Zabíjení celých rodin a mrtvá těla v ulicích. Masakry proti alavitům otřásly už tak křehkou stabilitou Sýrie
Více než 1000 mrtvých za pouhých 72 hodin. Taková je bilance masakrů, které se koncem minulého týdne odehrály v Sýrii. Násilí páchané na civilistech otřáslo nejen menšinou alavitů, na které chladnokrevné útoky islamistických ozbrojenců mířily, ale také novou syrskou vládou. „Je to určitě rána pro stabilitu Sýrie,“ říká odborník na Sýrii Jan Daniel. Jestli události povedou k novému rozhoření konfliktu, je podle něj těžké predikovat.
Když ozbrojenci vtrhli do domu rodiny Arrisových nedaleko města Latákíja, téměř nikdo masakr nepřežil. Před zraky matky popravili její tři syny i 75letého manžela. „Poté, co zabili otce a jeho chlapce, řekli matce, aby si sundala všechno zlato, jinak ji zabijí,“ popisuje pro deník The Guardian soused a rodinný přítel, podle kterého útok nepřežilo celkem 14 členů rodiny Arrisových.
23:16
Syrský lid teď nejvíce ze všeho potřebuje čas. Proces smíření potrvá dlouho, zdůrazňuje diplomat
Číst článek
To je jen jeden z mnoha příběhů, popisujících krvavou vlnu násilí, která minulý týden zasáhla alavitské oblasti měst Latákíja, Banijás a Džabla na severozápadě země. Po rozhoření bojů mezi bezpečnostními silami syrské vlády a ozbrojenci věrnými svrženému prezidentu Bašáru Asadovi propukly rozsáhlé masakry, při kterých zemřelo téměř tisíc civilistů včetně žen a dětí.
Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva, která bojovou situaci v Sýrii dlouhodobě monitoruje, pochází většina obětí z řad alavitské menšiny, k níž se řadí i Asad. Kromě civilistů v bojích zahynulo také více než 230 příslušníků bezpečnostních složek a přes 250 protivládních ozbrojenců.
Poslední události v Sýrii jsou tak považované za nejhorší vlnu násilí od pádu Asadova režimu, ke kterému došlo na konci loňského roku.
Odborník z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel k aktuálnímu dění v zemi podotýká, že už po pádu Asadova režimu mnozí čekali, že se skupiny alavitů budou novému vývoji bránit, případně že propuknou útoky na alavitské civilisty ze strany islamistických jednotek. K tomu ale nedošlo a nové vedení se zavázalo alavity chránit.
„Pro řadu lidí, kteří sledovali syrské dění a předpokládali násilný vývoj, bylo překvapující, že všechno šlo poměrně hladce,“ říká pro iROZHLAS.cz s tím, že od té doby proběhlo několik násilných incidentů mezi alavity a islamisty v Sýrii. „Ale násilí takovéhoto rozsahu a to, že se rozhořelo takhle rychle, asi mnoho lidí nečekalo. Byť se stále spekuluje o tom, jestli bude současná syrská vláda schopná udržet svoje bojovníky na uzdě a jak se bude chovat k minoritám,“ dodává.
Mrtvá těla v ulicích
Poté, co padl režim Bašára Asada a nastoupila nová vláda islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám, zůstávala situace na severozápadě Sýrie více méně klidná. Změnilo se to až v polovině minulého týdne, kdy v baštách bývalého režimu na severozápadě země zavládl chaos. Stoupenci Asadova režimu ve středu zaútočili na syrské bezpečnostní složky a kontrolní stanoviště a na několik hodin tam zavládl zmatek.
‚Smrt byla ta nejméně špatná věc.‘ Vězni Asadova režimu popisují mučení, které zažívali za mřížemi
Číst článek
Podle britského deníku The Guardian vládní síly útok zaskočil, syrské úřady ale brzy vyzvaly k posílení svých složek a do provincií u Středozemního moře začaly proudit tisíce bojovníků z celé země, aby zakročili proti Asadovým věrným. Když se pak syrské vládní síly podporované ozbrojenými civilisty přesunuly do vesnic alavitů, začala se objevovat svědectví popisující hromadné vraždy a ochromující míru násilí.
Britský deník popisuje, jak skupina syrských bojovníků vstoupila do jedné z budov a obklíčila muže z alavitské menšiny, vzala je na střechu a tam je zastřelila. „Vzali šestnáctiletého chlapce, který se nervově zhroutil a říkal jim, aby ho nezabíjeli. Nic neřekli, vzali ho a zabili,“ popisuje pro The Guardian Syřan z města Banijás vzdáleného zhruba 30 kilometrů od města Tartús.
Britský deník také upozorňuje na videa, která zachycují, jak bojovníci v maskáčích popravují neozbrojené lidi z bezprostřední blízkosti. Na dalších záběrech pořízených v oblasti Latákíja jsou pak vidět desítky těl lidí v civilním oblečení, naskládaných na sobě.
„Za úsvitu přijeli ze směru od Idlíbu ozbrojenci a obklíčili muže, zatímco ženám řekli, aby zůstaly doma. Poté byli muži popraveni,“ popsal zahraničním médiím pracovník Syrské observatoře pro lidská práva Rami Abdulrahman. Organizace podle něj prověřuje také několik incidentů, kdy byli muži z řad alavitů ponižováni a ozbrojenci je nutili štěkat jako psi.
Izraelské kroky v Sýrii mohou zvýšit riziko konfliktu. Rozšíření osad na Golanech je dalším zdrojem napětí
Číst článek
Svědci podle britské televize BBC popsali, že v převážně alavitských čtvrtích města Banijás zůstala po masakrech ležet rozházená mrtvá těla po ulicích. Tamního obyvatele Ajmana Farese před stejným osudem zachránil jeho pobyt za mřížemi, kam se dostal v roce 2023 poté, co na sociálních sítích zveřejnil příspěvek kritizující tehdejší Asadovu vládu. Ozbrojenci ho poznali a ušetřili smrti, ale ne rabování. Sebrali mu auto a pak pokračovali v přepadávání dalších domů.
„Je to hrozné,“ říká pro BBC s tím, že viděl pozabíjené celé rodiny v jejich vlastních domech. Podle něj měli masakry ve městě na svědomí především skupiny zahraničních ozbrojenců, mezi kterými bylo i několik Syřanů. „Byli to cizinci, nedokážu určit jejich identitu nebo jazyk, ale zdálo se, že to jsou Uzbeci nebo Čečenci,“ popisuje Fares.
Jak nicméně už minulý pátek uvedla Syrská observatoř pro lidská práva, velkou část obětí „popravily složky napojené na ministerstvo obrany a vnitra“.
Rána pro novou vládu
Nový syrský vůdce Ahmad Šara na tragické události reagoval slovy, že jde o „očekávané výzvy“. K obviněním, že jeho stoupenci v pobřežních provinciích Latákíja a Tartús páchají masakry, se nejprve nevyjádřil. Následně ale ohlásil zřízení nezávislé komise, která bude střety vyšetřovat, a slíbil potrestat všechny, kdo jsou za hromadné zabíjení zodpovědní.
Asadův pád nastolil možnost návratů lidí do Sýrie, nestabilita ale může vést i k další migraci do Evropy
Číst článek
Byl to přitom právě Ahmad Šara a jeho skupina Haját Tahrír aš-Šám, kdo po nástupu do čela země sliboval dodržování práv pro všechny menšiny a toleranci všech náboženských skupin v zemi.
Pro nové vedení Sýrie tak poslední události znamenají tvrdou ránu a vyvolávají pochyby, že je schopné Sýrii vládnout. Myslí si to i odborník na Sýrii Joshua Landis z Oklahomské univerzity, podle kterého bude nová vlna násilí syrskému vedení bránit v upevnění vlády a také ve snaze přesvědčit mezinárodní společenství, že má věci v zemi pod kontrolou.
Expert na terorismus Wassim Nasr pak pro France24 podotýká, že se Ahmad Šara ocitá mezi dvěma ohni. „Na jedné straně jsou ti nejradikálnější z jeho vlastních řad, jimž vadí amnestie, kterou udělil vojákům bývalého režimu, a na druhé ti, kteří chtějí skutečně obrátit list,“ říká Nasr.
Také odborník Ústavu mezinárodních vztahů se domnívá, že poslední události mohou novou vládou silně otřást. „Otřásá to mezinárodní důvěrou v to, co syrská vláda deklarovala, že bude dělat. Hraje to na strunu všech obav, jak se bude se svou džihádistickou minulostí chovat k minoritám. Ale nemyslím si, že by to nutně otřásalo vládou uvnitř,“ míní analytik.
„Je samozřejmě otázka, jaký vztah mají skupiny, které masakry provedly, k současné vládě. Jedna z tezí říká, že o tom vláda mohla vědět, v tom případě to je pro ně obrovská rána. Druhá teze ukazuje, že vláda nemá pod kontrolou všechny ozbrojené skupiny, které by měla mít, což je podle mě pravděpodobnější vysvětlení. Nicméně i to je samozřejmě obrovský problém. Znamená to, že velká část skupin, které vláda připojila ke svým ozbrojeným silám, není kontrolovaná a je otázkou, co provedou příště,“ varuje Daniel.
Další vývoj v Sýrii
Do Sýrie, kde během 13 let krvavé války zemřely stovky tisíc obětí, se tak znovu vrátila masivní vlna násilí. Otázkou nyní zůstává, kam může aktuální situace vést.
23:23
Nové syrské vedení může být ke Kurdům vstřícnější než Asad. Stojí totiž o podporu USA
Číst článek
„Sýrie prošla více než 13 lety strašlivého, vysilujícího konfliktu, který mezi mnohými lidmi vytvořil takové trhliny, hněv, zuřivost a touhu po pomstě, že to skutečně jen tak nezmizí,“ říká pro stanici CNN americký odborník na Blízký východ Charles Lister.
Podle odborníků oslovených stanicí CNN tak budoucnost Sýrie a také vztahy nové vlády se západními zeměmi nyní závisí do velké míry na tom, jak se syrské vedení s nejnovějšími událostmi vypořádá a zda požene všechny pachatele násilí k odpovědnosti.
Stabilita Sýrie ale zůstává velmi křehká. Odborník z Ústavu mezinárodních vztahů podotýká, že většina Syřanů už je z konfliktu unavená a přeje si hlavně mír, stabilitu a určitou míru ekonomického rozvoje, v Sýrii ale zároveň existují klerici a některé skupiny, které velmi aktivně pracují s nenávistí vůči alavitům a dalším minoritám.
„Důvěra alavitské minority vůči syrské vládě byla velmi malá už předtím a nyní přerostla do otevřeného strachu. Podobné události tedy určitě mohou destabilizovat jednotlivé regiony a snižuje to důvěru vůči centrální vládě v očích minoritních skupin, přestože násilí směřovalo primárně na alavity. V tomto ohledu je to určitě rána pro stabilitu Sýrie,“ říká Daniel.
Odborník nicméně upozorňuje na to, že syrská vláda v minulých dnech uzavřela dohody s kurdskými a také drúzskými skupinami, které mají vztahy s menšinami upevnit. „Na jedné straně vidíme destabilizaci v západní Sýrii, na druhé ale vidíme vývoj směrem k urovnání vztahů mezi Kurdy a centrální vládou. V současnosti je tedy velmi těžké predikovat, kam se situace vyvine,“ uzavírá Daniel.
