Exploze v bejrútském přístavu v roce 2020 je považována ze jeden z největších nejaderných výbuchů v historii. Před justičním palácem protestovali příbuzní obětí exploze, poslanci a občané Libanonu.
V přístavu předloni vybuchl špatně uskladněný dusičnan amonný. Exploze si vyžádala životy více než 230 lidí a zranilo se při ní 7000 lidí. Příčina dodnes nebyla řádně vyšetřena.
Libanonská metropole se dodnes nevzpamatovala z následků mohutné exploze, která ji ochromila před více než rokem. Rekonstrukce města pokračuje pomalu. A k opravě Bejrútu přispívá i Česko.
Přesně před rokem výbuch přístavní haly zčásti zdevastoval libanonské hlavní město Bejrút. Nejničivější exploze 21. století připravila o život 207 lidí.
Loď Rhosus zakotvila v roce 2013 v Bejrútu s nákladem 2700 tun dusičnanu amonného. Později byl náklad přeložen do přístavního skladu, kde loni v srpnu vybuchl a zabil na 200 lidí.
Při masivní explozi 4. srpna zahynulo v Bejrútu 190 lidí, tisíce utrpěly zranění. Tlaková vlna pak poničila stovky budov v okruhu několika kilometrů. A škody se nevyhnuly ani památkám.
Bejrút doufal v zázrak a nasazené síly kus po kusu odklízely trosky. Práce postupovaly pomalu, protože hrozilo zřícení dalších částí budovy. Zázrak se nakonec nekonal.
Skupina záchranářů složená z dobrovolníků a členů civilní obrany rozebírá hromady betonu a dalšího zničeného stavebního materiálu, protože zaznamenali, že pod sutinami možná někdo dýchá.
Libanonští dobrovolníci mažou doma stovky sendvičů. Rozdávají je v oblastech postižených tragickou explozí. K lidem se už dostala i mezinárodní pomoc. Armáda ji balíčkuje a rozdává lidem.
36 hasičů hledalo několik dní v troskách bejrútského přístavu přeživší. V týmu byli psovodi a také specialisté na statiku budov, kteří pomáhali vyhodnocovat stav poškozených obytných domů.
Libanonský prezident Michel Aún následně v televizním projevu uvedl, že rezignaci premiéra přijal a požádal ho, aby zůstal ve funkci jako úřadující předseda vlády, dokud nebude sestaven nový kabinet.
Úterní výbuch připravil o život téměř 160 lidí a dalších 20 se stále pohřešuje. Exploze po sobě zanechala 43 metrů hluboký kráter a poškodila domovy asi 300 tisíc obyvatel libanonské metropole.
Libanonští demonstranti v noci obsadili několik ministerstev v centru Bejrútu. Policie ale budovy vyklidila. Mohutný protivládní protest žádal potrestání viníků úterního výbuchu a rezignaci politiků.
Mnozí Libanonci protestují proti vládě již od loňského října. Během demonstrací žádali, aby odešlo celé vedení země. Přičítají mu rozsáhlou korupci, která Libanon přivedla k hluboké ekonomické krizi.
Obětí exploze, která poničila několik čtvrtí, je zatím 154. Z více než 5000 zraněných je přes sto v kritickém stavu. Mezi oběťmi je i manželka nizozemského velvyslance v Libanonu.
„Je tam suť, hodně plechy, hromady střepů, takže tady hrozí pořezání tlapek, celých nožiček, pořezání šlach. Musí mít nestále na nohách botičky, aby se jim nespálily tlapky,“ vysvětluje psovod.
Vyšetřovatelé pracují i s možností, že k výbuchu došlo kvůli nedbalosti nebo že se jednalo o nehodu. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch odráží rozsáhlou korupci a bratříčkování vládnoucích elit.
V bejrútu pokračují pátrací akce, při kterých pomáhají i čeští hasiči. V pátek se do libanonského hlavního města vydá i odborník na krizové řízení Miroslav Lukeš.
Ničivé exploze v Bejrútu přinesly zkázu obyvatelům města, ale také světu připomněly mizérii současného Libanonu. Jak vypadá situace přímo v poničené metropoli? Na místě je zpravodaj Štěpán Macháček.
Ghází Arídí byl ministrem veřejných prací v roce 2013, kdy do bejrútského přístavu dorazila loď s nákladem dusičnanu amonného. Podle agentury AP jej armáda vyslechne v pátek.
Libanon zavřel do domácího vězení všechny pracovníky bejrútského přístavu, kteří měli na starosti bezpečnost a skladování dusičnanu amonného za posledních šest let.
Mluvčí hasičů uvedla, že nasazení přišlo po „dlouhých průtazích ze strany libanonské armády“, která od rána nepovolovala nasazení mezinárodním týmům. Tým hasičů začal s pomocí po 15. hodině.
Dusičnan amonný se do bejrútského přístavu dostal před sedmi lety z paluby nákladní lodi patřící ruskému oligarchovi Igoru Grečuškinovi. Loď vyplula z gruzínského přístavu Batumi do Mosambiku.