„Desítky příslušníků Hizballáhu byly zraněny na jižním předměstí Bejrútu,“ řekl agentuře AFP zdroj blízký hnutí. Další komunikační zařízení, především pagery, explodovala na jihu Libanonu.
Napětí mezi Izraelem a Libanonem v posledních týdnech vzrostlo. Izraelská armáda koncem července v Bejrútu zabila významného velitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra.
Zájemci mají neprodleně kontaktovat české velvyslanectví v Bejrútu na telefonním čísle +961 3 332 291. Platí varování před cestami do Libanonu a výzva k jeho opuštění.
V úterý izraelská armáda oznámila, že v Bejrútu zabila vysokého představitele Hizballáhu Šukra, který byl vojenským poradcem šéfa hnutí Hasana Nasralláha a šéfem operačního velitelství.
Bejrút od soboty v napětí očekával možnou odvetu za raketový útok, při němž na Izraelem okupovaných Golanských výšinách zahynulo 12 dětí a mladistvých.
Hospodářská a politická krize v Libanonu prohloubila napětí v tamní společnosti. A syrští uprchlíci přemýšlejí jestli zůstanou ve stále nepřátelštější zemi, nebo jestli budou riskovat návrat do Sýrie.
„Mučednická smrt místopředsedy politbyra Hamásu, šejka Sáliha Arúrího, při sionistickém úderu v Bejrútu,“ uvedlo hnutí v prohlášení, které odvysílal jeho oficiální kanál Aksá TV a další média.
V úterý dal Černínský palác občanům v Libanonu ke zvážení opustit zemi, dokud jsou komerční lety v provozu bez větších omezení. Nyní výzvu zpřísnil s ohledem na bezpečnostní situaci v regionu.
Setkání se uskutečnilo několik dní poté, co byly z jižního Libanonu na Izrael odpáleny rakety, což izraelská armáda připsala Hamásu. Podle expertů Hizballáh musel k odpálení raket dát svolení.
Otřesy, které byly cítit až v Káhiře, byly zaznamenány 33 kilometrů od města Gaziantep, které leží ve stejnojmenné provincii, s ohniskem v hloubce 18 kilometrů a síle 7,8 stupně Richterovy stupnice.
Exploze v bejrútském přístavu v roce 2020 je považována ze jeden z největších nejaderných výbuchů v historii. Před justičním palácem protestovali příbuzní obětí exploze, poslanci a občané Libanonu.
Libanonská vláda pro znovuzalesnění země moc nedělá. Iniciativu proto přenechává nadšencům. V horách nedaleko Bejrútu, ve výšce skoro 2000 metrů, vzniká nový cedrový háj.
Příjem z letů představuje necelá dvě procenta ročního rozpočtu pro armádu. Libanonské armádě to pomáhá udržovat v provozu některá její zařízení a funkce.
Ačkoliv je země na dobré cestě v získávání energie z obnovitelných zdrojů, lidem stále více vadí vysoké ceny nafty a další krize. Mnoho z Libanonců proto emigrovalo, další odchod ze země zvažují.
Libanon zažívá už dva roky hluboký finanční kolaps. Stále více Libanonců tak nemá prostředky ani na zdravotní péči. V nemocnici Rafíka Harírího v Bejrútu jim pomáhají čeští lékaři z projektu Medevac.
V přístavu předloni vybuchl špatně uskladněný dusičnan amonný. Exploze si vyžádala životy více než 230 lidí a zranilo se při ní 7000 lidí. Příčina dodnes nebyla řádně vyšetřena.
Izrael a USA vedou Hizballáh na svých seznamech teroristických organizací již delší dobu, řada dalších zemí však odmítá uvalovat sankce na politické křídlo strany.
V údolí Biká, v městečku Badnájel, působí ortoped Husajn Hajdar, který vystudoval v České republice. „Patřím k těm, kdo váhají, jestli zůstat, nebo ne. Ta situace je opravdu těžká.“
Libanonská metropole se dodnes nevzpamatovala z následků mohutné exploze, která ji ochromila před více než rokem. Rekonstrukce města pokračuje pomalu. A k opravě Bejrútu přispívá i Česko.
Vůdce Hizballáhu ve svém projevu obvinil ze čtvrtečního násilí pravicovou křesťanskou stranu Libanonské síly. Šéfa strany varoval, aby se nesnažil zažehnout v Libanonu novou občanskou válku.