Jako poválečné Německo? Ne, Sověti nechtěli tamní národ vyhladit jako Putin Ukrajince, říká politolog
S průtahy ve vyjednávání o příměří na Ukrajině se dostává do popředí otázka, co bude s okupovanými oblastmi. V souvislosti s tím pak do jisté míry začíná převládat názor, že by, de facto, mohly dočasně spadat pod Rusko. Situace se tak občas přirovnává k té v poválečném Německu, podle ukrajinského politologa Antona Šechovcova je však takový scénář nereálný. „Tamní národ nechtěli Sověti zničit,“ porovnává současný stav v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg měl navrhnout, že by v rámci případné mírové dohody mohla Ukrajina následovat podobný scénář jako kdysi poválečné Německo, tedy rozdělení země na zóny vlivu. Takovou možnost už kdysi naznačoval i Trumpův předchůdce Joe Biden. Jak přesně si takový model americká administrativa představuje?
Myslím, že v případě rozdělení Ukrajiny na různé zóny se jednalo tak trochu o nedorozumění. Kellogg řekl, že po podpisu případné mírové dohody by se na Ukrajině mohla rozmístit západní vojska a myšlenka jejich přítomnosti by spočívala v tom, že by působila zpravidla ve střední a na západní Ukrajině, zatímco ukrajinské jednotky by byly přítomné podél frontové linie, tedy na severu a východě země.
Analytik: K jednáním Ruska a Ukrajiny jsem skeptický. Cíle obou jsou strašně odlišné
Číst článek
Zahraniční mise by se pak nemísily, vždy by měly na starosti určitý úsek. Nešlo zde ale o to Ukrajinu nějakým způsobem rozdělit.
Německý poválečný scénář tudíž Kellogg přímo nastiňovat neměl?
Ne, nicméně už asi před rokem proběhly diskuse o tom, že by jej Ukrajina mohla přejmout. Za mě osobně ale nic takového nedává smysl a nemyslím si, že by k podobnému rozhodnutí mohlo dojít. Navíc, když se tehdy Německo rozdělovalo, žádná z mocností nechtěla tamní národ zničit. A to je zde jiné.
K tomu bych se ještě podrobněji chtěla dostat. Stále častěji se každopádně objevují názory, že se Ukrajina bude muset Ruskem okupovaných území dočasně vzdát, zdůrazňuje se však právě slovo dočasně. Co přesně to v ukrajinském pojetí znamená?
Brát v úvahu zde musíme hlavně právní rámec. Důležité je, že Ukrajina anexi jejích území Ruskem nebude akceptovat de iure. Zároveň však musí jednat realisticky. Chápe, že momentálně není možné je vojenskou silou získat zpět.
Osobně to vidím tak, že bude ochotna anexi akceptovat nikoli de iure, nýbrž de facto, pokud tedy vznikne dohoda, což se podle mě nestane. Jednoduše ale nahlíží realisticky na to, co může a co ne.
Říkáte, že dohoda podle vás nevznikne. Co za výsledek tedy očekáváte?
Putin do této války jako ruský vůdce investoval svůj vlastní odkaz. Jediný dokument, pod nějž by byl dobrovolně schopen se podepsat, by byla ukrajinská kapitulace. On a jeho okolí nejsou připraveni přijmout skutečnost, že by některá z jejích částí mohla jako suverénní území přežít. Jde jim o to ukrajinský stát a národ zničit, ne obsadit část území. To je pro ně smyslem konfliktu.
,Ukrajina, nástroj Západu‘
To by znamenalo, že onen „německý scénář“ a získání okupovaných území pod vlastní správu je pro Rusko tedy málo. Jak se na přirovnání k němu dívají Ukrajinci?
Je těžké odhadovat, co si myslí. Co však vidím z průzkumů veřejného mínění, je, že se všeobecně stále více přejímá názor, že daná území zpět silou nezískají. Společnost je také z bojů opravdu unavená. To, co my si nedokážeme představit, ona prožívá každý den.
Pokud pak jde o ono přirovnání, Sověti tehdy nechtěli německý národ, jeho kulturu a jazyk vymýtit. Přežil, nenahradila jej ruština. V okupovaných oblastech ale Rusové náš jazyk a kulturu likvidují.
Anton Šechovcov
Působí jako politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě tamtéž. Je autorem několika knih, často publikuje v mezinárodních médiích. Narodil se v Sevastopolu na dnes Ruskem okupovaném poloostrově Krym. Zabývá se mimo jiné vazbami evropské krajní pravice na Rusko.
