táborech po celé zemi už lidé politikům nevěří a chtějí protestovat dál. Přibývá emocí, násilností i zatýkání.
Z ulice nechce odejít ani 28letý Barak: „Já jsem zrovna dostudoval psychologii, učím děti. Protestují tu s námi i lékaři, taxikáři, všechny kategorie lidí. Každá den sem přichází několik tisíc Izraelců. Nám je jedno, jestli řešení zajistí levice nebo pravice. A nechceme almužnu, ale jenom příležitost bydlet!“
Problém je hlubšího rázu
Mnoho lidí, a to i mezi politiky a novináři, vidí boj o bydlení jen jako jeden z příznaků daleko hlubší krize izraelské společnosti. Ostatně i mezi demonstranty zaznívají varovné hlasy, že takzvané ‚arabské jaro‘ se nakonec nevyhne ani židovskému státu.
„Máme inspiraci z arabských revolucí, viděli jsme, co se dělo v Egyptě, v Jordánsku nebo v Sýrii. My v Izraeli máme daleko více demokracie, a tak o to více bychom přeci měli mít možnost ovlivňovat chod této země,“ dodává Barak.
