Viktor Orbán zůstává u moci. Jeho čtvrtému vítězství v řadě nezabránila ani opoziční šestikoalice. „To by nebylo možné v žádné jiné funkční demokracii. V Maďarsku se to mohlo stát, a to kvůli dvěma podmínkám – válce na Ukrajině a dominanci médií ze strany Fidesz,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Daniel Hegedüs, odborník zaměřující se na politiku střední Evropy.

Rozhovor Praha/Budapešť 5:00 5. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přijde vám, po zveřejnění výsledků parlamentních voleb, že rozumíte Maďarsku?
To je velmi dobrá otázka. Mnoho lidí se Maďarsku snaží porozumět. V neděli večer jsem měl možnost pobavit se s několika pracovníky průzkumů veřejného mínění, kteří nabízeli několik vysvětlení toho, co se stalo.

‚Naše vítězství je vidět z Měsíce i Bruselu.‘ Orbánův Fidesz slaví čtvrté vítězství v řadě

Číst článek

Podle mého názoru pozorujeme několik „výbušných linií“, které vedly k neúspěchu sjednocené opozice, a naopak pomohly k vítězství straně Fidesz. Jedním z vysvětlení je, že vazby, které měly držet „duhovou koalici“ pohromadě, odradily voliče. Pravicový Jobbik nezaznamenal v celé zemi přílišnou podporu, chyběly tradiční hlasy. Což vedlo k tomu, že se extrémní pravici Naše země (MH) podařilo překročit hranici a získat mandáty v parlamentu.

Dalším faktorem je herní pole. Není to pouze otázka procentuálních bodů. Samozřejmě musíme vzít v úvahu také vzestup podpory, který jsme viděli v posledních týdnech. Posledních třicet let maďarské veřejné mínění vyjadřovalo silnou podporu kultu moci. Nyní v podstatě všechny průzkumy veřejného mínění nebyly schopny zachytit a změřit tuto skupinu voličů.

Co se tedy odehrálo?
Vládní strana uspěla s narativem, který vystavila opozici. Nebyla to opozice sama, která prezentovala svůj obraz. Prakticky celá kampaň se nesla v duchu vztahu k Rusku a Ukrajině. Evidentně tato velmi negativní kampaň ze strany Fideszu – obviňování Pétera Márki-Zaye a sjednocené opozice, že zatáhnou zemi do konfliktu a že to jsou pouze dobrodruhové, kteří dostanou Maďarsko do nebezpečí – úspěšně zafungovala.

Velká část maďarských voličů shledala tento narativ vyhovující. A opozice nebyla schopná vysvětlit, proč by mělo být důležité podporovat Ukrajinu. Nepomohlo ani, že celý region ji podporuje a Maďarsko by tomu mělo přispět, že je to i v maďarském národním zájmu. Nebyly tu žádné vlastní identifikace opozice, to vládní strana určovala její obraz.

To by nebylo možné v žádné jiné funkční demokracii. V Maďarsku se to mohlo stát, a to kvůli dvěma podmínkám. První z nich jsme již jmenovali – válka na Ukrajině a druhou je všudypřítomná dominance médií ze strany Fideszu. Ukazuje nám to, že tak dlouho, dokud bude chtít, je nesmírně těžké se jí postavit.

Vystavěný obraz

Zmínil jste roli médií. V uplynulých letech jim vládní strana dominovala. V kampani teď taktéž sehrála klíčovou roli – státní média vysílala výhradně o Fideszu, opozice dostala minimální prostor na sebeprezentaci. Můžeme za této situace ještě hovořit o svobodných médiích?
Záleží na definici. Samozřejmě – a vidíme to i dnes při dopad války na Ukrajině směrem k maďarským volbám – že je zde zcela evidentní mediální dominance vládní strany. Problém je, že Fidesz vytvořil jakousi informační bublinu kolem velkého množství maďarské společnosti. Zejména těch lidí, kteří mají tendenci bezprostředně přebírat informace a neověřovat jejich pravdivost.

Jedná se především o populaci na venkově, která tradičně poslouchá rádiové vysílání nebo sleduje veřejnoprávní televizi. Tyto kanály jsou prakticky stoprocentně kontrolované Fideszem a to vše nám dává možnost porozumět, proč nejsou schopni přijímat jiná sdělení – jsou dlouhodobě zavaleni těmi, které zprostředkovává vláda.

Pokud bychom se podívali na staronového premiéra Viktora Orbána – co vede lidi k tomu, že ho chtějí v čele vlády počtvrté v řadě? Je na něm něco speciálního?
Tak tohle bych označil jako otázku za milion dolarů. Jsem schopný dát pouze velmi obecnou odpověď, která reflektuje zkušenosti z jeho dvanáctileté vlády. Jeho síla se opírá o tři pilíře – ekonomiku, ideologii a mocenské iluze.

Pokud bychom měli více rozebrat otázku ekonomiky, po dobu Orbánova výkonu funkce premiéra se Maďarsko velmi modernizovalo. Země je nyní rozdílná oproti tomu, jak vypadala v roce 2010, když se svojí stranou získal moc. V té době rozběhl velmi úspěšný sociální projekt, který podporoval rodiny a chudé skupiny obyvatel.

Druhý komponent jeho úspěchu je jednoznačně ideologický. Nějakým způsobem byl schopen vytvořit velmi flexibilní program, který se zakládá na nacionalismu a populismu, který vzbuzuje sounáležitost. Tento model perfektně pasuje na obyčejné lidi. Dává pocit velkému množství maďarské společnosti, že právě politici Fideszu reprezentují jejich zájmy a reflektují je. Produkují uměle vytvořené nepřátele, proti kterým je třeba se spojit a mobilizovat. To jsou například sexuální menšiny.

2:44

Minulé volby sázel na strach z uprchlíků, teď je vítá. Orbán se pokusí o čtvrté volební vítězství

Číst článek

Posledním bodem je volba jednoznačného úspěchu. Myslím si, že to je velmi efektivní a velmi uspokojivé pro velkou část maďarské společnosti, zejména pak té s nacionalistickým smýšlením. Podporují ideu, že premiér Orbán postaví Maďarsko do středu mezinárodního dění a dá jim pocit, že na Maďarsku záleží. Ale jeho počínání má spíše opačný efekt – dochází k izolaci země a staví ji do nezáviděníhodné geopolitické situace, kterou nyní pozorujeme.

Agenda vlády Fideszu

Pojďme ještě chvíli zůstat v domácí politice. Co mohou Maďaři od vítěze voleb nyní očekávat? A projeví se na vládnutí nějakým způsobem také zvolení extrémně pravicové strany Naše země do parlamentu? Bude s Fideszem tvořit koalici?
Myslím si, že Naše země bude hrát loajálního hráče, který bude podporovat Fidesz. Přestože je Fidesz nepotřebuje, má pohodlnou ústavní supervětšinu, takže může dělat prakticky cokoliv, co bude chtít. Ale ideologicky bude důležité, že strana Naše země bude reprezentovat loajalitu a svůj respekt. Z hlediska funkčnosti si nemyslím, že by tam měl být jakýkoliv zádrhel.

Maďaři mohou očekávat kontinuitu. Přestože třeba ze zmiňovaného ekonomického hlediska pravděpodobně poprvé za dobu vlády Fideszu se období nebude vyznačovat růstem. Velmi brzy bude mít část společnosti hodně hluboko do kapsy a bude se snažit udržet napjaté rodinné rozpočty. Což bude jistě znamenat pro Fidesz výzvu.

