Pokud někdo chce, aby se o něj politik staral, já jsem pro. Ale rád bych, aby to nevnucoval mně, říká Urza
Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Desátým hostem byl Martin Urza, zakladatel strany Nevolte Urza.cz a její jediný kandidát do letošních voleb.
Celý oficiální název zní: „Urza.cz, nechceme vaše hlasy, ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci, nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi, jdeme jinou cestou. Najdete ji na webu www.urza.cz.“ Máte k tomu ještě co dodat?
Určitě by se k tomu dala dodat spousta věcí, ale myslím si, že to je ta pointa. Nekandidujeme proto, abychom získali nějaká křesla v Parlamentu, protože nevěříme, že tohle je cesta, jak měnit společnost.
Práce politika je diktovat lidem, jak má žít. To dělat nechci a ani nebudu, říká Martin Urza, lídr strany Nevolte Urza.cz
Myslím si, že je potřeba začít odspoda, od každého z nás. Důvod, proč kandidujeme, je to, abychom tyhle myšlenky mohli sdělovat lidem, jako třeba teď.
Čili když se budu ptát, co sledujete účastí v kampani, když nechcete do Parlamentu, tak zejména propagaci anarchokapitalismu?
Ano, anarchokapitalismu, anarchoagorismu, anarchie, svobody. Je to tak, že když sleduji předvolební debaty, tak se tam politici neustále předhánějí v tom, kdo se lidem víc líbí, kdo jim slíbí lepší budoucnost, lepší zítřky, lepší stát, více peněz a všeho. Trošku mi tam chybí hlas, který říká: „Hele, necháme vás být a žijte si po svém, jak potřebujete.“
Co tedy pojmem anarchokapitalismus rozumíte?
Je to myšlenkový směr, jehož výsledkem by mohla být společnost, kde jsou vztahy založené na oboustranné dobrovolnosti, což znamená, je to takové to „žij a nech žít“. V momentě, kdy řeknete „žij a nech žít“, tak vám to skoro každý odsouhlasí.
Ale lidé typicky dělají výjimku pro stát, což znamená, že stát má z nějakého důvodu právo lidem nakazovat, jak mají žít, i když nikomu nic nedělají. Teď vůbec nemluvím o tom, když někdo někomu ubližuje a stát zasáhne, aby to přestalo.
Bitcoin, punk a zápalná bomba? Všichni anarchisté nejsou zdivočelí liberálové, vysvětluje politolog
Číst článek
Ale je tady šíleně moc zločinů bez obětí a zákonů, které postihují lidi, kteří nikomu nic nedělají. Jenom si žijí po svém, ale holt jinak, než to mysleli zákonodárci. My říkáme, že v takových případech bychom měli lidi nechat být a měli bychom je nechat, ať žijí, jak potřebují.
Kolik máte členů nebo sympatizantů?
Členů, asi tři. Ten minimální počet jsou asi tři. To nás donutilo ministerstvo, že pokud chceme mít stranu, musíme tam mít tři členy, tak máme asi tři členy. A sympatizantů – těžko říct, protože celá politická strana je jenom projekt, který má posílat do světa nějaké myšlenky.
Svobodný přístav, což je organizace, která tyhle myšlenky prezentuje, má sympatizantů nebo podporovatelů – já nevím, finančně nás podporují asi stovky, tisíce lidí. A co se týče dosahu, tak máme nějaké desetitisíce. Občas uděláme projekt, který třeba zhlédne statisíc lidí.
A když se budeme držet voleb, kolik máte ne-kandidátů?
Kandiduji jenom já.
‚Dělat to po svém‘
Mimochodem k tomu, že nechcete lidem nařizovat, jak mají žít, což je tedy součást názvu vaší strany, nemáte pocit, že je možná dost lidí, kteří se rádi vzdají svých občanských svobod, třeba za slib, že se o ně někdo postará, že snadno vyřeší jejich problémy?
Určitě. A já jsem s tím v pohodě a rozhodně jim tohle nechci brát. Myslím si, že každý má možnost a měl by mít možnost delegovat svoje práva, svobody, cokoliv chce na ostatní, na jiné lidi, které si vybere. A já jsem s tím úplně v pohodě.
Ale nechci, aby to vnucovali ostatním, což znamená, že pokud někdo má zájem, aby se o něj politik staral, já jsem všema deseti pro, aby se o něj politik staral, ale rád bych, aby to nevnucoval i mně nebo lidem, kteří to podobně jako já nechtějí.
24:37
Ekonom Rod: Lidé chtějí štíhlý stát i jeho výhody. Chtějí konsolidovat, ale tak, aby se jich to nedotklo
Číst článek
Rozumím tomu, že odmítáte z principu stát s odkazem na absolutní svobodu jednotlivce?
