Pechanové zbývá do OH uplavat v bazénu 1500 km
Zatímco Američanky, Australanky nebo Britky se na desetikilometrový plavecký závod na olympijských hrách připravují v moři či jezerech, česká dálková plavkyně Jana Pechanová musí vzít za vděk krytými bazény. Už z toho je patrné, že výhody nad zmíněnou konkurencí, se kterou se v létě utká v boji o olympijské kovy, rozhodně žádné nemá, spíše naopak.
Přicházíme do útrob padesátimetrového bazénu, kde zároveň probíhají závody. Co nás v tréninku s Janou Pechanovou čeká?
„Dneska to bude lehčí trénink, ale i tak to kolem šesti kilometrů dá. Rozplavání nám zabere tak šestnáct minut.“
Jana Pechanová skáče do bazénu, marně se snažím přijít na tom, jak v něm chce simulovat podmínky, které ji čekají ve zpěněné olympijské vodě plné jiných plavkyň.
„Všechno, co potřebuju, naplavu jedině v bazénu. Ten je pro mě měřitelný, kdybych šla do rybníka nebo jiné otevřené plochy, nevěděla bych přesně, kolik jsem uplavala, jestli jsem plavala rovně nebo jak rychlá jsem byla.“
V dálkovém plavání je kontakt hodně důležitý, ale simulovat toto tak, že by chodila do bazénu, když je plný, to asi Jana Pechanová nemůže.
„Výjimečně, když si chci zaplavat, jdu na bazén, když plave veřejnost. Ale je fakt, že simulovat v bazénu kontakt vážně nejde. Tohle je čistý závod, ve kterém jedna druhé nic nedarujeme,“ říká Pechanová, která i při tréninku dokazuje na české poměry excelentní bazénové parametry.
Začínala v bazénu
Ne nadarmo začínala tato plavkyně svoji reprezentační kariéru právě v bazénu, ze kterého teprve přešla na dálkové venkovní tratě. Pokud by chtěla, může Českou republiku reprezentovat i v bazénovém plavání.
„Neříkám, že bych nechtěla reprezentovat v bazénu na 800 metrů volným způsobem. Když budu rychlá, tak limit možná splním – pak bych se rozhodovala, jestli reprezentovat republiku na olympiádě v Londýně. Důležitá je pro mě ale desítka.“
Jana Pechanová dál na své konto nabírá jednu bazénovou délku za druhou, nově ale možná s malým broučkem v hlavě, kterého jsme tam ohledně případné reprezentace v bazénovém plavání na OH nasadili.
Nápor na psychiku
Jak by vlastně bylo obtížné zpětně se z dálkové plavkyně přerodit na plavkyni bazénovou, zkusíme zjistit hned jak se nám podaří bleskurychlé tělo zastavit u odrazových bloků.
„Deset kilometrů je náročných hlavně na psychiku, opravdu vydržet ty dvě hodiny makat a pokud možno stupňovat v posledním kilometru, je těžké. Spíš psychicky než fyzicky.“
Bylo by asi mnoho těch, kteří by fyzicky natož psychicky nevydrželi ani ten probíhající menší trénink v bazénu na šest kilometrů.
„Do startu olympiády musím naplavat zhruba dvě stě kilometr měsíčně.“
Drobné ze zmíněné cifry ukrajuje Pechanová i v tomto tréninku, který ale mezitím už skončil.
„Spokojenost po tréninku je vždycky veliká, protože je konec a mám to za sebou. Navíc dneska je dobrý den, protože nemáme posilovnu, takže jdeme na snídani.
Zázračný zázvor
S Janou Pechanovou jsme se přesunuli z místního bazénu do restaurace, kde Jana Pechanová vytahuje cosi ze sáčku, který si přinesla s sebou.
„Je to zázvor. Vždycky ráno a večer si dávám dva hrnky zázvorového čaje. Nejlepší zázvor je samozřejmě přírodní, takže si tady nakrájím pár plátků, zaliju horkou vodou a vypiju. Není to moc dobré, ale pro organismus je.“
Kromě toho leží vedle ještě sáček s energetickou podporou.
„Banán mám tady do mysli. Jogurt taky. Jablko na odpoledne, kdyby mě přepadl hlad. No a sušenky, ty jsou pro případ nouze. Protože plavat a dostat hlad, to je to nejnepříjemnější, co mě může potkat,“ směje se Jana Pechanová.
