Náměstí uprostřed Osla přímo před budovou parlamentu je rušné každý den. V neděli ještě o něco víc. Nejen, že je tu přehlídka pochodových kapel, ale je tady také spousta stánků politických stran, které na poslední chvíli ještě přesvědčují nerozhodnuté voliče.

„Nejdůležitější je zavedení nějakých opatření, které zabrání dalšímu rozvoji sociální nerovnosti v Norsku. To musíme zastavit,“ vysvětluje reportérovi Radiožurnálu sympatická dvojice Ingeborg a Petti, kteří právě odešli od stánku strany Rødt, tedy Červená.

„Norsko je samozřejmě velmi bohatá země, ale myslím, že Oslo je hezkou ukázkou toho, co myslím. Sedněte si na jednom konci města do metra a jeďte na druhý konec. Sledujte, jak se tam mění lidi, sociální skupiny. Tohle musíme zastavit. A taky zastavit privatizaci škol nebo zdravotnictví,“ dodává Petti.

Že právě téma sociální rovnosti je pro Nory důležité potvrzuje i Axel Fjeldavli z norského think-tanku Agenda, podle kterého je sociální nerovnost v Norsku nyní na podobné úrovni jako například ve Velké Británii: „Největší témata jsou tři: klimatická změna, rozdíly mezi městem a venkovem a nerovnost mezi chudými a bohatými.“

Právě klimatická změna je téma, které za důležité považují všechny velké strany. Na aktuálnosti jí přidala i nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, která apeluje na rychlé snižování emisí.

V čem se ale norští politici neshodnou je to, jak naložit se svým ropným průmyslem. „Norsko musí těžbu zastavit velmi rychle. Za pár let se tu budou prodávat jen elektrická auta, tak už přestaneme ropu potřebovat,“ říká zastánce Zelených Oskar.

Těžba ropy

Právě strana Zelených chce nastavit jasné a jednoznačné datum konce těžby ropy a zemního plynu.

Konec těžby bude mít podle Axla Fjeldavliho velký vliv na norskou ekonomiku. „Pro norskou ekonomiku je ropný průmysl obrovsky důležitý. Je to srovnatelné dokonce i s některými arabskými zeměmi,“ vysvětluje.

Ropa zemní plyn pro Norsko znamenají asi 40 procent veškerého vývozu. Většina stran ale zatím nechce průmysl, který zaměstnává asi 160 tisíc lidí radikálně omezovat, i když přiznávají, že je potřeba od těžby ropy ustoupit.

Podobný postoj zastává i nynější vláda, kterou by rádi dál viděli u moci Per a Tonja. Oba znepokojuje především nárůst preferencí levicové strany se jménem Červení, která má komunistickou minulost.

Svůj hlas zatím ještě neodevzdali, ale velká část Norů už ano. Volební lístky totiž odevzdali v rámci předběžného hlasování, které v zemi běželo od 10. srpna. Oficiální volební den je ale až v pondělí, kdy se volební místnosti zavřou v devět večer.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít