Po šokové terapii od Trumpa souhlasí i spořivé státy EU s utrácením na obranu, říká analytik Maurice
Evropská unie plánuje ve velkém zbrojit. S bezprecedentním utrácením za investice do obrany souhlasí i představitelé tradičně šetřivých států, jako je Německo či severské země. Podle analytika bruselského think-tanku Centrum pro evropskou politiku Erica Maurice jsou důvodem uplynulé týdny, kdy americká administrativa svým jednáním opakovaně šokovala EU. Teprve čas podle něj ale ukáže, jak moc budou země EU ochotné se kvůli obraně zadlužit.
Lídři států Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu minulý týden podpořili návrh Evropské komise na uvolnění rozpočtových pravidel Evropské unie, aby země mohly za obranu víc utrácet, aniž by tím porušovaly unijní dluhová pravidla. Souhlasili také s novým finančním nástrojem ve výši 150 miliard eur ve formě půjček na investice do obrany.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s analytikem bruselského think tanku Ericem Mauricem
Podle Erica Maurice to jsou symbolicky i politicky důležitá rozhodnutí. Ale zatím není jasné, kolik peněz nakonec země EU do obrany skutečně investují.
„Nevíme, kolik zemí bude reálně ochotno si ty peníze půjčit, protože by to samozřejmě musely později vrátit. Uvidíme, kdo bude připraven dělat další dluhy. Stále je to politická volba členských zemí,“ konstatuje Maurice pro Bruselské chlebíčky.
Upozorňuje také, že státy EU už se v minulosti několikrát zavázaly, že výdaje na obranu navýší. „Je tu pocit naléhavosti, bezprostředního nebo víceméně bezprostředního nebezpečí. Ale my jsme si před třemi lety při invazi Ruska na Ukrajinu také říkali: ‚Tohle je ta chvíle, kdy musíme něco udělat.‘ Takže já jsem teď v režimu ‚počkáme a uvidíme‘,“ říká znalec unijní politiky a bývalý šéfredaktor serveru EUobserver.
Marginalizovaný Orbán
Na bruselském summitu minulý týden nebyli unijní lídři poprvé za tři roky války jednotní v podpoře Ukrajiny – proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
26 evropských lídrů se vyslovilo pro další podporu Ukrajiny. Orbán byl proti
Číst článek
Podle Maurice to však neznamená rozštěpení Evropské unie, ale spíš marginalizaci Orbána. „Ostatní si tentokrát řekli: ‚Je nám to jedno, nezměníme ani slovo, abychom Orbánovi vyšli vstříc. Nebudeme se snažit hledat kompromis, protože na to není čas‘,“ myslí si analytik. A připouští, že Maďarsko může samozřejmě při schvalování konkrétních návrhů na podporu Ukrajiny činit problémy i do budoucna.
Jak se Evropská unie proměňuje pod tlakem pokračující války a nástupu nové americké administrativy? Jak se mění evropská podpora Ukrajiny? A jsou Evropané připraveni se kvůli výdajům na obranu uskromnit v jiných oblastech? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky, audio je v úvodu článku.