Ano, ale dodal bych k tomu, že neodmítám všechny služby, které stát poskytuje. Služby, které stát poskytuje, určitě potřebujeme. Potřebujeme se vzdělávat, potřebujeme zdravotnictví, potřebujeme spoustu dalších věcí, které stát poskytuje.
Já nejsem proti tomu, aby to poskytoval dál, ale jsem pro to, aby nebránil konkurenci a aby umožnil lidem opt-out (zvolit si jinou cestu). To znamená, že momentálně, když si chcete třeba založit školu, tak musíte jít na ministerstvo a tam musíte splnit všechny jejich podmínky. Oni vám potom milostivě dají možnost provozovat školu.
Tohle je třeba můj obor, tím se hodně zabývám, proto dávám tenhle příklad. Byl bych rád, aby byla možnost, aby si školu člověk mohl založit i bez ministerstva, nedostával by pak na to žádné dotace, ale zároveň by si to mohl dělat po svém a nemusel by splňovat to, co po něm stát chce.
‚Nefunkční armáda‘
Potřebujeme armádu?
Je to asi jedna z těch služeb, která bývá potřeba. Já na to nedokážu odpovědět, jestli teď v tuhle chvíli, protože máme dost nefunkční armádu, která stejně nic nedělá. Důvod, proč na nás teď nikdo neútočí, jsou pravděpodobně naši spojenci a taky proto, že nemáme nikoho nepřátelského hned za humny.
Kdo bude bránit Česko? Armádě chybí vojáci, v případě války by se jí ale přihlásil každý pátý člověk
Číst článek
Promiňte, ale ve chvíli, kdy ruské drony jsou v Polsku a Severoatlantická aliance je v pohotovosti, tak…
To je úplně v háji, ale rozhodně tomu nijak nebrání naše armáda. Rozhodně je potřeba se bránit…
Potřebujeme tedy armádu?
Nemyslím si, že se na to dá takhle jednoznačně odpovědět. Jsou chvíle, kdy ji určitě potřebovat budeme. Teď v tuhle chvíli ji máme absolutně nefunkční a nedělá pravděpodobně nic a neplní ani odstrašující účel.
Teď momentálně máme armádu nefunkční, která by byla v podstatě ekvivalentní tomu, kdyby žádná nebyla. Teď naše armáda rozhodně žádného nepřítele neodstrašuje. To, že máme nepřátele a že je potřeba se proti nim bránit, to určitě ano.
Armádě se letos podařilo splnit rekrutační cíl. Nabrala nejméně 2100 nových profesionálních vojáků
Číst článek
A kdo ji má tedy organizovat? Stát?
Nemyslím si, že by ji nutně musel organizovat stát. Myslím si, že i armáda může být organizovaná dobrovolně. Myslím si, že není nutno, aby tady byl někdo, kdo bude lidem násilím nutit, aby přispívali peníze do něčeho, co potom stejně nefunguje.
Myslím si, že podobně jako u jiných odvětví může i armádu zajišťovat volný trh, což znamená, že můžeme mít volnotržní armádu, kterou může někdo vlastnit, tu můžou lidi platit, případně těch armád může být i víc.
V každém případě si myslím, že ten základ v tom je dobrovolnost. To znamená, že já nejsem rozhodně proti tomu, že se lidi potřebují bránit, protože to určitě potřebují, ale jsem proti tomu, abychom násilím někoho nutili platit něco, co nechce.
Financování školství
Já se vrátím ještě ke školství. Jak se tedy ideologie anarchokapitalismu vypořádává právě s oblastí školství, jak by bylo bez státu řízeno, financováno?
Myslím, že školy můžou být úplně v pohodě financovány lidmi. Třeba škola, ve které působím já, je soukromá. To, co tam dělá zdaleka největší problém, jsou právě státní nařízení, regulace a podobně, kdy šíleně moc lidí musí věnovat šíleně moc energie tomu, abychom splňovali nějaké regulace, které nám stát zadává a kterými nás úkoluje.
Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti. Nízké platy učitelů trápí jen některé
Číst článek
My bychom úplně v pohodě mohli vyjít čistě jenom ze školného a nepotřebovali bychom od státu vůbec nic. To jediné, co bychom chtěli, aby nás prostě nechal na pokoji. Stejně tak, když si řekneme, že školství může být drahé. Jasně, ale stát napřed vybere od lidí daně, které potom utrácí neefektivně.
V momentě, kdy společnost má peníze na vzdělávání, tak není nutné, aby se peníze všechny napřed vybíraly a pak centrálně rozdělovaly, když to vzdělávání si můžou zaplatit i v mnohem chudších společnostech a klidně i to soukromé.
