Obvinění, že je Rádio Svobodná Evropa levicové, je nemístné, tvrdí dlouholetý zpravodaj média
USA oznámily v sobotu z důvodů úspor ukončení financování Rádia Svobodná Evropa a také Hlasu Ameriky. Tento krok podle první jmenované stanice oslabí přístup k nezávislým informacím pro miliony posluchačů v zemích s omezenou svobodou médií a potěší autokratické režimy. „Je to smutná zpráva. Podle mého neuvážené rozhodnutí,“ říká pro Český rozhlas Plus dlouholetý zpravodaj Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa Joylon Naegele.
Pane Naegale, jak vnímáte rozhodnutí americké vlády zastavit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda?
Je to smutná zpráva. Podle mého neuvážené rozhodnutí. Neslouží to zájmům Spojených států v zahraničí, jak pro posluchače Svobodné Evropy, Svobody, ale i Hlasu Ameriky, který má taky končit vysílání. Samozřejmě to padá do celkové mediální politiky Trumpovy administrativy.
Vidíte tam i ideologické důvody? Například republikáni ve Spojených státech vyčítají Rádiu Svobodná Evropa, že je příliš levicové.
To jsou obvinění absolutně nemístná. Musím říct, že jsem pracoval v Praze a dřív u Hlasu Ameriky ve Washingtonu, byly tam ve vedení konzervativní až libertariánsky myslící republikáni. Heritage Foundation mělo velký vliv na Svobodnou Evropu. Takové argumenty jsou úplně mimo mísu.
Ve kterých zemích je vysílání Svobodné Evropy dnes důležité pro tamní společnost žijící v nesvobodných poměrech?
Musím podotknout, že tam nepracuji už od roku 2003, ale jak to sleduji zvenčí, tak samozřejmě do Ruska, kde neexistují svobodná média, do Běloruska, do Íránu, do Pákistánu, do Číny atd., protože všechno je v jednom, Svobodná Evropa je Svobodná Asie, vůbec střední východ.
Je to významné tam, kde není svobodný tok informací, kde neexistují svobodná média. Proto přestali vysílat do České republiky někdy v polovině devadesátých let, ještě pokračovali možná nad Slovenskem, ale obnovili vysílání do Maďarska nedávno za Bidenovy administrativy.
USA ukončuje financování Rádia Svobodná Evropa. Omezí i provoz stanice Hlas Ameriky
Číst článek
Vy už jste to, pane Naegele, zmínil, působil jste v Hlasu Ameriky a potom taky v Rádiu Svobodná Evropa až do roku 2003. Byly už někdy v minulosti snahy omezit vysílání Rádia Svobodná Evropa? Známé jsou například spory Donalda Trumpa s Hlasem Ameriky během jeho prvního prezidentského mandátu.
Nějaké drobnější vměšování možná bylo. Musím říct, že to bylo po mém působení a byl jsem pak 14 let v Oslu, tak jsem to opravdu nesledoval. Ale to se nedá srovnat s tím, čemu čelíme dneska.
Pokud by vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, ale i Hlasu Ameriky, skončilo, co podle vás bude s novináři z Ruska, Íránu nebo Afghánistánu, kteří by doma skončili ve vězení?
Časem se uvidí. Jednak ti, kteří pracují pro vysílání, jsou zejména tady, a ti, kteří sedí ve vězení, tak budou ještě v těžší situaci. Dobrá zpráva, úplně čerstvá dneska, je, že to pan ministr zahraniční Jan Lipavský v Bruselu zítra (v pondělí) hodlá probrat v zasedání Rady Evropy, jestli Evropská unie nemůže nějak převzít leccos ze Svobodné Evropy a Svobody a pokračovat ve vysílání, což by byla velmi slibná zpráva.