Němečtí voliči testují politiku Merkelové, účast je velká
Němci volí nové parlamenty v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Tyto regionální volby jsou ostře sledované, protože v nich voliči mohou poprvé zhodnotit uprchlickou politiku kancléřky Angely Merkelové. Zájem o volby je podle průběžných údajů ve všech zemích vyšší než před pěti lety.
Merkelová v závěru předvolební kampaně v Bádensku-Württembersku prohlásila, že uprchlíci se musejí integrovat a přijmout hodnoty západní společnosti.
„Devadesát procent Němců si stále myslí, že ten, kdo utíká před válkou, terorem a Islámským státem, má dostat ochranu,“ hájila kancléřka Merkelová svou uprchlickou politiku na předvolebním mítinku v Haigerlochu.
Zároveň dodala, že ti, kdo přišli do Německa z ekonomických důvodů a na které se nevztahují ženevské konvence, se musejí vrátit, odkud přišli.
V uplynulém roce se do Německa dostal milion uprchlíků. Většina Němců je však s migrační politikou Angely Merkelové nespokojená. Právě v tom vidí experti příčinu předpokládaného špatného volebního výsledku vládní strany.
CDU obhajuje úřad zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku a snaží se převzít vládu i ve zbývajících dvou spolkových zemích, kde nyní tvoří vládní koalice sociální demokracie (SPD) a Zelení. Průzkumy v posledních dvou měsících ale ukázaly výrazný pokles popularity CDU, první místo jasně drží pouze v Sasku-Anhaltsku. V Porýní-Falci je pozice CDU a SPD vyrovnaná, v Bádensku-Württembersku zaostávají konzervativci za Zelenými, kteří mohou poprvé v zemských volbách zvítězit.
Velký úspěch bude podle průzkumů naopak slavit protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD), která se pravděpodobně s přehledem dostane do všech třech zemských parlamentů.
„Je to zčásti protestní strana, která tím může oslovit spoustu názorově odlišných lidí,” řekl Českému rozhlasu politolog lipské univerzity Hendrik Träger.
V dnešních volbách čeká AfD dvojciferný výsledek, největší podporu by podle průzkumů měla mít v Sasku-Anhaltsku, kolem 19 procent. V Badensku-Württembersku se jí předpovídá 12 procent.
Němečtí analytici pozorně sledují také počet lidí, kteří k volbám dorazí. Mnoho voličů v průzkumech uvádělo, že kvůli nespokojenosti s politikou nebudou vůbec hlasovat. Zájem o letošní volby je ale podle průběžných údajů ve všech zemích vyšší než před pěti lety.
Nejvíc voličů zatím přišlo odevzdat hlasovací lístky v Porýní-Falci. V poledne byla tamní volební účast 40 procent, o devět procentních bodů vyšší než za stejnou dobu při předchozích volbách v roce 2011. V Sasku-Anhaltsku odhlasovalo během prvních čtyř hodin 25 procent voličů, o pět procentních bodů více než před pěti lety.
V Bádensku-Württembersku nejsou k dispozici údaje za celou zemi, informace z velkých měst ale naznačují rovněž vysokou účast. Ve Stuttgartu odhlasovalo za první čtyři hodiny 39 procent lidí, před pěti lety to bylo 32 procent. Ve Freiburgu a v Mannheimu odevzdalo hlas přes 20 procent lidí, o necelý procentní bod víc než v minulých volbách.
Německo se přitom v posledních letech potýká s trendem klesající volební účasti. K celostátním volbám v roce 2013 přišlo 71,5 procenta Němců, v 90. letech byla běžná více než čtyřpětinová účast. V roce 2014 klesla účast při zemských volbách v Braniborsku a Sasku poprvé pod 50 procent, loni v Brémách byla tato hranice překonána jen o desetinu procentního bodu.
Volební místnosti se uzavřou v 18 hodin večer. První odhady výsledků se očekávají bezprostředně poté.
