Německo oslavuje výročí pádu berlínské zdi. ‚Svoboda a demokracie nejsou samozřejmost,‘ řekl primátor
Německo si v sobotu připomíná 35. výročí pádu berlínské zdi. Prezident Frank-Walter Steinmeier uctil její oběti na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba. Berlínský primátor Kai Wegner označil v projevu 9. listopad 1989 za šťastný den, vyzval k obraně svobody a demokracie a vyjádřil přání, aby se do společnosti vrátily optimismus a soudržnost roku 1989.
V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také „kapela svobody“ složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků.
„Svoboda a demokracie nikdy nebyly samozřejmostí,“ řekl primátor Wegner na pietní akci a dodal, že oba tyto výdobytky nyní čelí útokům zevnitř i zvenčí. Rodák ze Západního Berlína před časem zahraničním novinářům řekl, že jako dítě zeď velmi silně vnímal a jako mladý muž byl 9. listopadu u toho, když bariéra dělící západ a východ města padla.
Hovořil tehdy o neskutečné euforii, která zavládla. I v sobotu v projevu řekl, že si vzpomíná na obrovský optimismus a soudržnost, které panovaly po pádu zdi, a vyjádřil přání, aby se aspoň trochu do společnosti vrátily.
Účastníci ceremonie položili mimo jiné růže k památníku obětí berlínské zdi, konala se také bohoslužba. Kromě Wegnera a spolkového prezidenta Steinmeiera se akce v památníku na ulici Bernauer Strasse zúčastnili také příbuzní obětí berlínské zdi, někdejší disidenti z Německé demokratické republiky (NDR), ale třeba i jeden ze zakladatelů polské Solidarity Bogdan Borusewicz.
Řada řečníků přitom zmiňovala ve svých projevech i aktuální situaci ve světě, hlavně ruskou agresi vůči Ukrajině. „Hodnoty revoluce z roku 1989 brání nyní vojáci na bojištích na Ukrajině,“ řekl například ředitel Památníku berlínské zdi Axel Klausmeier.
Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby.
Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. „Nezapočteni jsou lidé, kteří zemřeli ze zármutku a zoufalství kvůli dopadům vzniku zdi na jejich životy,“ uvádí nadace. Podle ní celkově na hranicích mezi NDR a spolkovou republikou zemřelo za studené války zhruba 650 lidí.
Co vedlo k pádu?
K pádu zdi přispěla řada faktorů, včetně nástupu reformisty Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu, uvolňování režimů v Polsku a Maďarsku, ale i úpadek východoněmeckého režimu a s ním spojené demonstrace obyvatel NDR. Německý historik Ilko-Sascha Kowalczuk novinářům tento týden řekl, že berlínská zeď nepadla podle něj reálně 9. listopadu, ale o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo.
Komunisty v Praze totiž znervózňoval stále větší počet východních Němců, kteří se přes něj snažili dostat na Západ, a tlačili tak na NDR, aby situaci řešila. Vzniklo proto usnesení o liberalizaci hraničního režimu. Jeho mylná interpretace na tiskové konferenci 9. listopadu byla rozbuškou událostí známých nyní jako pád zdi.
Otevření hranic mezi tehdejší Spolkovou republikou Německo a NDR slaví v sobotu politici i na jiných místech Německa. Například dolnosaský premiér Stephan Weil a ministerský předseda Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se setkali na někdejší německo-německé hranici na půl cesty mezi Hannoverem a Magdeburkem.
Centrem oslav je ale přesto Berlín, který byl během studené války symbolem rozdělení světa. Na čtyřech kilometrech někdejšího hraničního pásma v německém hlavním městě je nyní vystaveno kolem pěti tisíc plakátů.
Některé z nich jsou kopie původních transparentů z demonstrací na podzim 1989 v NDR, většinu z nich ale vytvořili lidé všech generací v posledních týdnech. Nejčastěji se na nich objevují slova svoboda, demokracie a tolerance. Plakátem s poselstvím míru a svobody přispěl i kyjevský starosta Vitalij Kličko.
V úseku někdejší berlínské zdi mezi Hlavním nádražím, Říšským sněmem, Braniborskou bránou, Postupimským náměstím a bývalým kontrolním stanovištěm Checkpoint Charlie budou v sobotu hráli hudebníci z profesionálních i amatérských kapel. Zazněly například písně Heroes od Davida Bowieho nebo People Have the Power od Patti Smithové. Berlínská radnice akci označuje za koncert „největší kapely svobody na světě“.
