‚Báli jsme se, aby se nezhroutila i přední část katedrály.‘ Od požáru Notre-Dame uplynulo šest let
Zkáza, srdce v plamenech, zpopelněná historie. Přesně před šesti lety plameny pohltily pařížskou katedrálu Notre-Dame. V jednu chvíli dokonce hrozilo, že požár spálí celou stavbu i umělecká díla uvnitř. Stovkám hasičů se nakonec podařilo Notre-Dame zachránit. A začala náročná pět let trvající rekonstrukce.
Požár vypukl kolem šesté hodiny večer. O necelé dvě hodiny později se zhroutil jeden ze symbolů katedrály – úzká věžička z 19. století. Spolu s ní spadla i část klenby.
„Byl to neuvěřitelný pohled, měla jsem husí kůži. Všichni jsme se báli, aby se nezhroutila i přední část katedrály,“ vzpomíná Colette, která na nábřeží u řeky Seiny prodává plakáty s herečkami Marilyn Monroe, Brigitte Bardotovou nebo zpěvákem Sergem Gainsbourgem.
Lidé se za katedrálu modlili také přímo na nábřeží. Tomu nejhoršímu se podařilo zabránit díky nasazení zhruba 400 hasičů i půltunového robota jménem Colossus.
Po záchraně a stabilizaci katedrály následovala náročná rekonstrukce, do které se zapojilo na dva tisíce řemeslníků – pokrývačů, kamenářů, kovářů i sklářů. Francouzští tesaři využívali i techniky z Česka, potvrzuje Francois Calame.
„Jsem moc rád, že jsem měl tu příležitost pracovat s českými přáteli a odborníky. Mezi nimi s velkým mistrem Petrem Růžičkou. Bohužel před pár měsíci zemřel. Vždy jsme spolu přátelsky spolupracovali a vyměňovali si dovednosti a znalosti. Dá se říct, že tady na staveništi Notre-Dame má své zastoupení i česká tesařská škola,“ vzpomíná Calame na českého tesaře Petra Růžičku, který se specializoval na rekonstrukce historických krovů, a který zemřel před dvěma lety.
OBRAZEM: Pařížskou katedrálu Notre-Dame první měsíc po rekonstrukci navštívily statisíce lidí
Číst článek
Jednou z nejsložitějších částí rekonstrukce byla přestavba úzké věžičky, tzv. sanktusníku, který v 19. století navrhl architekt Eugène Viollet-le-Duc. Technici museli při jeho projektování počítat i se změnami klimatu.
„Vítr se mění. Ve Francii máme specializované výzkumné centrum, které předpovídá, že v následujících čtyřech stoletích vítr zesílí zhruba o dvacet procent ve srovnání s 19. stoletím. Tím pádem se výrazně zesílí tlak na jednotlivé díly stavby,“ upřesňuje inženýr Dominique Calvi.
Požár poškodil i zvony katedrály. Opravovali a ladili je v řemeslné dílně v Normandii, kterou vede Paul Bergamo. Nadšeně vypraví například o zvonu jménem Emmanuel, který je nejstarším, největším a nejznámějším zvonem Notre-Dame. V roce 1944 odbíjel při osvobození Paříže.
„Zvon Emmanuel je ze 17. století. V průměru měří 2 metry 61 centimetrů a váží 13 320 kilogramů. Až do roku 2013 byly v katedrále 4 menší zvony vyrobené v 19. století za vlády Napoleona III. Neladily mezi sebou ani s Emmanuelem,“ popisuje.
Zvon Emmanuel se znovu rozezněl loni v prosinci při znovuotevření katedrály Notre-Dame. Na slavnostní obřad přijelo přes 40 státníků z celého světa, včetně prezidentů Ukrajiny nebo Spojených států. Rekonstrukce katedrály pokračuje, řemeslníci se v následujících měsících zaměří na obnovu okolí slavné památky. Hotovo má být v roce 2028.