Když se podíváme do úplně nejchudších zemí světa, třeba do Indie nebo do nějakých afrických zemí, tak i v těch slamech fungují soukromé školy. Ne takové, jak bychom si teď představovali.
28:23
Pětinu učitelů je možné už dnes nahradit technologiemi, říká podnikatel ve školství Kania
Číst článek
Ale protože tam vůbec nefunguje státní školství, tak rodiče vyberou pár peněz a zaplatí si tam nějaké učitele, aby se tam děti mohly vzdělávat. Když to dokážou v Indii nebo v Africe ve slamech, tak to bezesporu dokážeme i tady.
A jak si tržní kapitalismus podle vás poradí se zdravotní péčí nebo se sociálním zajištěním potřebných?
Myslím si, že velice podobně, protože zase v momentě, kdy to dělá stát, tak to dělá extrémně neefektivně. V momentě, kdy tohle bude na bázi dobrovolnosti, což znamená třeba nějakých dobrovolných charit nebo něčeho takového, tak v tu chvíli tam vstupuje efektivita.
To znamená, že v tu chvíli tam najednou jsou zdroje lidí, kteří je dávají dobrovolně a jsou tam nějaké subjekty, které prostě spolu soutěží o to, kdo funguje líp.
Vystoupení z EU
Proč si myslíte, že by bylo dobré vystoupit z Evropské unie? Cituji vás správně?
Nevím, jestli citujete, ale myslím si to. Rozhodně nejsem zastánce toho, kdo říká: „Všechno si to líp uděláme v Praze, než to udělají v Bruselu.“ To si ani nemyslím, nejsem takovýto národovec.
9:01
Češi nechtějí změnu režimu, ale cítí se málo zastoupení v debatě a v politice, upozorňuje politolog
Číst článek
Na druhou stranu si myslím, že momentálně to funguje tak, že jedno penzum regulací na nás chrlí Praha a druhé penzum regulací na nás chrlí Brusel. Nemyslím si, že by ty bruselské byly horší než ty pražské, ale ani si nemyslím, že jsou lepší.
V momentě, kdy vystoupíme, tak jich bude prostě míň. Přičemž vůbec se nebráním tomu zůstat v Schengenském prostoru, protože Evropská unie vznikala s nějakou relativně rozumnou myšlenkou a ta myšlenka byla volný pohyb zboží a služeb. Super.
Jenže to, co se z ní teď stalo, už není moc volný pohyb zboží a služeb. Teď je to obrovský regulační moloch, který chrlí jedno nesmyslné nařízení za druhým, což znamená, že důvod, proč bych byl pro vystoupení z unie, není ani tak geopolitický a podobně, ale je to čistě prostě méně regulací.
I pět let po brexitu se Londýn přizpůsobuje Evropské unii. Většina Britů není spokojena, říká expertka
Číst článek
V momentě, kdyby unie začala fungovat tak, jak fungovat má, což by byl volný pohyb zboží a osob, a ne přehršel regulací, tak bych klidně byl pro setrvání. Já tam nemám nějaký zásadní problém, ale prostě radši regulace jenom z Prahy, než regulace z Prahy a z Bruselu.
Mělo by tedy o takovém kroku případně rozhodnout všelidové hlasování?
Rozhodně by nebylo na škodu. Nicméně třeba když se dělalo hlasování o vstupu do Evropské unie, tak tehdy stát věnoval, tuším, 200 milionů korun nebo něco takového na to, aby dělal kampaň pro vstup do Evropské unie.
To mi přijde docela zvláštní, když momentálně máme stropy – ony se teda překračují – na kampaň politických stran asi 90 milionů. Tehdy v roce 2003, takže ještě před inflací a vším, věnoval stát asi 200 milionů do toho, aby tady všude vyvěsil takové to „ANO“, O s hvězdičkami, jako „Ano Evropské unii“.
Místní referenda jsou často klidnější než komunální kampaň, kontroverze k nim ale patří, míní politolog
Číst článek
To mi nepřišlo jako moc nestranné referendum, ale bylo tam vloženo šíleně moc do toho, aby lidé hlasovali pro. Takže určitě referendum, proč ne, ale rád bych, kdyby v tom stát zůstal nějakým způsobem nezaujatý, a ne jako minule, když probíhalo referendum, ale musela se z peněz daňových poplatníků zaplatit propagace té jedné možnosti.
Rozumím tomu správně, že pokud by bylo vyhlášeno takové referendum, měl by ho organizovat stát? S tím souhlasíte, k tomu ho třeba potřebujeme?
