Ruský vůdce Vladimir Putin povolává do armády nejvíc branců za posledních čtrnáct let.„Je těžké se odvodům vyhnout. Lidi jsou odlovováni," popisuje pro Radiožurnál Petra Procházková z Deníku N.
Ukrajinští kriminalisté se nyní ve spolupráci s experty pokusí co nejdříve identifikovat padlé. V bojích s Ruskem dosud zemřelo 45 100 ukrajinských vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Pokud nad sebou dron třeba jen uslyšíte a neútočí na vás, pravděpodobně to ale znamená, že vás někdo zpozoroval a zaměří na vás palbu odněkud odjinud," přibližuje Jakub Drmola.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
„Přišli jsme o spoustu lidí, již byli za svou vlast a rodiny připraveni položit život, na což nemáme právo zapomínat a už vůbec ne o konfliktu jednat jako o nějakém obchodu,“ říká Vladyslav Urubkov.
Podle analytiků, které oslovila BBC, by údaj vypočítaný z veřejných zdrojů mohl představovat 45 až 65 procent celkového počtu padlých na ruské straně s výjimkou milic samozvaných lidových republik.
„V Kazachstánu každého dezertéra přinejmenším jednou zatkli a stíhali, a to jednoduše proto, že úřady jsou v úzkém kontaktu s těmi ruskými. Někoho vypátrat je tam velmi snadné,“ říká Ivan Čuviljaev.
„Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů,“ uvedla jihokorejská tajná služba NIS. Jedním z důvodů může být vysoký počet obětí.
Podle šéfa finské vojenské zpravodajské služby Pekky Turunena by se počet ruských vojáků v blízkosti Finska mohl oproti období před válkou na Ukrajině zdvojnásobit až ztrojnásobit zejména v Karélii.
Na vstup do armády ženy lákají třeba inzeráty či billboardy, jeden z nich umístěný v Petrohradu například ukazoval vojákyni vedle nápisu „Sláva ruským hrdinům“. Armáda je ale hledá i mezi vězeňkyněmi.
Pokud se Rusům podle šéfa vojenské správy Kupjansku Andrije Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.
Úpravy dronů na Ukrajině probíhají v několika utajených továrnách, které začaly v loňském roce přibývat. Ti, kdo v nich pracují, se vyhnou náboru a službě na frontě. Musí ale projít prověrkou.
„V rámci výměny informací v reálném čase s tajnou službou spojenecké země bylo potvrzeno, že byl zajat zraněný severokorejský voják,“ cituje AFP z prohlášení jihokorejské rozvědky.
Rusko nyní podle západních analytiků spolu s Krymem, anektovaným ještě v roce 2014, a okupovanými částmi Doněcké a Luhanské oblasti na východě země, ovládá více než 110 000 kilometrů čtverečních.
„Potřebujeme šířit osvětu a o tématu mluvit na veřejnosti nejen na Ukrajině, ale i v mezinárodním měřítku. Lidé díky tomu mohou vědět, že s traumatem nezůstávají sami,“ podotýká Oleksandr Kleščenko.
„Tvrdí se, že důvodem byla situace u Siversku a také Anaškinova neochota hlásit nejvyššímu velení skutečný stav věcí,“ napsal na sociální síti válečný zpravodaj Jurij Kotenok.
Zatímco Západ sbírá důkazy ze satelitních snímků, Kreml i Severní Korea mlží. O výcviku a zapojení vojáků KLDR do bojů na straně Ruska se začalo mluvit v průběhu října.
Pokrovsk, o který se bojuje od letošního jara, je významným logistickým uzlem. Jeho vedení nedávno informovalo, že ve městě je poničených na 80 procent kritické infrastruktury.
Podle Zelenského je nezbytná „zásadní a rázná reakce světových vůdců“. Namístě je hmatatelný tlak a i potrestání Moskvy a Pchjongjangu namísto mhouření očí a zmatených komentářů.
Dezertéři pracují na projektu, který se jmenuje Sbohem zbraně, kde tito vojáci anonymně vypovídají a mluví o tom, jaká válka je a vyzývají další vojáky, aby opustili ruskou armádu.
Malé skupiny ruských vojáků postupují v Doněcké oblasti s podporou dronů, minometů i dělostřelectva. U Selydového se ukrajinským silám zatím daří obranné linie udržet, informovalo tamní velení.
Až dosud do války proti Ukrajině verbovali v Rusku pouze vězně, kteří zpočátku dostávali milost po půl roce válčení, později jim jen nepodmíněný trest změnili na podmíněný.
Někteří to dělají pro peníze, jiní pro vlast. Část to dělá prostě proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Neznámý počet lidí bez domova podepsal smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu.
Američana Russella Bentleyho, jenž letos zmizel na okupované východní Ukrajině, podle ruských vyšetřovatelů patrně umučili ruští vojáci, které nyní čeká soud.