To není kauza, ale poprava dvou lidí. Pro Smer je to konec hry, říká publicista Michal Havran
Michal Havran nejde pro ostré slovo daleko. Slovenským politikům a poměrům nastavuje zrcadlo dlouhodobě. Jeho nelichotivě nazvaný komentář se během posledního týdne stal jedním z nejsdílenějších textů na českém a slovenském internetu. Napsal ho v reakci na vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „Slovensko dosud žilo v iluzi, že jsme modelovou středoevropskou zemí,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Po vraždě Jána Kuciaka jste publikoval komentář s jednoduchým titulkem „Svině“. Píšete v něm, že k smrti mladého novináře a jeho snoubenky vedla touha „sviní“ po penězích, po drahých vozech a kabelkách. Koho tím myslíte?
Jde o skupinu lidí, která se už na téměř 30 let na Slovensku - s menšími nebo většími přestávkami - zmocnila státu. Používají ho k tomu, o čem zesnulý Martin Filko (bývalý hlavní ekonom ministerstva financí a ředitel Institutu finanční politiky, který tragicky zahynul v březnu 2016, pozn. red.) mluvil jako o „dobývání renty“. Je to skupina ultrabohatých lidí, kteří samozřejmě nejsou zdaleka všichni propojeni s organizovaným zločinem. Jsou mezi nimi i velice seriózní podnikatelé, kteří přinášejí společnosti jistý velký benefit. Ale já mluvím o těch, kteří jimi nejsou. To jsou všichni ti Bašternákové (příjmení podnikatele, který vystupuje v kauze daňového podvodu, pozn. red.).
Kdo je Michal Havran
Slovenský publicista, komentátor a teolog. Pravidelně publikuje v deníku Sme, v RTVS má diskusní pořad Večera s Havranom – v obou se věnuje slovenské politice a společnosti. Na Univerzitě Komenského přednáší předmět Politická teologie. Je spoluautorem knihy Kandidát, na základě které byl natočen stejnojmenný film.
Je ale potřeba vědět, že se - stejně jako v české politice - pohybují takzvaně v pozadí, je to taková šedá zóna. Všichni ti podvodníci, grázlové, gangsteři, kteří mají původ ještě v 90. letech. Jsou to různí fakturanti, vyjednavači, otvírači dveří... Lidé, kteří parazitují na evropských i domácích fondech, protože přispívají k otevřenému rozkrádání majetku.
Jeden z mých přátel, který kdysi pracoval v Institutu finanční politiky, mi říkal, že odhad slovenských finančních analytiků ministerstva financí je, že tito lidé za 30 let ukradli ze státního rozpočtu víc než půldruhého ročního státního rozpočtu. To znamená, že se rozkradlo odhadem možná 20 miliard eur (přes půl bilionu korun). A ty se nacházejí na účtech lidí, kteří jsou vyšetřováni například v případu nástěnkového tendru (kauza pochybného přidělování státních zakázek, pozn. red.), kde už padly první rozsudky. Ale je to strašně málo oproti tomu, co veřejnost ví, co přinášejí média. Akorát že jsme si nikdy nemysleli, že tito lidé, z jejichž prostředí pravděpodobně pochází objednávka, se dokážou uchýlit i k vraždě.
Spousta z nich by se ale bránila, že nemají s vraždou Jána Kuciaka nic společného. Vy v komentáři naznačujete, že k tomu pomohl systém, který vytvořili. Co má s vraždou novináře společného podnikatel, který sám nikoho nikdy zavraždit nedal?
To se musíte zeptat bohatého podnikatele. Já vůbec nevím, co se děje v hlavách lidí, kteří se rozhodnou řešit problémy tak, že dají odstranit ty, kteří o nich píšou. Spíš mluvím o atmosféře a o systému, ve kterém slovenská společnost žije. A žije v systému, kde premiér může mít na úřadu vlády, nazvěme to „modelku“, která má pracovní zařazení státní poradkyně. Přitom na práci, kterou vykonává, nemá žádnou kvalifikaci. Navzdory tomu, že celá země přibližně ví, proč se tam ta slečna nacházela, tak se nás úřad premiéra snažil přesvědčit, že tahle dívka nepatří nikam jinam než na úřad premiéra.
Z pánského časopisu do úřadu premiéra. Kdo je Ficova asistentka a jak dovedla novináře k mafii?