Stát bohužel do Evropské unie vstoupil, takže potom bohužel je jediný, kdo může udělat ten výstup. Navíc si ani nemyslím, že bychom mohli stát zrušit nějak ze dne na den. Tady je spousta věcí, které jsou na ten stát momentálně navázané, spousta smluv nebo celý důchodový systém.
To je sice obrovské letadlo, ale pořád je to něco, co lidé v tuhle chvíli potřebují. Takže nemluvím o tom jako na lusknutí prstů zrušit celý stát a prostě najednou nic, protože to by nefungovalo. Mluvím o tom ten stát postupně zmenšovat.
‚Diktují, jak máme žít‘
Zavazujete se, že v případě zvolení složíte mandát, který by měl zůstat, podle vašich představ, nevyužit až do konce volebního období. Jaký v tom vidíte smysl?
Smysl vidím v tom, že tam prostě nechci být a nechci dělat politiku. Ani nemám představu, že by měl být nevyužitý nebo že by měl být využitý. Prostě tam nechci být a ten mandát složím.
ANO v průzkumu Ipsosu oslabilo. Pokles pomáhá dostat se nad pět procent Stačilo! a Motoristům
Číst článek
Nebudu dělat něco, čemu sám nevěřím. Nevěřím tomu, že by kdokoliv měl diktovat ostatním lidem, jak mají žít a nechci být jedním z těch, kdo to budou dělat.
A máte pocit, že to politici dělají, že diktují nám, jak máme žít?
Mám pocit, že to je jejich práce. Pokaždé, když přijmou nějaký zákon, tak aby vůbec fungoval, aby to nebylo jenom doporučení, tam má nějakou sankci.
To je asi princip té legislativy.
Jasně, a právě proto nám diktují, jak máme žít. Udělají zákon, který řekne: „Teď to budete dělat takhle a takhle. Takhle budete stavět svoje domy, takhle budete vzdělávat svoje děti, takhle se budete léčit, tohle nesmíte dělat, nesmíte uzavírat takovéto smlouvy.“
Tohle všechno je diktování, jak máme žít. Je to vždycky pod hrozbou nějakého trestu, takže ano, myslím si, že práce politika je diktovat lidem, jak má žít. A myslím si, že to je přesně to, co nechci dělat a ani nebudu.
Proč jste tedy jenom jediný kandidát? Proč vás třeba není 200? V ideálním případě byste potom už rovnou mohli Parlament zrušit, kdybyste se dostali všichni do Sněmovny.
Jsem jeden jediný kandidát, protože v minulých volbách jsme kandidovali v každém kraji jeden člověk, což snižuje šance na to, abychom se někam dostali. Podle toho, kolik dáte na kandidátku lidí, tak si zvyšujete šanci.
PRŮZKUM: Češi si přejí návrat Babiše. Fialu chce za premiéra ještě méně lidí než Rakušana či Okamuru
Číst článek
Teď to zkoušíme jenom v jednom kraji, protože cílem není se dostat do Parlamentu, ale šířit nějaké myšlenky, což znamená, že řešíme poměr cena – výkon. Volby platíte podle toho, v kolika krajích kandidujete.
Myslím si, že je to asi devatenáct tisíc za kraj, takže jsme minule za ty volby dali asi 200 tisíc, čtvrt milionu, nepamatuji si to. Teď jsme dali desetkrát míň a budeme vyhodnocovat, jaký to bude mít mediální dopad a podle toho se rozhodneme, jestli kandidovat ve více lidech nebo v jednom člověku.
Máte na tričku napsáno: „Kapitalismus je vrcholným vyjádřením anarchie, anarchie je vrcholným vyjádřením kapitalismu.“ Dá se v 50 vteřinách ta myšlenka vysvětlit?
Zkusím to. V momentě, kdy máte čistý volný trh, tak nezbývají prostředky pro stát, což potom znamená v podstatě anarchii.
V momentě, kdy máte anarchii, tedy žádný stát, tak v tu chvíli stát nereguluje trh a lidé se dobrovolně domlouvají na tom, jak chtějí poskytovat nebo čerpat nějaké služby. To je v podstatě čistý kapitalismus. Samozřejmě vyžadovalo by to ještě mnohem víc času, ale když ho nemáme, tak snad aspoň takhle.
Rozhovor s lídrem
Předvolební sérii 26 rozhovorů uslyšíte na Radiožurnálu a na webu iROZHLAS.cz najdete jejich přepis. Lídři kandidujících stran a hnutí v nich představí programové priority, názorové postoje a vize. Rozhovory vysíláme od 8. do 24. září ve všední dny v časech 14.00 a 14.15 na Radiožurnálu a Plusu, na webu iROZHLAS.cz pak najdete jejich přepisy pod klíčovým slovem: Rozhovor s lídrem 2025.
