Norské parlamentní volby budou zřejmě nejtěsnější v historii
V Norsku vrcholí parlamentní volby, v nichž se rozhoduje o budoucnosti této bohaté severské země pro příští čtyři roky. Předvolební průzkumy neurčily jasného favorita a hovoří dokonce o historicky nejvyrovnanějších šancích pravice a levice.
Ani dosavadní vládní koalice tří levicových stran, ani čtveřice stran pravicové opozice nebude podle předvolebních průzkumů moci sestavit stabilní většinovou vládu. O výsledku mohou norští voliči rozhodnout až do 21. hodiny večer.
Na ropu a zemní plyn bohatá skandinávská země nemá prakticky žádné vážné hospodářské problémy - je druhou nejbohatší zemí na světě v přepočtu na jednoho obyvatele. Ale ani přesto se v ní žádná úřadující vláda již od poloviny 90. let neudržela u moci.
"Norská ekonomika ve srovnání s okolním světem opravdu funguje dobře. Díky těžbě ropy a zemního plynu úspěšně odolává ekonomické krizi a dokázala si udržet nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Nicméně existují i odhady, které říkají, že nynější vláda by se u moci nemusela udržet," uvedl pro Rádio Česko skandinávský spolupracovník ČRo Tomáš Sniegoň.
Předvolební dění v Norsku přiblížil pro Rádio Česko skandinávský spolupracovník ČRo Tomáš Sniegoň.
Důležitou otázkou je, kolik voličů nakonec odevzdá své hlasy protipřistěhovalecké a populistické Straně pokroku, která si dala jako jediná z velkých politických uskupení do programu, záměr více využít peníze z energetického fondu pro státní rozpočet.
"Reprezentace nejserioznějších stran nechtějí brát z bohatého zdroje příjmů více než 4 procenta ročně. Drží se konsenzu, že nechtějí využít fond pro existující generace, ale hodlají spořit do budoucna. A populisté tohoto zdrženlivého trendu využívají. Vyprovokovávají debatu o tom, že Norové, kteří si to dnes zaslouží, by měli z tohoto fondu dostávat víc. Tím pádem sbírají body proti etablovaným politickým stranám," přiblížil Sniegoň.
Podle předvolebních prognóz by mohli populisté získat až pětadvacet procent hlasů.
