Mezi nejhorší zážitky Alsu Kurmaševové v ruské vazbě patřily zimní měsíce. Na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy, popisuje ve třetím díle seriálu Putinova vězeňkyně.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, to je termín, který používají pro osoby a organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem.
„Rozdíl mezi domácími a zahraničními akcemi byl zásadní: v zahraniční museli vystupovat jako diplomaté a skrývat svou činnost. Doma to byl otevřený teror,“ popisuje badatel Radek Schovánek.
Vývoz se podle novinářů týká zboží od traktorů až po elektroniku. Například srbská společnost Kominvex v roce 2022, kdy začala vyvážet do Ruska, zvýšila své zisky více než tisícinásobně.
Dobrovolníci ze Srbska bojují na straně Ruska přesto, že v cizích armádách válčit nesmějí, zakazuje jim to zákon. Wagnerova skupina se navíc snažila rekrutovat v srbském vysílání ruské televize.
Rodiny vojáků zemřelých krátce po vstupu do armády nedostávají informace, co se s jejich syny či manžely stalo. Sibiřská pobočka rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa o nic natáčela reportáž.
Kuznečyka zadržela policie už koncem loňského listopadu a poté byl třikrát za sebou odsouzen k deseti dnům vězení. Ale ani po odpykání těchto trestů na svobodu nevyšel.
Ruský cenzurní úřad začátkem března zablokoval přístup na weby RFE/RL, stejně postupoval v případě dalších médií - ruskojazyčné BBC News, portálu Meduza a stanicím Deutsche Welle a Voice of America.
Kroky režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti nezávislým médiím nabyly na intenzitě po loňských prezidentských volbách v Bělorusku a masových protivládních protestech.
Letadlo překročilo hranice běloruského vzdušného prostoru v neděli 23. května okolo 12.30 místního času (9.30 GMT). Po potvrzení tzv. červeného kódu o 15 minut později piloti obrátili stroj k Minsku.
Ve zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům Ruské federace nebo proti ruským právnickým osobám“.
„Policisté nebyli v uniformě a nijak se neidentifikovali. Jak by mohl vzdorovat, když na něj mířili pistolí? Byl vyděšený a nic neudělal. Prostě ho zbili a vytáhli z auta.“
Všechny nedávno odvolané dosadil do funkcí Trumpem jmenovaný exšéf USAGM Michael Pack, který odstoupil na Bidenův nátlak jen pár hodin poté, co se demokratický prezident ve středu ujal moci.
Rozhlasová stanice obnovuje své vysílání v Maďarsku z důvodu zmenšování svobody médií probíhající od nástupu k moci prezidenta Viktora Orbána před deseti lety.
Írán za sebou má nejvážnější protivládní protesty za poslední desetiletí. Původně poklidné demonstrace proti zvýšení cen benzinu vláda tvrdě potlačila – stovky lidí zemřely, tisíce skončily ve vězení.
V ukrajinských médiích Asejev publikoval pod pseudonymem Stanislav Vasin, poznamenala agentura Interfax-Ukrajina a dodala, že muž byl pohřešován od začátku předloňského června.
O Rusku, dovozních clech i kauze zadrženého Jevgenije Nikulina viněného z hackerských útoků mluvil s médii předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan během návštěvy Prahy.
Spojené státy upřesnily nejnovější sankce proti ruským podnikům a představitelům napojeným na Kreml a vyvolaly v ruských řadách zděšení, píše server rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa.
Ruští senátoři uvažují o zablokování vysílání amerických stanic Rádio Svoboda a Hlas Ameriky v době březnových prezidentských voleb v Rusku. Podle poslanců stanice negativně ovlivňují veřejné mínění.
Právě před dvaceti lety skončila jedna éra, která se významně zapsala do českých dějin. Poslední červnový den roku 1995 byl také posledním, kdy z Mnichova vysílalo Rádio Svobodná Evropa. Od začátku července se pak vlny této stanice šířily z Prahy, kam se po několika měsících přesunula i centrála stanice.