Číst článek
Nevím, jak k tomu přijde veřejnost, jak k tomu přijdou bezpečnostní složky, že se takoví lidé dostali tak blízko k premiérovi. Máme tam pana (Viliama) Jasaně, který s rodinou z Kalábrie obchodoval. Který navzdory tomu, že měl takové styky, jaké měl, dostal prověrku od Bezpečnostního úřadu SR. To je přesně to, co říkal v neděli prezident (Andrej Kiska) a co říká i vládní strana Most-Híd: že zde dochází k zásadnímu otřesu důvěry ve stát a v jeho schopnost zajistit fungování, prosperitu a ochranu.
Na jedné straně tu máme politiky, kteří se během uprchlické krize fotili u plotů a říkali, že nás ochrání, že nám hrozí nebezpečí. A nakonec se ukazuje, že oni sami svým chováním, svými kontakty a způsobem, jakým mluví o novinářích - je potřeba připomenout Ficův výrok o „špinavých protislovenských prostitutkách“ nebo „hloupých hyenách“ - takhle snižují jistou morální zábranu, která ve společnosti musí být. A jejímiž garanty musí být politici.
Já si opravdu neumím představit, že by se v Evropě - kromě Miloše Zemana nebo Andreje Babiše - tímhle způsobem někdo vyjadřoval na adresu novinářů. Nepočítám tedy ještě Maďarsko a Polsko.
Slovensko dosud žilo v iluzi, že jsme modelovou středoevropskou zemí. Premiér mluvil o tom, že patříme do jádra (Evropské unie), ale ukazuje se, že to všechno je teď absolutně zanedbatelné ve srovnání s otřesnou vraždou, ke které došlo. Tady nejde o trestněprávní odpovědnost politiků, ale o jejich politickou odpovědnost za to, že žijeme v zemi, kde je možné zavraždit novináře. A že jedna ze skupin podezřelých, kteří jsou přímo spojováni s textem zesnulého Kuciaka, zároveň měla vztah s takzvanou poradkyní premiéra. Vždyť to není jenom morální hanba, to je výsměch bezpečnostním složkám.
'Sedlácká manýra'
V komentáři píšete, že za dvojnásobnou vraždu může láska k penězům. Přitom peníze - naskládané do sloupků - ukázal premiér na tiskové konferenci ve zjevné víře, že pomůžou. Můžou zde peníze pomoci?
Odměna za informace existuje vždy. Funguje i při hledání teroristů, velkých zločinců, ale ta forma, jakou to udělali... Že tam ty peníze vyskládali a nechali jednoho maskovaného nebožáka z policie je hlídat, aby náhodou... Nevím, co si představovali. Že by se na ty peníze vrhli novináři?
Celá ta sedlácká manýra „tady máte love na stole, tady máte keš a vzdejte se“... Celá ta nedůstojná stylizace obřadu byla prostě tak trapná a hrozná, že dokonce už i církevní představitelé mluví o kupčících v chrámu. Jak můžete motivovat lidi, když je v rámci motivace znechutíte tím, co jste právě udělali? A to je případ peněz. Vůbec nepochybuju o tom, že se na to někdo může chytit, ale přece nebylo nezbytné ukazovat na stolečku milion eur. Kde to jsme? Copak jsme ve filmu z jižní Itálie v 60. letech? Už by jen stačilo, aby je donesli v igelitovém pytlíku.
Vystoupení se stolečkem a penězi bylo nejspíš prvním případem, kdy proti Robertu Ficovi ostře vystoupili představitelé církví. Překvapilo vás to?
Překvapilo, protože se ukázalo, že i oni mají své hranice. Že i oni v sobě mají ještě něco, co zapříčinilo, že se toho zhrozili. Myslím, že Fico vůbec nepočítal, že by ho slovenský arcibiskup otevřeně napadl během pohřbu Jána Kuciaka. A jsou tu i prohlášení jiných církví, prohlášení umělců, prohlášení akademií, univerzit... Každý den se to nabaluje, každý den se k tomu někdo připojuje. Včetně toho, že mu (Ficovi) z vlastní koalice odcházejí lidi.
Co tohle všechno znamená pro vládní stranu Smer?
Konec hry, závěrečná. Je úplně jedno, co teď říkají a co chtějí dělat. Je to ve všech ohledech konec, protože tato vláda prostě padne a přijdou úplně jiné síly. Což sice není nejlepší řešení, ale vzhledem k tomu, co se stalo, je to nevyhnutelné. Smer jako politická formace skončil, protože se to stalo jim a stalo se jim to v době, když byla tamta slečna státní poradkyní premiéra. Vždyť to je taková ostuda...
Smer dokázal zvítězit v několika volbách i přes obrovské kauzy. Myslíte, že s tímto už další volby nezvládne?
Tohle není kauza, tohle je poprava dvou mladých lidí. To je velký rozdíl. Tohle neprochází nikde. Žiju víceméně na vesnici a víte, co viděli minulý týden v novinách lidé, kteří se nevěnují politice a kteří vůbec nerozumějí kauzám typu eurofondy? Viděli dva mladé lidi, kteří se v květnu měli brát, a četli, že je někdo popravil. To je věc, která změnila hru. To není kauza, to je poprava. Něco, co se neodpouští. A ve Smeru si to podle mě neuvědomují.
Absolutní hloupost, nikomu jsem nevyhrožoval, odmítá spojení s vraždou novináře podnikatel Kočner
Číst článek
Myslíte, že to k ním nedoléhá?
Já myslím, že jim nedochází, že jde o nejbrutálnější průšvih, který má slovenská politika od roku '89. Za tohle, pokud se to vyšetří, poputuje do vězení hodně lidí. Doufám, že s těžkými tresty.
Oni se k tomu staví, jako by řešili nějakého podřadného ministra ze SNS, který špatně rozdělil peníze na výzkum a vývoj. Martina Kušnírová (snoubenka Jána Kuciaka, pozn. red.) byla popravena zezadu střelou do hlavy. Vůbec se nemluví o tom, o čem si oni myslí, že se mluví. Zde vůbec nejde o to, zda na to jejich vláda má, nebo nemá, nebo že chtějí vyhrát volby. O to vůbec nejde. On prostě byl premiérem v době popravy dvou mladých lidí, kteří se chtěli brát a pravděpodobným motivem je podle policejního prezidenta práce Jána Kuciaka. O čem se bavíme?
'Nechápou, že nejsme na facebooku'
Do vlády se v těchto dnech tvrdě pustila opozice a žádá předčasné volby. Vy jste ji před rokem označili za „nefunkční shluk snad dobře míněných výkřiků, více či méně trapných fašistických lunatiků a šáličů v šálech“. Snaží se opozice jenom využít situaci, nebo je reálně schopná uspět ve volbách a převzít vedení země?
Opozice teď nemá na výběr, ale z jejich reakcí vidíte, že nejsou schopni důstojně uhrát ani takovou situaci. Ani jedni, ani druzí na to nemají, ale volby musí být, protože po takové události dochází k resetu společnosti. Proto se opět musí ucházet o důvěru.
Nikdo neříká, že toho chlapce s jeho snoubenkou dali zavraždit, ale musí se ucházet o politickou důvěru, která je otřesena. Samozřejmě že to část opozice vnímá i jako příležitost porazit Fica jinak než ve volbách, ale tady přece nejde ani o ně.
Pochybuji, že vražda bude vyšetřena. A jak ji budou vyšetřovat orgány v policii v případě, že opozice vyvolá volby? Vzpomínám si, jak se vyšetřovala vražda Daniela Tupého. Dodnes není vyšetřena. Byl to chlapec, kterého zavraždili v Bratislavě neonacisté a vyšetřovali ji lidé, kteří jsou dnes ve stranách současné opozice. Nemám žádné iluze o tom, že za opozice se to změní a jednoduše se to vyšetří. Ale volby musí být. Je to prostě tak, protože politici se musí opět ucházet o důvěru lidí.
Co myslíte tím, že opozice nemá ani na to, aby důstojně uhrála tuto situaci?
V neděli byla velká diskuse - pořád je jich hodně - a objevila se informace, že na místě vraždy byl policista, který je z protikorupční jednotky. A Lucia Nicholsonová (opoziční poslankyně za SaS, pozn. red) se zeptala ministra (vnitra Roberta) Kaliňáka, jestli tam ten člověk byl kvůli tomu, aby zametl stopy.
To je přesně ta mizerná úroveň, kterou právě teď nepotřebujeme. Oni taky nechápou, že teď nejsme na facebooku a nehoníme lajky, ale že dva mladí lidé byli popraveni a nepatřičná a nekvalifikovaná vyjádření k vyšetřování nijak nepomůžou. To se týká i představitelů opozice. A jedním z těch výroků bylo to, co zaznělo v neděli.
'Mysleli jsme si, že to máme za sebou'
Co se na Slovensku vraždou Jána Kuciaka změnilo?
