Muslimové cítí v USA 10 let po útocích diskriminaci, odejít však nechtějí
Velká část americké veřejnosti si 10 let po teroristických útocích z 11. září 2001 myslí, že muslimům se nedá věřit. Sami muslimové si sice na své postavení v americké společnosti stěžují, ale většina z nich by Ameriku za jinou zemi neměnila.
Nejsem v Ammánu, Bagdádu nebo Damašku. Stojím na třídě Massachusetts Avenue kousek od centra Washingtonu, kde – mezi desítkami ambasád a rezidencí zahraničních potentátů – stojí Muslimské národní centrum. I s minaretem a reproduktory, které v pátek svolávají muslimy k modlitbě. Už při prvním pohledu na lidi, kteří přicházejí, je zřejmé, že je americká muslimská komunita hodně rozmanitá.
„Ve Spojených státech je muslimská komunita neobyčejně různorodá. Asi třetinu muslimů zde tvoří Afroameričané. Teprve potom jsou početně přistěhovalci z arabských zemí a jižní Asie, hlavně Pákistánu a Afghánistánu,“ potvrzuje Amina Rubinová, která pracuje ve Washingtonu v Radě pro americko-islámské vztahy, jedné z nejdůležitějších muslimských lobbistických organizací.
Poslechněte si reportáž amerického zpravodaje Víta Pohanky z Muslimského národního centra ve Washingtonu
„Výrazné procento tvoří lidé z různých jiných etnik, kteří k islámu konvertovali. Pak tu máme přistěhovalce z Bosny a dokonce i ze západní Číny,“ upřesňuje.
Amina si pamatuje, jaké to bylo hned po 11. září. Muslimové představují odhadem jenom 1 až 2 procenta obyvatel, ale prakticky ze dne na den se stali pro hodně Američanů těmi nejméně vítanými sousedy.
„Panoval tady velký strach, napětí a stres. Zaznamenali jsme útoky nejenom na muslimy, ale i na lidi, které někteří Američané za muslimy považovali. Zastřelili například několik indických sikhů jenom proto, že nosí turbany a mají plnovous. Pachatelé prostě nic o muslimech nevěděli, viděli jen někoho, kdo se lišil a koho mohli napadnout a nenávidět,“ vzpomíná.
Počet útoků na muslimy je přitom na vzestupu. „My zaznamenáváme všechny případy diskriminace a zločinů motivovaných nenávistí vůči muslimům. Každý rok vydáváme zprávu a počet takových případů se neustále mírně zvyšuje,“ upozorňuje Amina.
„Máme za to, že to souvisí i s průběhem válek v Iráku a Afghánistánu. Když třeba Spojené státy zaútočily na Irák, zaznamenali jsme vlnu útoků na muslimy. Nesouvisí to tedy jenom z útoky z 11. září 2001. Je to ale bohužel trend, který je na vzestupu a my mu od té doby čelíme.“
Modlitby probíhají i v Kongresu
Jenže diskriminace muslimů není v žádném případě oficiální politikou amerických úřadů a institucí. Naopak, modlitbu můžete slyšet přímo v americkém Kongresu. Muslimové se možná cítí diskriminovaní, ale svým náboženským obřadům se můžou věnovat pravidelně přímo v epicentru americké demokracie a nikdo jim v tom nebrání.
„Zorganizovali to dva zaměstnanci z kanceláří zákonodárců. Mimochodem, jeden byl demokrat a druhý republikán,“ vysvětluje Jameel Alam Johnson, jeden z duchovních, kteří tady páteční modlitby a kázání vedou.
Amina z Rady pro americko-islámské vztahy dodává: „Bez ohledu na všechno to nepřátelství, se kterým se někdy setkáváme, je pro mě Amerika pořád tou nejlepší zemí, kde může muslim žít. Myslím, že to souvisí s historickou a kulturní tradicí oddělení církve od státu. Já bych se odsud určitě neodstěhovala. Myslím, že je to velmi slibná země a já se chci na naplnění jejího potenciálu podílet.“
Muslimové tak možná ve Spojených státech opravdu čelí v některých případech diskriminaci. Zároveň se ale zjevně cítí v téhle zemi i 10 let po útocích z 11. září 2001 natolik dobře, že sem dál míří a jejich počet stále roste.
