Noviny komentují spor Británie a Ruska kvůli vraždě Litviněnka
Británie se rozhodla vyhostit čtyři ruské diplomaty. Reaguje tak na odmítnutí Moskvy vydat britské justici Andreje Lugového, který je hlavním podezřelého v případu vraždy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Britské listy v této souvislosti uvažují o tom, jestli vyhoštění ruských diplomatů a zároveň zpřísnění vízového režimu pro ruskou vládu je tím nejlepším řešením.
Například The Independent píše: Je jisté, že vyhoštění diplomatů vyvolá protiakci ze strany Moskvy. Británie nakonec může ve svém boji s Ruskem zůstat osamocena.
Evropští partneři se k sankcím proti Rusku nepřidají, už jen kvůli závislosti na ruských zásobách zemního plynu, myslí si list. A zároveň britskému ministrovi zahraničí Davidu Millibandovi radí: Je dobré volat po spravedlnosti, ale neměli bychom zcela opustit umění diplomacie.
List Financial Times může ruskou reakci ovlivnit končící volební období prezidenta Putina. Současný prezident věnoval ve svém úřadu hodně energie na to, aby Rusku vrátil tvář supervelmoci, kterou v 90. letech ztratilo. Příští rok svůj úřad opouští a je nepravděpodobné, že takový typ vůdce by odešel potichu a nenápadně. Rusko tvrdě odpovědělo na americké radary v Evropě, je zřejmé, že rázně zareaguje i na vyhoštění svých diplomatů z Británie, píšou Financial Times.
Týdeník Economist si všímá toho, jak evropské hospodářství, dlouho podceňované, v současné době posiluje. Je už výkonnější než ekonomiky Japonska nebo Spojených států. Komentář týdeníku si ale klade i otázku, jestli tenhle pozitivní trend může vydržet.
Evropa byla v posledním desetiletí považovaná za slabocha. Ekonomický růst byl pomalý a očekávalo se, že ji Spojené státy, Čína a Indie nechají ekonomicky daleko za sebou. Stranou pozornosti se ale hospodářství eurozóny zotavilo a rychlostí růstu 2,7 procenta předbíhá v poslední době jak Ameriku, tak Japonsko. Svůj díl na tom má podle Economistu nové politické vedení v Německu, Itálii a nyní také Francii a Británii.
List ale varuje před spánkem na vavřínech. Těžko stravitelnou skutečností podle něj zůstává, že evropské hospodářství potřebuje další hluboké reformy, pokud má uspět v globalizovaném konkurenčním prostředí. Evropské země provedly radikální reformy obvykle v době krize. Většina z nich se ale mohla poučit, že je snazší reformovat v dobrých časech. Tuto lekci by měli mít Němci, Italové a Francouzi na paměti, až se budou těšit z dnešního hospodářského úspěchu, varuje Economist.
Libyjská Nejvyšší soudní rada stále otálí s konečným verdiktem v případu bulharských zdravotních sester. Ty měly údajně úmyslně nakazit víc než 400 dětí virem HIV. Sestrám a s nimi ještě jednomu lékaři hrozí trest smrti. Soudní rada má konečné slovo říct právě dnes.
Soudci prý stále čekají na konečnou dohodu o finančním vyrovnání s rodinami nakažených dětí. Každopádně celý proces je velmi zdlouhavý a navíc vedený libyjskou justicí, o jejíž nezávislosti lze s úspěchem pochybovat.
Píše o tom například rakouský deník Die Presse, který celý soud označuje za frašku o několika dějstvích. Připomíná, že tragédie rodin nakažených dětí se v žádném případě nemohou nijak umenšovat. Na druhé straně, malí pacienti nakažení virem HIV jsou obětí katastrofálního stavu celého libyjského zdravotnictví a ne několika konkrétních sester.
Poslední slovo v celé kauze navíc nebude mít justice, ale libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Ten se sice tváří jako zachránce v poslední chvíli, ve skutečnosti ale vydává svévolné rozsudky motivované jen vlastním prospěchem, píše Die Presse.
