Německá vláda slibuje miliardy slabým regionům, které zasáhne plán přestat těžit a spalovat uhlí
Německá vláda hodlá finančně podpořit strukturálně slabé regiony, které postihne plánovaný odklon od těžby a spalování uhlí. Oblastem, ve kterých se v příštích letech uzavřou doly a tepelné elektrárny, hodlá přispět na rozvoj miliardami eur. Vyplývá to z dokumentu, který ve středu schválil kabinet kancléřky Angely Merkelové. Informovala o něm agentura DPA. Německo plánuje přestat používat uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2038.
Čtyřem spolkovým zemím, které plánovaný odklon od uhlí nejvíce postihne, tedy Severnímu Porýní-Vestfálsku, Braniborsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku, slíbila německá vláda do roku 2038 finanční pomoc ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun). Na okamžitou pomoc vyčlenila 240 milionů eur (šest miliard korun).
Západ Evropy se s uhlím loučí, na východě se uhelné elektrárny staví. Zmapovali jsme plán vlády i ČEZ
Číst článek
V tradičních uhelných revírech v Porýní, v Lužici a ve středním Německu závisí na těžbě uhlí stále ještě desítky tisíc pracovních míst. Podporu dostane také okolí města Helmstedt v Dolním Sasku, kde se nachází hnědouhelný revír. Těžba v něm byla ukončena již v roce 2016.
Odklon jako šance pro rozvoj
Ministr hospodářství Peter Altmaier po schválení strategického dokumentu uvedl, že odklon Německa od uhlí bude díky finanční pomoci spolkové vlády pro postižené regiony šancí na budoucí rozvoj.
Premiéři postižených spolkových zemí schválení vládního dokumentu přivítali. Také podle nich slíbená podpora nejrůznějších projektů položí základy pro další hospodářský růst v uhelných regionech. Braniborský premiér Dietmar Woidke chce pomocí slíbených peněz z Lužice vytvořit region, který by byl v oblasti ochrany klimatu vzorem pro celou Evropu.
Předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet uvítal mimo jiné příslib, že miliardovou pomoc dostanou nejen oblasti, ve kterých se uhlí těží, ale také ty, ve kterých stojí tepelné elektrárny.