Tématu se věnujete v jednom ze svých komentářů. Jak jste zmiňoval, podobný model jako v případě poválečného Německa je podle vás na Ukrajině nereálný a shrnujete to tedy tím, že v jeho případě Sověti neměli „genocidní záměry“ a nechtěli tamní národ vyhladit. Co za plány Putin s Ukrajinou má?
Zcela jiné než Sovětský svaz. Ten chtěl, aby východní Německo vedla socialistická vláda. Šlo o ideologii. Když to srovnáte se sovětskou érou, Ukrajina tehdy existovala jako samostatná republika.
Putin ale okupací území nechce jakousi „spřátelenou“ Ukrajinu, nýbrž začlenění všech jejích regionů do Ruské federace. Nepřichází pro něj v úvahu, aby přežila jako suverénní nezávislý stát s vlastní kulturou. Jeho plány míří daleko za ty sovětské a jsou ještě horší.
V čem ještě kromě toho, co jsme již nadnesli?
Za mě je nejdůležitější Putinova osobní posedlost Ukrajinou. Publikoval jsem k tomu článek nazvaný Putinova genocidní snaha o symbolickou nesmrtelnost. Zkoumal jsem jeho názory na Ukrajinu až do dob jeho mládí, kdy jej fascinovala špionáž, četl špionážní literaturu a vstoupil do KGB.
To bylo v roce 1975. Tehdy také vyšel jeden román popisující, že Ukrajina nemůže jako nezávislá země existovat, protiukrajinské nálady tehdy byly velmi výrazné. Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek navíc mobilizoval osvobozenecká hnutí v celém Sovětském svazu, což KGB vedlo k protiútoku.
Putin není úplně nejchytřejší člověk a Ukrajinu prostě nedokáže pustit z hlavy. Není ale jeho primárním cílem, tím je geopolitický revizionismus. Země je pro něj navíc nástrojem Západu v boji proti Rusku.
Myslíte nástrojem, jak se dostat dál? Mimo jiné třeba k rozdělení světa z dob studené války?
Ano. Tím, že bojuje proti Ukrajině a domnívá se, že daný „nástroj“ zničí, má pocit, že se Západu mstí, aniž by se mu přímo postavil.
Donbas jako další Alsasko?
Ještě zpátky k budoucnosti okupovaných území. Jak by se na ně nahlíželo v mezinárodním měřítku? Nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že pokud by se německý scénář v menší či větší míře přeci jen aplikoval, Ukrajina by podobnou historii následovala, tedy že by se za nějakou dobu, i desítky let, dokázala znovu sjednotit v jeden územní celek…
S Trumpovým návratem nikdy nevíte, co se bude dít. V jednom z návrhů například Američané akceptují, že by se Krym stal de iure součástí Ruska. Evropská unie by ale s naprostou jistotou anexi okupovaných území nepřijala. Myslím, že by tedy šlo o něco podobného jako v případě neuznání anexe pobaltských států Sovětským svazem.
Příměří na Ukrajině: Putin si hraje s časem a čeká, že ji bude moci ještě nějak ,semlít’, podotýká analytik
Číst článek
Sice říkáme, že je vše dočasné a připojení by se neakceptovalo, nicméně při tom všem, co jsem zmiňoval, si nedokážu časem představit, že by cokoli ukrajinského na daných územích dokázalo přežít.
Narodil jste se mimochodem v Sevastopolu, na dnes okupovaném Krymu. Jak se s danou zkušeností na takovou možnou budoucí podobu Ukrajiny díváte?
Žijeme, byť ve velmi smutné a dramatické realitě, již musíme přijmout. Nevidím žádnou možnost, jak daná území získat vojensky zpět. Malou šanci ohledně Krymu měla Ukrajina v roce 2023 během protiofenzivy, bohužel se to ale nepodařilo.
Jakou cestou tedy myslíte, že bude někdy možné okupovaná území získat zpět?
Řekl bych, že se nebudeme bavit o krátkodobém horizontu. Vzpomeňte si například na sporná území mezi Německem a Francií, Lotrinsko a Alsasko. Možná se s Krymem i Donbasem stane to samé. Jde-li pak konkrétně o Krym, je můj názor vlastně dost specifický, nemainstreamový.
Zaprvé si nemyslím, že bude za deset dvacet let ještě tolik na pořadu dne, neboť budeme čelit celé řadě dalších problémů, ať už s novými technologiemi, umělou inteligencí či s klimatickými změnami. K nim dojde a nic s tím nenaděláme. V souvislosti s tím se z Krymu může stát ostrov, a už to tedy ani nemusí být tolik o politické diskusi jako o tom, že jeho část může navždy zmizet.
