Čeští psi prohledávají sutiny v Bejrútu, střídají se po 10 minutách. ‚Zmáhá je vlhkost vzduchu,‘ říká kynolog
Pořezané tlapky i pády z výšky hrozí pětici českých psů, kteří se podílejí na záchranné akci v bejrútském přístavu. Český tým v Libanonu má celkem šestatřicet členů a část z nich tvoří právě psovodi. Úkolem psů je zjistit, jestli pod sutinami zničených objektů ještě stále nejsou zasypaní lidé. Podnebí Bejrútu je pro české psy i jejich pány náročné.
„To je modrá tlapka, on kolegovi včera šlápl do barvy, tak má modrou tlapku.“ Kynolog Petr Svoboda mi ukazuje na dvoře ve velké schráně labradora, který se právě vrátil z náročné služby v bejrútském přístavu.
„Má pořezanou zadní levou tlapku a přední levou tlapku, někde se odřel, ale je v pořádku, normálně funguje a v práci ho to nijak neomezuje,“ říká Svoboda. Pes se intenzivně chladí. To máte jednoho německého ovčáka? „Jeden německý ovčák, jeden čokoládový labrador, takže tmavě hnědý, a pak jsou tady tři ohaři.“
Čeští psovodi přespávají poměrně daleko od místa činu, v buňkách bez klimatizace, zato s vojenskými kavalci, a Pavel Málek mi ukazuje dalšího čtyřnohého zachránce, který má navíc privilegium využívat zdejší postel. „Je tady strašnej bordel.“ Pracovní prostředí, to chápu. „Ohaři standardně spí v posteli.“ „Jak se jmenuje?“ ptám se. „Yetty. Yetty má za sebou dnešní nasazený a včera celý den.“
Psí tým, který vyrazil do Bejrútu před několika dny, je namíchaný z různých ras. „My to nazýváme různobarevný tým. Používáme různé rasy psů. Někdy potřebujeme nějaký prostor prohledat rychle, na to použijeme třeba ty naše ohaře, kteří jsou rychlí, ale zase jsou třeba místa menší, ale nebezpečnější, a na to potřebujeme klidnějšího psa, aby nikam nespadl.“
Na palubě letadla
Ptám se Petra Svobody, jak vlastně taková přeprava pětice velkých psů do Bejrútu vypadá. „Útroby letadla byly plné materiálu, psi už se nevešli, takže s námi letěli na palubě,“ vysvětluje.
Pro psy taková přeprava nemusí mít jednoduché. Jak ji čtyřnozí záchranáři zvládli? „Ohaři se stočili do klubíčka a většinu cesty prospali, můj německý ovčák seděl u okna a díval se z okna, a kolegův labrador se chvíli díval z oka, chvíli tak pochodoval. Každý pes zvládá to cestování trošku jinak,“ popisuje let.
Česko vyslalo do Libanonu čtyřicetičlenný hasičský tým. V záchranářské skupině jsou i lékaři nebo psi
Číst článek
Cesta ale nebyla to nejnáročnější, v Bejrútu je totiž pro české psy nezvyklé počasí. „U nás je v podstatě stejné teplo, jako tady, ale tady je obrovská vlhkost. A ta vlhkost dává těm psům docela zabrat. Ten ovčák to snáší mnohem hůř, ty chlupy ho hřejou, takže je to pro něj mnohem náročnější, než pro ty ohaře.“
‚Hrozí pořezání tlapek‘
Ani vyhledávání obětí v troskách zřícených domů není pro psy zdaleka bez rizika. „Je tam suť, cihly, tady hodně plechy, hromady střepů, takže tady hrozí pořezání tlapek, celých nožiček, pořezání šlach, je to pro ně náročné, nebezpečné, jsou tu vysoké teploty, ta zem je tak vyhřátá, že na ní neudržíte ruku, takže musí mít nestále na nohách botičky, aby se jim nespálily tlapky,“ vysvětluje Pavel Málek.
Vydrží psi to, co lidé, ohledně délky směny? „Určitě ne. V těchto horkých podmínkách zkracujeme dobu nasazení, střídáme je třeba po deseti minutách, psy udržujeme ve stínu, dáváme jim hodně pít, chladíme jim tlapky, ale nedokážou fungovat tak dlouho, jako lidé.“
Čeští psí zachránci budou v Bejrútu hledat nejdéle do středy, a pak je možná bude čekat někde nějaká další mise.
