‚Můj bratr je Lotyš, já jsem Rus.‘ Část rusky mluvících obyvatel se v Lotyšsku necítí dobře
Mezi lotyšskými obyvateli je i čtvrtina rusky mluvících. Ti ale teď mají jen omezené možnosti, odkud čerpat informace. Přišli nejen o lotyšská rusky mluvící média, ale taky o ta přímo z Ruské federace – lotyšská vláda totiž po vypuknutí války na Ukrajině všechna rusky mluvící média zakázala. Velká část diváků a čtenářů se proto přesunula na internet, kde jsou teď náchylnější k přejímání ruské propagandy.
„Chystali jsme se s manželkou a dětmi do Litvy, ale máme velmi dobré lotyšské přátele, kteří nám poradili, ať zkusíme zůstat chvíli v Rize. Potkali jsme tu mnoho dalších novinářů. Je tu několik silných redakcí. Sídlí tu třeba redakce rádia Svobodná Evropa, BBC, Meduza. Pro nás byla taková novinářská komunita důležitá,“ popisuje u Kongresového centra v Rize ruský novinář Maxim Kuzachmetov, jak se vlastně celkem náhodou ocitl s manželkou a dětmi v Lotyšsku. Z Petrohradu odešli chvíli po začátku ruské invaze.
‚Můj bratr je Lotyš, já jsem Rus.‘ Část rusky mluvících obyvatel se v Lotyšsku necítí dobře
„Odchod pro mě byl spásou. Protože v Rusku nemůžete válku nazvat válkou. Všechny ty zločiny nesmíte nazvat zločiny, protože je to trestné. Tady můžete říkat, co chcete. Není tu cenzura,“ dodává Kuzachmetov.
Prý nechtěl čekat, až ho zavřou, nebo až mu úřady odeberou děti. Prohlídku bytu policií a opatrovnickými úřady zažil. Nyní žije celá rodina v Lotyšsku už déle než rok. Učí se jazyk, dětí chodí do školy, kde se neučí se zbraněmi a nemusí přejímat pokřivený pohled na dějiny a současnost.
Lotyšsko po 16 letech znovu zavedlo povinnou vojenskou službu. Důvodem jsou obavy z Ruska
Číst článek
Stejně jako Maxim odešlo do pobaltské země od začátku ruské války na Ukrajině asi 500 mediálních pracovníků nejen z Ruska, ale taky Běloruska a Ukrajiny. Lotyšsko se pro ně stalo bezpečným domovem.
‚Bratr je Lotyš, já Rus‘
Jenže vláda záhy zakázala rusky píšící a vysílající média. Ta měla v zemi velkou podporu. V Lotyšsku používá ruštinu jako mateřský jazyk zhruba čtvrtina obyvatel.
„Můj bratr je Lotyš. Složil jazykovou zkoušku. Já jsem Rus. Nemám lotyšské občanství,“
vypráví uprostřed sídliště v městské čtvrti Kengarags Jevgenij.
V Lotyšsku v současnosti žije asi 250 tisíc lidí bez občanství. Jsou to potomci lidí, kteří do země přišli v době Sovětského svazu. Jejich počet do roku 1989 postupně stoupal, až rusky mluvící lidé tvořili třetinu obyvatel Lotyšska. Od rozpadu Sovětského svazu jejich počet klesá. Integrační problémy přetrvávají.
Na tom samém sídlišti žije i Julia. Ta sice má lotyšský pas, ale sama sebe považuje za Rusku – v Lotyšsku je prý občankou druhé kategorie.
Lotyšsko posílí protivzdušnou obranu. ‚Na Ukrajině vidí, co je potřeba,‘ říká velvyslankyně
Číst článek
„Mám v zásadě dvě možnosti, o kterých teď přemýšlím. Odejít do Španělska, nebo do Ruska,“ říká Julia. V Lotyšsku totiž nevidí budoucnost.
„Já chápu celý ten současný postoj k Rusku. Ale uvažme, že i tam žijí uprchlíci. Já tam mám tátu, tetu, bratry. Znám tam spoustu lidí. Taky se tam vyhazují peníze. Taky se tam krade. Nevydělává se tam tolik. Ale oni se nechovají k jiným na úkor vlastních obyvatel. Tady? Maminky třeba čekají na umístění dětí do školky, ale místo dostanou uprchlíci,“ vysvětluje svůj postoj.
Když začala válka na Ukrajině, prý plakala. Současně se ale rozšíření války do Pobaltí nebojí. Kdyby se to ale přeci jen stalo, prý by sbalila kufr a odešla.
Odešel by i Jevgenij. Není totiž Lotyš, ale nežije ani v Rusku. Kam by šel, neví. Prý možná do Norska nebo do Česka.
Rusky mluvící lidé dnes tvoří zhruba polovinu obyvatel lotyšské Rigy a podle starosty města Martinse Stakise je mezi Lotyši a Rusy cítit napětí.
„Lotyši tvrdí, že historie se opakuje. Ruští vojáci znovu deportují, mučí, znásilňují. Dělají to, co dělali tady před 80 lety. Cítí vztek a hledají viníky. A pak jsou tu Rusové a 63 procent z nich nepodporuje Putina. Ti říkají, že nelze vinit někoho jen proto, že mluví rusky,“ popisuje starosta.
Část ruských obyvatel Lotyšska se dnes necítí v zemi dobře. Mají pocit, že vláda omezuje jejich práva.