Zároveň se obávám, že na mezinárodní úrovni bude pokračovat destrukce zahraničně-politických vztahů. Protože kampaň varovně předvedla – ve stínu války na Ukrajině – že premiér Viktor Orbán těží z legitimity svého proruského diskurzu. Uvidíme, jak se to projeví po volbách, kde si tento postoj svým způsobem obhájil.

Když ale mluvíme o konzervativním programu strany, součástí voleb bylo také referendum o otázkách LGBT. Bylo však označeno za neplatné, protože se k němu nedostavila potřebná většina obyvatel. Bude staronová vláda tlačit podobnou legislativní agendu?
Tyto legislativní návrhy už byly de facto schváleny v létě minulého roku. Je to v podstatě referendum konané zpětně, které má demonstrovat podporu těmto postojům, které ale v podstatě stojí proti rozhodnutí Evropské komise. Nebylo to nic jiného než politické varování – Fidesz sice uspořádal referendum, ale žádné takové hlasování nebylo nikdy platné v Maďarsku. Strana pak vždycky deklarovala, že existuje podpora oficiálního postoje vlády. Že je důležité prosazovat, co Maďaři chtějí, ale právě to nejlépe ví Fidesz.

Takže jim nezáleželo na výsledku? Chtěli předvést pouze jakési gesto?
Záleželo jim na tom, aby získali podporu pro vládní rozhodnutí. Na čem jim ale nezáleželo, byla legitimita procesu. Ale na tom také vlastně nesejde, protože ty zákony už byly dříve přijaty. Nicméně budou moci nějakým způsobem využít toto referendum, proč například nerespektují nařízení přijaté Evropskou komisí, protože se odvolají na to, že se hlasování konalo a lidé v něm vyjádřili podporu vládnímu postoji.

Maďarsko a exit?

Nyní jsme se dotkli problematiky, kterou bych chtěla probrat. A to je otázka vztahu Maďarska k Evropské unii. Referendum není jediným příkladem nesouladu. Můžeme jmenovat například spor kvůli podmínce právního státu s ohledem na vyplácení peněz z fondů obnovy EU. Jak bude nyní tento vztah vypadat?
To je velmi dobrá otázka. Opět bude odpověď představovat velmi fragmentovanou hru o hledání balance. Nejen na straně Maďarska, ale také z pohledu institucí Evropské unie. Pokud se na to nejprve podíváme z pozice EU, bude velmi důležité, aby udržela jednotu. Nikdo ale nebude riskovat maďarské veto, například v Evropské radě.

Soud EU zamítl žaloby Polska a Maďarska. Spojení právního státu a peněz je v souladu s právem

Číst článek

V tomto konkrétním případě, se znalostí zázemí, si myslím, že podmínka právního státu nebude zavedena. Ale zároveň si myslím, že Evropská komise se pokusí Maďarsko odstavit od plánu obnovy. Alespoň na nějaký čas. To dost možná vrazí klín do vztahu mezi Polskem a Maďarskem, protože u Poláků se podobné odstavení nepředpokládá.

Myslím si, že je to velmi nerovná hranice, na které bude muset Evropská unie balancovat. Ale je to přesně to, co podle mě zkusí udělat – přimět Maďarsko následovat jejich návrhy tímto způsobem.

Ale neodrazí se to pak v nechuti Maďarska spolupracovat? Jak reálná je krajní možnost, že by země opustila Evropskou unii?
Podle mého názoru tato možnost nepřipadá v úvahu. Ani v případě Maďarska, ani Polska. Debaty o opuštění společenství mají ryze politický charakter. Jejich cílem je vytvořit tlak na evropské lídry, kteří se nebojí ničeho více než unijní dezintegrace. A to v důsledku pobrexitových tahanic. Je to pouze nástroj, jak přimět instituce společenství, aby se alespoň částečně přizpůsobily jejich politikám.