Změnilo se to, že už si nikdo nemůže být ničím jistý. Doteď jsme žili v přesvědčení, že v malé zemi se takové věci stát nemůžou a že všechny tyto věci byly nějakým způsobem součástí Mečiarova režimu. Už jsme si mysleli, že to máme za sebou, že se to už nestane. A stalo se. To je ta věc, která se změnila. Slovenská republika ztratila jistou formu panenství, kterou měla, protože nikdy doposud nedošlo k politické vraždě novináře. To je absolutní šok.
Je to vidět na reakcích veřejnosti i ve vzpomínkách na Jána Kuciaka, které se objevují dokonce i ve vesnicích, kde v listopadu 1989 nebyly demonstrace. A teď tam dělají vigilie za novináře.
To je u slovenské veřejnosti zcela nový moment. To je to, co se nenapravitelně změnilo, protože na velkou část slovenských politiků - těch, co jsou podezřelí, ne trestně, ale politicky - se dá (použít) to, co pojmenoval raper Vec, když zpíval „Máte krev na rukou“.
Slovenští politici už nejsou jenom zkorumpovanými zloději - opakuju: Ne všichni! - ale jsou podezřelí už i z nejhroznějšího zločinu: vraždy dvou mladých lidí. Co hroznějšího se může politikovi v životě stát než to, že se celá jeho politická kariéra už nebude nikdy spojovat s ničím jiným než s tím, že za jeho působení někdo popravil dva mladé lidi?
V uplynulých dnech opakovaně zazněl názor, že tyto vraždy vracejí Slovensko do 90. let. Platí tohle přirovnání?
Ne, já s ním nesouhlasím. Devadesátá léta byla jiná. Byly to drogy, fet, pouliční násilí, neonacisté, absence státu, později nástup (Vladimíra) Mečiara, psychopatie nacionalistů, verbální násilí, rozpad republiky...
Ale neděly se takové věci, protože tehdy nebylo ve hře tolik peněz jako dnes. Slovensko se stalo poměrně bohatou zemí a to bohatství zřejmě motivuje lidi k většímu odhodlání pouštět se i do takových ohavných zločinů. V 90. letech se zabíjeli feťáci, dealeři, junkies, zabíjely se mezi sebou albánské gangy, potom nějaké poloretardované slovenské gangy odněkud z Horehroní, ale nepopravovali se novináři.
Při pohledu z Česka se mnoha lidem Slovensko doposud zdálo jako stabilnější země, kde se vláda ani ministři neměnili tak často. Byla opravdu situace tak stabilní, jak to doposud vypadalo?
Nikdy není stabilní. Máme velký problém, že máme neonacistické poslance v parlamentu a je tam tedy skupina, která se nedá použít ani ve prospěch koalice, ani ve prospěch opozice. Už to je věc, která poměrně otřásá obrazem Slovenska jako stabilní země.
Slovensko se rozloučilo s novinářem Kuciakem. Stejně jako jeho snoubenku ho rodina pohřbila ve svatebním
Číst článek
Ve srovnání s Českem se ale ještě před dvěma týdny zdálo, že Slovensko má jasnější představu, a myslím, že ji i mělo. Ale ukázalo se, že systém, který máme - a nemluvím o politickém systému liberální demokracie, ale tomto primitivním oligarchickém kapitalismu, který ovládl zemi - se dostal do svého logického vyústění. A za tohle padá odpovědnost na politické představitele, protože nedokázali z toho systému vyjmout něco, co lidem umožňuje myslet si, že to můžou udělat a budou nepotrestáni.
Na Slovensku se v těchto dnech hodně mluví o zlu. Kněz na pohřbu Martiny Kušnírové mluvil o institucionalizovaném zlu, prezident Kiska o „něčem zlém pod povrchem, něčem zlém v samotných základech státu“. Je na Slovensku něco zlého?
Všude je něco zlé, ale takové obecné výroky o esenciálním zlu a dobru jsou kontraproduktivní, protože víme velice konkrétně, co je zlé. Nemusím mluvit pohádkovým jazykem o pohádkovém nebo náboženském dobru a zlu. Je to věc lidí, ne nějaké společenské metafyziky.
Přesně víme, co se stalo: když Kuciak žádal o policejní ochranu, protože mu (podnikatel Marián) Kočner vyhrožoval, tak ji měl dostat a nedostal ji. Když si novináři stěžovali na způsob, jakým o nich Fico hovoří, neomluvil se. To jsou konkrétní věci. Můžete to nazvat zlem, pokud chcete, ale jsou to selhání konkrétních lidí v politice, v policii, v justici.