'Mé drahé Hele.' Po 70 letech se v Polsku objevila brož z židovského ghetta, vypadá jako lístek na chleba
Více než 70 let po skončení druhé světové války darovala do veřejné sbírky polská rodina brož, vypovídající o lásce za těžkých časů v židovském ghettu v Lodži. Je z nerezové oceli a má podobu přídělového lístku na chléb. K výročí svatby ji své ženě Hele věnoval manžel Paweł.
„Chleba byl na příděl a v ghettu byl tak vzácný, že představoval otázku života a smrti. Tedy ta brož představovala silně symbolický dar z lásky pro pár, který byl v ghettu zavřený,“ řekla agentuře AFP Dagmar Kopiaszová, která řídí polskou nadaci pečující o pamětní místa.
Boj proti 'polským táborům smrti' přitvrdí. Za záměnu s nacisty má hrozit tříletý trest
Číst článek
Tato nadace již roky schraňuje předměty patřící obětem holokaustu, nalezené u polského města Osvětim, poblíž kterého byl za druhé světové války nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
„Mé drahé Hele, k šestému výročí naší svatby. Paweł,“ je napsáno na zadní straně brože, kde je i datum „15. srpna, 1937-1943“. Na přední straně brože je německy napsáno „lístek na chleba“, jméno „Hinda Weiksel“ a adresa „Hanseaten 42“ v lodžském ghettu.
Brož našla po válce na skládce odpadků polská rodina, která nález uchovávala desítky let, než jej letos darovala nadaci.
Podobná brož se podle AFP nalézá i v jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad vašem. V lodžském ghettu ji vyrobil místní řemeslník Chaim Klieger, který z kovového odpadu zhotovoval hřebeny, brože a medailonky, aby je směnil za potraviny. Hodně z nich zachycovalo scény ze života v ghettu.
Lodžské ghetto bylo na polském území první, které bylo zcela izolované od okolního světa, a druhé největší po varšavském ghettu. Němci jej zlikvidovali v srpnu 1944 vyvezením posledního transportu do Osvětimi; do té doby zde hladu a nemocem podlehlo okolo 44 000 lidí.
