Moskva čeká tvrdé vojenské kroky Washingtonu, americké rakety ale v Pobaltí za žádnou cenu nechce
Moskva počítá s tvrdými vojenskými opatřeními Washingtonu proti Rusku a udělá vše pro to, aby se americké rakety neobjevily v Pobaltí. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Na tiskové konferenci mluvil k situaci po odstoupení Spojených států od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, která oběma velmocím zakázala rakety a střely o doletu 500 až 5000 kilometrů.
„Musíme vycházet z toho, že (Američané) budou uskutečňovat opatření k vojenskému zadržování Ruska, a to velice tvrdá. Budeme na ně reagovat odvetou,“ prohlásil Rjabkov.
Podle agentury TASS současně ujistil, že Rusko tyto kroky nebude iniciovat. Ruští vojáci a diplomaté podle Rjabkova také udělají vše pro to, aby se americké rakety neobjevily v Pobaltí.
Nelze totiž „dopustit vznik situace, která by znamenala, že se hroutí vše, co po desítky let představovalo podstatu evropské bezpečnosti“.
Rusko nacvičovalo odvetné raketové údery u krymských břehů. ‚Systém Bal splnil úkoly,‘ oznámila flotila
Číst článek
Porušování smlouvy?
Američané obviňují Rusko, že porušuje smlouvu INF svými střelami s plochou druhou letu SSC-8 (v Rusku označované Novator 9M729). Ty prý mohou být odpalovány i z odpalovacích zařízení raket Iskander, které jsou mimo jiné v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspy Ruska na březích Baltu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg minulý týden v sobotu odmítl, že by NATO mělo v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety. O den dříve k rozmístění amerických raket v Evropě vyzval šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz.
Spojené státy předloni na jaře údajně zvažovaly, že možná v Pobaltí dočasně rozmístí rakety Patriot, ale toto opatření se mělo týkat jen letního vojenského cvičení NATO, zaměřeného na protivzdušnou obranu. Americká armáda už několikrát na omezenou dobu vyslala baterie Patriot do Polska, které se snaží posílit svou obranyschopnost před ruskou hrozbou.
USA a Rusko se ohledně smlouvy o likvidaci raket domluví, shodují se Babiš a Petříček
Číst článek
Výpovědní lhůta
Americkým odstoupením od INF začala běžet půlroční výpovědní lhůta, během které lze o osudu smlouvy ještě jednat. Den po oznámení amerického kroku ohlásil odstoupení od smlouvy i ruský prezident Vladimir Putin. Jeho americký protějšek Donald Trump se mezitím zmínil o možnosti uzavřít novou smlouvu, která by měla zahrnout i další země, disponující raketami středního doletu, jako jsou Čína či Severní Korea.
„Se zájmem si počkáme na konkrétní návrh předložený na papíře, anebo jiným způsobem předložení pořadu pro taková jednání,“ uvedl Rjabkov podle agentury Interfax. „Až američtí kolegové dospějí k tomu, aby nám něco praktického předali, se zájmem se na to podíváme. Ale až dosud jsme nic neviděli, kromě návrhu uzavřít takovou dohodu v hezkém pokoji. To samozřejmě vítáme,“ dodal.
Diplomat připomněl, že Rusko – a to i s podporou USA – v polovině minulého desetiletí usilovalo rozšířit smlouvu INF na další země, ale zjistilo, že dotyčné státy nejeví valný zájem.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tento týden nařídil během dvou let vyvinout pozemní verzi námořních střel s plochou dráhou letu Kalibr a novou pozemní verzi nadzvukové rakety, aby Rusko odpovědělo Spojeným státům na odstoupení od smlouvy INF. USA podle ministra už aktivně pracují na vytvoření pozemních raket s doletem přes 500 kilometrů, které překročí rámec omezený smlouvou INF. Rusko má podle prezidenta Vladimira Putina odpovědět zrcadlově.
