Čínské centrum nabídne nový pohled na Sin-ťiang. Realitu převýchovných táborů ale neschová
V lepším případě převýchova a povinná výuka myšlenek čínského vůdce, v horším mučení a povinné sterilizace – s takovými informacemi si lidé různě na světě spojují provincii Sin-ťiang na západě Číny, kde žijí etnické skupiny. Nyní se však Peking rozhodl, že ukáže oblast v novém světle, a založil centrum, které s tím má pomoct. „Ani sebelepší reklama neprodá špatný produkt,“ říká pro iROZHLAS.cz sinolog Ondřej Klimeš.
V nové kancelářské budově ve městě Urumči se v prosinci otevřelo Mezinárodní komunikační centrum. Kancelář spadající pod čínský kybernetický úřad je jen jednou z téměř třiceti, které se v zemi za poslední dva roky otevřely. Jejich účel je vždy stejný, zlepšovat obraz dané oblasti za hranicemi země.
V provincii Sin-ťiang bude mít ale těžší práci než jinde. Svědectví z místních takzvaných převýchovných táborů, kam Peking zavírá muslimskou menšinu Ujgurů i další turkické etnické skupiny, se šíří po světě už od roku 2017. Odhady mluví asi o milionu lidí, kteří jimi prošli, reálný počet vězněných ale může být vyšší, protože vláda nezávislé prozkoumání situace nedovoluje. Kromě zadržení bez rozsudku, které čínská vláda obhajuje snahou o vymýcení extremismu, v nich mělo docházet k fyzickému a sexuálnímu násilí, nuceným potratům, sterilizacím nebo také nucené práci.
Němečtí politici kritizují Volkswagen za továrnu v čínském Sin-ťiangu. Firma zneužívání Ujgurů popírá
Číst článek
„Na tom, že na Ujgurech čínský stát páchá kulturní genocidu, existuje mezi pozorovateli vzácná shoda,“ uvádí pro iROZHLAS.cz sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd, který se věnuje dění v Sin-ťiangu. Organizace spojených národů mluví o zločinech proti lidskosti, Spojené státy rovnou o genocidě.
Čínské centrum přesto doufá v úspěch, kterého chce docílit například prostřednictvím videoportálu, na kterém budou příspěvky v angličtině, kazaštině, ruštině a ujgurštině. Spolupracuje na něm s místní mediální skupinou navázanou na vládnoucí komunistickou stranu, popisuje server China Media Project.
Jak by mohly výstupy vypadat, ukazují už testovací videa z roku 2023. Nechybí „scenérie jako z pohledů, exotické etnické minority a oslnění cizinci“, píše jmenovaný server. „Není čeho se bát. Je to jako být doma, ale v jiném světě a v jiné kultuře,“ uvádí v jednom videu Američan Paul Anthony Courtney, který je bývalým starostou malého pouštního města v Kalifornii.
Prezentovaná kultura Ujgurů
V příspěvcích vystupovali skuteční Ujguři a podle Klimeše tomu nejinak bude i nyní, ať už na dobrovolné bázi, nebo z přinucení. Reálný pohled na muslimskou kulturu v nich ale prezentovat nebudou, stejně jako to neznamená, že příslušníci minority už nejsou vystaveni útlaku.
Svědectví ujgurské aktivistky: Za to, co říkám, zaplatila v Číně má sestra svobodou. Tři roky o ní nic nevím
Číst článek
„Naše dějiny jsou přepisovány, kulturní zvyklosti zakazovány a identity systematicky ničeny,“ uvádí pro iROZHLAS.cz Ujgurka Rushan Abbásová, jejíž sestra je už šest let vězněna v jednom z táborů a o které nemá žádné informace.
„To, co Peking představuje mezinárodnímu společenství, je pečlivě nacvičené zobrazení ujgurské kultury, barevné kostýmy a energické tance, často upravené tak, aby se hodily do čínského narativu. Nicméně za těmito propagandistickými akcemi se ukrývá zákaz ujgurštiny, pálení knih, věznění intelektuálů a přísné omezování kulturního i náboženského vyjádření. Přičemž porušování lidských práv, nucená práce a nucená asimilace nadále pokračuje,“ dodává Abbásová, která je ředitelkou organizace Kampaň pro Ujgury.
„Čínský stranický stát řízený většinovou populací ujgurskou kulturu v posledních letech prakticky zdecimoval a ponechal z ní jen slupku, která umožňuje její marketing a komodifikaci. Zároveň straně umožňuje argumentovat, že Ujguři a další národnosti právo na vlastní kulturu, jazyk, náboženství a další projevy svébytné existence v souladu s legislativou úspěšně uplatňují a Čínská lidová republika je tedy právním státem,“ míní Klimeš.
Cesta k propagandě
Tchajwanský influencer pracoval pro čínskou propagandu. Teď popsal, jak systém funguje
Číst článek
Snaha o zlepšení obrazu Sin-ťiangu v zahraničí není nová. Už v polovině roku 2018, kdy existenci táborů komunistická vláda přiznala, zahájila podle výzkumníka Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Jana Švece masivní kampaň na obhajobu represivních opatření. Zpočátku se propagandistická videa a články šířily přes účty čínských médií, úřadů a diplomatů.
„V roce 2020 čínské úřady změnily strategii a začaly uplatňovat skrytější a sofistikovanější způsoby propagandy. Z hlediska narativů se zaměřily spíše na pozitivní a neutrální témata, jako jsou ekonomický rozvoj, turismus a kultura, přičemž upozadily bezpečnostní témata,“ vysvětluje Švec. K oficiálním kanálům přidaly i ty neoficiální, včetně domácích i zahraničních influencerů. Někteří z nich si nemusí ani uvědomovat, že se součástí čínské propagandy stali, jak ukázal i loňský příklad českého youtubera Jana Honzi Michálka.
„Právě tato rafinovanost a nepolitický charakter obsahu vede k tomu, že je tato propaganda poměrně úspěšná. Obsah působí pro diváky přirozeněji než strojená oficiální propaganda. Minimálně z hlediska dosahu a reakcí uživatelů má tento obsah například na YouTube poměrně úspěch,“ míní Švec.
‚Velká naivita.‘ Případ českého influencera ukázal, jak funguje čínská propaganda
Číst článek
Podle Klimeše se tak úspěšně uchytil romantizující obraz provincie „jako součásti křižovatky kultur na starobylé Hedvábné cestě. Relativně úspěšné je také zveličování problému etnického separatismu, náboženského extremismu a násilného terorismu,“ uvádí.
Podstata sdělení je podle něj ale vždy stejná. Více či méně lživými a manipulativním technikami zakrýt svou politiku v oblasti, kterou různí pozorovatelé nazývají různě – osadnický kolonialismus, genocida, kulturní genocida, zločiny proti lidskosti a podobně,“ vyjmenovává.
Velký úspěch projektu proto odborníci nepředpovídají. „Domnívám se, že vznik nového centra nepřinese do této propagandistické kampaně příliš nového, protože už nyní je rozsáhlá, systematická a sofistikovaná. Záleží, jestli součástí toho bude například vyšší alokace finančních prostředků, ale to se zatím těžko soudí,“ usuzuje Švec.
Podobně to vnímá i Klimeš. „Komunistická strana Číny svou propagandu a řízení veřejné debaty průběžně inovuje, tyto nové metody mohou být u některých cílových skupin zprvu úspěšné. Z dlouhodobého hlediska ale ani sebelepší reklama neprodá špatný produkt,“ míní.