Nawrocki má během mandátu mít jasné cíle – i nadále blokovat vládní snahy o legislativní změny, přilákat PiS nové konzervativní voliče či zajistit jí silnou pozici v příštích parlamentních volbách.
„Kreml ví, že jsou Poláci protiruští. Proto si uvědomuje, že nemůže být vidět na povrchu, ale sto metrů pod ním. Kromě sabotáží je tak pro běžné lidi jeho vliv neviditelný,“ říká Grzegorz Rzeckowski.
Polskou společnost i politiku spojují silně protiruské postoje, Kremlu se má však dařit pronikat i skrze ně. Na jeho vliv se zaměřili dva polští novináři, Grzegorz Rzeczkowski a Tomasz Piątek.
„Naší prioritou je důvěryhodná žurnalistika a potírání dezinformací, neboť ve stínu války na Ukrajině lidé čelí přívalu fake news a riziko ohrožení svobody médií se zvyšuje,“ říká editorka webu.
Varšava by co do obrany mohla v komunikaci mezi Unií a Washingtonem hrát roli. Trumpovi by se její přístup k vysokým výdajům mohl zamlouvat, PiS zase zakládá na dobrých vzájemných vztazích.
Vítězství Karola Nawrockého v pozadí s PiS pro vládu pravděpodobně znamená další série prezidentského práva veta i oslabení pozice, důsledky by ale mělo mít hlavně v domácí než v zahraniční politice.
Nawrocki podporovaný opozičním Právem a spravedlností (PiS) v druhém kole získal 50,89 procenta hlasů; kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski obdržel 49,11 procenta hlasů.
„Očekávám, že Trzaskowski půjde v hledání dalších voličů spíš ke středu a levici a nenakloní se víc doprava, protože by to pro něj nebyl dobrý tah. Dál než Nawrocki navíc jít nemůže,“ říká Monika Sus.
Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
O ruských hybridních útocích či dezinformacích Varšava i vzhledem k podpoře Kyjeva mluví již delší dobu. Podle ministra pro digitalizaci Krzystofa Gawkowského je však nynější situace bezprecedentní.
Blížící se volby se mohou opět nést v duchu odvěkého soupeření konzervativní pravice a liberálního středu. Trzaskowski a Nawrocki totiž, byť se pořadí může přirozeně měnit, dlouhodobě vedou průzkumy.
„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
Od 1. září roku 2025 by polské děti na veřejných základních, středních a technických školách měly jen jednu hodinu náboženství týdně místo současných dvou a více.
„Musíme počítat s tím, že jsou síly a aktéři, kteří mají zájem na tom, aby narušili utajení zasedání vlády,“ uvedl šéf premiérovy kanceláře Jan Grabiec.
Podle průzkumu vydaného k prvním sto dnům vlády Donalda Tuska, který vypracovala organizace United Surveys, 70 procent Poláků nevěří, že vláda stihne všech sto slibů prosadit a zavést.
Výrok o zrušení školních zadání na doma ale vzbudil kritiku vzdělávací komunity. Její členové upozorňují na nedostatek konzultací k tématu a podrobností.
„Snaha být nezávislý a neplnit ta nejextrémnější přání tam je, ale určitě bude prezident pod tlakem svého okolí a podporovatelů bývalé vlády,“ míní politolog Michal Lebduška.
Nová vláda minulý týden povolala nová vedení veřejnoprávních médií. Strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel, se snaží ztrátě svých pozic v médiích zabránit.
Barbara Nowaková proslula kritikou duhových pátku na školách, také v minulosti spojovala sexuální menšiny se zneužíváním dětí a vystupovala proti demonstracím za ženská práva.
Morawiecki, který je polským premiérem od prosince 2017, má nyní dva týdny na to, aby v Sejmu vystoupil s programovým prohlášením svého kabinetu a požádal o důvěru.
Polsko v současnosti nakupuje vybavení mimo klasické potřeby, na základě takzvané naléhavé operační potřeby. Vláda tvrdí, že tak částečně nahrazuje techniku, kterou poskytla bránící se Ukrajině
V době, kdy Polsko řeší novelu trestního zákonu, takový výrok vzbudil ve společnosti nevoli. Mluvčí vlády následně uvedl, že jde pouze o premiérův soukromý názor.
Vedle protiněmecké a euroskeptické rétoriky, která podle polské opozice částečně souvisí s předvolební kampaní, chtějí polské úřady opět také vymoci od Německa reparace za druhou světovou válku.
„Byl jsem suspendován něčím, co není soud, a vrátilo mě zpět do služby něco, co není soud. Mám pocit, jako kdybych byl poslední dva roky ve snu,“ uvedl soudce.
Příručka nese název „Buď připraven – návod pro období krize a války.“ Na stránkách vládního bezpečnostního centra se objevila tento týden a radí také, jak se zachovat při útoku jadernými zbraněmi.