Plynovod Nord Stream II může vzniknout, jen když bude respektovat společná evropská pravidla. Na summitu v Bruselu se na tom dohodli lídři zemí Evropské unie. Nord Stream II by měl přivádět zemní plyn po dně Baltského moře z Ruska do Německa a obcházet tak území Ukrajiny. Plány na jeho výstavbu odmítají státy střední a východní Evropy nebo Itálie. Německo tuto kritiku odmítá.

15:03 18. prosince 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česko a další země střední a východní Evropy tento projekt plynovodu po dně Baltského moře mezi Německem a Ruskem kritizují. Podle nich může mimo jiné poškodit Ukrajinu.

Kritici projektu také namítají, že plynovod Nord Stream I je zatím využíván zhruba na 50 procent, a tak není důvod stavět vedle něho i další.

Důraz na to, aby Nord Stream respektoval pravidla vnitřního trhu, podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD vyvrací spekulace, že se Německo neohlíží na zájmy ostatních zemí.

„Dnešní debata o projektu Nord Stream ukázala, že tady není nějaká německá Evropa řízená z Německa. Je tady Evropa 28 členských zemí Evropské unie a tyto státy se musí domluvit. Musí se domluvit společně. Včetně Německa, ale nejenom Německa.“

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je Nord Stream II čistě komerční projekt, protože ho chtějí stavět soukromé firmy. I Německo ale souhlasí s tím, aby Evropská komise prozkoumala, jestli plynovod odpovídá všem pravidlům evropského trhu.

Evropská unie má zájem o diverzifikaci zdrojů energie, snižování závislosti na Rusku. Podle kritiků k tomu však projekt nijak nepřispívá.

Česko a 9 dalších zemí protestují proti plánovanému rozšíření plynovodu Nord Stream

Číst článek

Ondřej Houska, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít