Německé policii uniká téměř 500 extremistů, někteří se mají skrývat i v Česku a Rakousku
Více než čtyři stovky německých pravicových extremistů jsou na svobodě, přestože na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se hledaní radikálové nachází. S odvoláním na data, která na dotaz poslankyně strany opoziční strany Levice poskytla německá vláda, informoval o tom v úterý list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.
Podle údajů německé vlády policie navzdory vydanému zatykači v současnosti marně pátrá po 467 pravicových extremistech. Počet hledaných radikálů ovšem meziročně klesl.
Zpráva BIS přehledně: ruská a čínská špionáž skrytá za diplomatickými pasy, kyberútoky i syrští bojovníci
Číst článek
Na konci loňského září pátrali policisté na základě zatykače po 501 pravicových radikálech, kteří se dopustili trestného činu. V roce 2014 takových hledaných bylo 253.
Celkový počet lidí, po kterých německá policie na základě zatykačů pátrá, se podle policejních odborů GdP pohybuje kolem 175 000. Odbory však zároveň upozorňují, že i „relativně nízký počet“ neonacistů, které policisté bez úspěchu hledají, může poškodit obraz Německa v zahraničí.
V zahraničí je 32 extremistů
Z více než čtyř stovek hledaných se podle vládních údajů 32 pravicových extremistů skrývá nejspíš v zahraničí. Po 29 z nich policie pátrá již déle než půl roku. Nejvíce se jich zdržuje podle vládních údajů v sousedních zemích Rakousku, Polsku a Česku a také v Itálii. Zatímco v Rakousku jich je zřejmě pět, v Polsku jsou čtyři a v Česku stejně jako v Itálii tři. Dva hledaní se zřejmě ukrývají v Británii.
Extremisté v Písku zaútočili na skupinu Indů, hrozí jim až pět let vězení
Číst článek
Ze zveřejněného dokumentu vyplývá, že policie z celkového počtu 467 radikálů jen 108 hledá v souvislosti se spácháním politicky motivovaného trestného činu. Ostatní se dopustili většinou různých násilných činů.
Poslankyně strany Levice Ulla Jelpkeová, která o informace ministerstvo vnitra požádala, se rovněž dotázala, zda se hledaní pravicoví extremisté, na něž byl vydán zatykač, schovávají úmyslně. „Jestli se osoby, jejichž místo pobytu je v databázích vedeno jako ‚neznámé‘, vědomě vyhýbají uplatnění zatykače, se dá často s jistotou zjistit až v okamžiku jejich nalezení,“ uvedlo neurčitě ministerstvo.
Nejznámějším případem, kdy se dařilo neonacistům dlouhodobě skrývat před německými úřady, je případ členů skupiny Národněsocialistické podzemí, kteří se ukrývali od konce devadesátých let. V letech 2000 až 2007 Uwe Mundlos, Uwe Böhnhardt a Beate Zschäpeová spáchali deset převážně rasově motivovaných vražd a další trestné činy včetně ozbrojených loupeží. Muži později spáchali sebevraždu, Zschäpeová dostala nedávno trest doživotí.