‚Doba ledová‘

Je visegrádské uskupení stále relevantní? Protože na několika příkladech z poslední doby bychom mohli demonstrovat rozdílný přístup zemí, které skupinu tvoří (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Teď třeba ve vztahu k válce na Ukrajině.
To je zajímavá otázka, která je za této situace na stole. Je to jediná regionální formace ve střední Evropě, která si dokázala udržet svoji relevanci. Opravdu byla relevantní v určitých segmentech, například při budování přeshraniční infrastruktury nebo částečnou politickou spoluprací. Samozřejmě zde byly oblasti, na kterých se neshodovaly nebo se vymykaly postoji ostatních zemí Evropské unie.

Například když vzpomeneme na to, jak visegrádská čtyřka reagovala na ruskou agresi v roce 2014, jejich přístup byl velice rozdílný. Jenže tehdy jsme byli v jiné situaci.

Zásadní změna v diskurzu této skupiny nastala v roce 2017, kdy se Česko a Slovensko distancovalo od tandemu Maďarska s Polskem. Ale pokud se blíže podíváme na politiku, kterou vedl někdejší polský premiér Kaczyński směrem k Orbánovi, bylo to velice programatické. Ale přirozeně hraje Polsko klíčového partnera i s ohledem na jejich „vzpouru“ proti unijním institucím.

Balancování na hraně

Když se tedy zdá být vztah se Západem komplikovaný, obrátí se země na východ? Jaký vývoj můžeme předpokládat ve vazbách na Rusko? I s ohledem na to, jakým způsobem promluvila ruská válka na Ukrajině do rázu kampaně…
Většina Maďarů nejsou zastánci Orbánovy proruské politiky. Zhruba 40 až 50 procent obyvatel neschvaluje jeho kroky a východní orientaci země. Ale myslím si, že vládní narativ „mírotvorce“ v kampani zafungoval.

Směřování na západ, nebo na východ? Maďaři už za týden zvolí nový parlament, šance jsou vyrovnané

Číst článek

Orbán zdůrazňoval, že udrží Maďarsko mimo konflikt. Zároveň říkal, že se nestaví na žádnou stranu. Hájí národní zájmy, nikoliv ruské ani ukrajinské. Také deklaroval, že země nepřijde o přístup k ruské energetice. Tyto zprávy rezonovaly především u nerozhodného elektorátu a přiměly ho hodit hlas pro Orbána. Tito lidé si řekli, že kdyby náhodou opozice vyhrála, potenciálně by to pro ně znamenalo, že budou muset platit vyšší ceny za plyn a energie. Oni sice podporují Ukrajinu, ale jejich osobní zájem je jinde.

Osobně nepředpokládám žádné fundamentální změny v maďarské zahraniční politice. Bude pokračovat v nastolené hře balancování, což ale bylo její agendou v posledních několika letech. Orbán se bude snažit lavírovat mezi západními strukturami NATO a EU na jedné straně a Ruskem s Čínou na straně druhé.

Zároveň si jsem zcela jistý, že jakmile se válka uchýlí ke konci, Orbán bude jeden z klíčových protagonistů evropské politiky, který bude prosazovat narovnání vztahu s Ruskem. Protože tato země tu vždy bude a její význam je důležitý v několika ohledech, spojení s ním přináší maďarským politikům mnohá pozitiva.

Nepovede tato nerozhodnost maďarské vlády spíše k izolaci země?
To si nejsem jistý. Záleží asi na úhlu pohledu. Například v regionu střední Evropy a formátu V4 si myslím, že ano. Bude to jakási fáze „doby ledové“ v následujících měsících. Vztahy budou trochu ochlazené, ale nějakým způsobem spolu budou fungovat.

Na poli Evropské unie očekávám hledání kompromisu jak ze strany Maďarska, tak společenství. Ani jeden z celků sice nebude chtít ustoupit ze svých požadavků, budou se ale snažit najít shodu, protože si jsou vědomi toho, že se vzájemně potřebují. Orbán se bude zasazovat o více pragmatismu.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít