Doris Grozdanovičová na začátku války zažila sešup jako většina židovských obyvatel protektorátu: vyhodili ji ze školy, rodinu vystěhovali z velkého bytu, museli se nastěhovat na okraj města.
O svých ztrátách, zažitých hrůzách i obavách z nových krizí ve světě v areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz mluví nejmladší generace pamětníků.
Fenomén antisemitismu ale proniká i do Česka. Podporují ho sociální sítě a internet, říká pro Radiožurnál Tomáš Kraus, ředitel Institutu terezínské iniciativy.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. V Česku známý především kvůli kauze se státním vyznamenáním. Tento článek se ale zaměřuje na jeho dětství, zatčení rodičů a následný život v internačních táborech.
Česká kina promítají snímek Rodinný poklad. Svérázný otec a jeho dcera se v něm vydávají ze Spojených států do Polska pátrat po rodinných kořenech. Radiožurnál mluvil s oběma hlavními představiteli.
Ceremoniál se konal přímo na místě, kde před 80 lety stál takzvaný cikánský tábor B II e. Ti, kteří se dožili srpna roku 1944, o své životy nakonec přišli v plynové komoře.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Za zdí vyhlazovacího tábora||Pavel Sladký|Film|Premiéry Pavla Sladkého
I když Zóna zájmu působí tíživě až mrazivě, není stvořená z deziluze nebo deprese. A jde skutečně o zásadní film (nejen) letošního roku, píše Pavel Sladký.
Každá botička je popsána a nafocena, někdy i za použití různých barev světla. Ta pomáhají odhalit stropy včetně nápisů, které už časem vybledly a jsou okem neviditelné.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.
Stánek s nápisem Ice Love se tam objevil koncem minulého dubna. Mluvčí osvětimského muzea řekl, že nemohli stánek odstranit, protože stojí na soukromém pozemku.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Sbírka tetovacích razítek z dražby je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau.
„Na místo se okamžitě vydali policisté. Prozkoumali místo činu a zjistili, že nápisy byly nejspíše vytvořeny dnes mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ uvedla v úterý policejní mluvčí Malgorzata Jurecková.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
Z rady odešel profesor Krajewski a následoval ho historik Lasota i bývalá zástupkyně ředitele muzea Oleksyová. Všichni označili jmenování expremiérky do rady tohoto muzea za čistě politické.
