Lavrov o Venezuele: Jsme kategoricky proti vojenským akcím porušujícím mezinárodní právo
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po pondělní schůzce se svým americkým protějškem Mikem Pompeem znovu varoval před případným vojenským zásahem Spojených států ve Venezuele. Následky takové akce by podle něj byly katastrofické.
„Soudě podle mých kontaktů s americkými a dalšími kolegy - evropskými a latinskoamerickými - nevidím stoupence ukvapeného vojenského řešení. Doufám, že toto pochopení se přemění v praktickou politiku a že vojenské řešení nebude, protože by bylo katastrofické,“ zdůraznil ruský ministr podle agentury TASS.
Guaidó přiznal, že špatně odhadl podporu venezuelských vojáků. Očekával větší podporu
Číst článek
„Jsme kategoricky proti vojenským akcím porušujícím mezinárodní právo, ať by to bylo kdekoli. Použití síly může povolit jedině Rada bezpečnosti OSN, anebo může být odpovědí na agresi proti svrchovanému státu. Nic podobného ve Venezuele nevidíme,“ dodal.
Jednání s americkým protějškem označil Lavrov za konstruktivní, týkalo se podle něj otázek strategické stability a regionálních problémů. Důraz se podle něj kladl na reálnou politiku, a ne na prohlášení určená veřejnosti.
„Myslím, že jsme udělali docela dobrý krok kupředu v rozvoji těch jednání, které před pár dny vedli prezidenti Putin a Trump po telefonu,“ poznamenal Lavrov.
Je také přesvědčen, že prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump se znovu setkají, jakmile se naskytne taková možnost.
‚Maduro není s to vládnout‘
Sám Pompeo před schůzkou s Lavrovem podle TASS uvedl, že hodlá dát ruskému kolegovi jasně na srozuměnou, že Rusko musí dodržovat mezinárodní právo, například ohledně svobodné plavby mořskými úžinami.
Venezuela má novou hlavu národní policie. Je jí šéf národní gardy, která potlačuje demonstrace
Číst článek
Dodal, že s Lavrovem vždy jedná na rovinu a na profesionální úrovni. Cestou do Finska také novinářům řekl, že venezuelský prezident Nicolás Maduro se sice nadále drží moci, ale už není s to vládnout své zemi.
Autokratický prezident Maduro stojí v čele Venezuely od roku 2013. Opozice viní jeho vládu z porušování lidských práv, ekonomické a humanitární krize a nesvobodných voleb.
Právě kvůli nedemokratickým volbám letos v lednu neuznal opozicí ovládaný parlament nový Madurův mandát a šéf parlamentu Juan Guaidó se prohlásil dočasným prezidentem. Za hlavu státu, která má v zemi uspořádat svobodné volby, už Guaidóa uznalo téměř šest desítek zemí.
V posledních měsících ztrácí Maduro podporu stále širšího okruhu svých dřívějších příznivců, mimo jiné kvůli hluboké ekonomické a humanitární krizi, z níž mnozí viní řízenou socialistickou politiku Madurovy vlády.
