Po 10 letech sporů byly zveřejněny dopisy prince Charlese, kterými prý lobboval u ministrů
V Británii byly zveřejněny dopisy, které korunní princ Charles napsal v letech 2004 a 2005 různým členům britské vlády s připomínkami k jejich činnosti. Vláda se dopisy snažila uchovat v tajnosti z obavy, že mohou zpochybnit požadovanou politickou neutralitu budoucího krále. Avšak justice po letech právních sporů vyhověla médiím a nařídila zveřejnění všech 27 dopisů.
Charles například k tehdejší válce v Iráku napsal, že britské jednotky tam nemají dostatek prostředků ke své misi.
„Obávám se, že to je jen další příklad toho, že naše ozbrojené síly jsou pověřovány ohromně náročnými úkoly (zvláště v Iráku), aniž by měly nezbytné prostředky,“ napsal podle Reuters korunní princ v roce 2004 premiérovi Tonymu Blairovi.
Pro specifický Charlesův rukopis se ve vládních kruzích vžila přezdívka "black spider memos". Použití černého inkoustu a časté podtrhávání vzbuzuje ve čtenáři dojem, že se dívá na jakousi změť pavučin.
Dopisy zveřejnil britský deník Guardian a také web úřadu vlády. Podle některých názorů jsou zčásti lobbováním ze strany prince Charlese, který je aktivní třeba v ekologii a zemědělství.
Charles podle AP k případu dříve řekl, že by chtěl lepší ochranu svého soukromí. Dnes jeho tisková služba vydala prohlášení, v němž dopisy obhajovala. Následník trůnu podle prohlášení vyjadřoval obavy ohledně otázek, o kterých veřejně hovořil, například o postavení farmářů, zachování historických budov či lepší přípravě učitelů.
„Princ se ve všech případech zabýval věcmi veřejného zájmu a hledal praktické cesty k jejich řešení,“ uvedla podle AP Charlesova tisková služba.
Clarence House – dvůr prince Charlese – tak celou věc bagatelizuje a tvrdí, že dopisy nejsou kompromitující a že nebudou představovat zátěž pro příštího krále.
Spor se táhl 10 let
Případ začal už v roce 2005. Tehdy poslal reportér Guardianu Rob Evans celkem nevinnou žádost v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím z roku 2000, která se týkala případné korespondence prince Charlese s vládními úřady.
Po dlouhých čtyřech letech zmocněnec pro přístup k informacím žádost zamítl, ale přiznal, že následník trůnu v daném období (mezi lety 2004 a 2005) skutečně napsal na sedm ministerstev.
Guardian se nevzdal a pustil se do právní bitvy, na jejímž konci byl soudní verdikt, že se celkem 27 dopisů má zveřejnit.
To ale nebyl zdaleka konec, tehdejší nejvyšší státní zástupce Dominic Grieve v roce 2012 zveřejnění dopisů zablokoval s tím, že korespondence „obsahuje Charlesovy nejhlubší osobní postoje a názory a tudíž by publikování dopisů mohlo podkopat princovu politickou neutralitu.“
Trvalo další dva roky, než Nejvyšší soud uznal Grievův zásah coby neoprávněný a nařídil korespondenci zveřejnit. Premiér Cameron to označil za zklamání a důvod ke znepokojení.
V roce 2010 zákon o přístupu k informacím zpřísnil a nově musí korespondence panovníka nebo následníka trůnu zůstat neveřejná buď na dobu 20 let, nebo po dobu pěti let od smrti dotyčné osoby.
Nová vláda Davida Camerona chce jít ještě dál a získat pravomoci zablokovat zveřejnění různých citlivých dokumentů.
