Počet obětí zemětřesení v Íránu stoupá, záchranářské práce komplikuje terén
Už nejméně 300 mrtvých napočítali íránští záchranáři po ničivém zemětřesení na severozápadě země. Počet zraněných už podle místních agentur přesáhl dva tisíce. Zasažené je okolí města Ahar u Tabrízu, otřesy ale vyděsily i obyvatele nedaleké Arménie a kaspického pobřeží. Írán oficiálně ukončil pátrání po přeživších, mezi sutiny se teď vydaly čety na odstraňování škod.
Série silných otřesů přišla v sobotu odpoledne. od té doby bilance obětí a škod stále roste. Stovky vesničanů zachránilo, že v době otřesů pracovali na polích.
Iránské agentury přinášejí snímky vyproštěných bezvládných těl, ale také desítek lidí ošetřovaných nouzově v parcích a na ulicích. Dvanáct vesnic je zničených úplně, asi šedesát částečně a záchranáři se do nich dostávají jen pomalu.
Jan Mrkvička z organizace Člověk v tísni sdělil Radiožurnálu své zkušenosti s předchozím zemětřesením v Íránu
Zdravotnická organizace Červený půlměsíc postavila několik polních nemocnic v oblastech, kde nejsou zdravotnická zařízení a oběti podléhají svým zraněním jen vinou transportu do měst.
Pro ty, kteří přišli o střechu nad hlavou, Červený půlměsíc postavil více než 5 tisíc stanů. Jako provizorní ležení slouží i stadiony. Do postižených oblastí se snaží dovážet vodu a základní potraviny. Pomoc postiženým však brzdí poškozené silnice a pozemní i mobilní telefonní sítě.
Zemětřesení se ozvalo nejprve otřesem o síle 6,2 stupně Richterovy škály, který následovaly další dva otřesy. Seizmologové označili epicentrum asi 60 kilometrů od Tabrízu v hloubce 10 kilometrů pod zemským povrchem.
Humanitární organizace Člověk v tísni, která v Íránu pomáhala při posledním zemětřesení v roce 2003, v současné době nikoho v této muslimské zemi nemá. Proto i informace o tamní situaci má zprostředkované.
„Myslím, že počet obětí bude určitě stoupat. To většinou tak bývá, že první zprávy jsou nižší. Naštěstí nebyla zasažena žádná větší města, je to několik vesnic. Doufám, že se zprávy už nezmění a také že nepřijde už žádná třetí vlna, což se bohužel v místech náchylných na zemětřesení také stává,“ řekl Radiožurnálu ředitel humanitární sekce organizace Jan Mrkvička.
Mezinárodní pomoc si zatím Írán nepřeje
České humanitární organizace se do okolí Tabrízu zatím nechystají – čekají, zda tamní vláda požádá o mezinárodní pomoc.
Jan Mrkvička se obává, že by pravděpodobně vůbec nebyly vpuštěny do země: „Myslím si, že by se možná režim ostýchal požádat, i kdyby ta situace byla tak špatná jako byla tenkrát v tom Bamu. Tenkrát byl režim zpočátku velice otevřený. My jsme tam přijeli, mohli jsme se volně pohybovat, používat satelitní telefony a tak dále. Ale po nějakém měsíci to začalo přituhovat. V táboře, kde jsme spali ve stanech, se objevily tajné služby a začaly nás sledovat.“
Podle něho však nato místní síly zatím stačí. „Vím, že íránské autority a íránský Červený půlměsíc jsou na místě a pomáhají. Já osobně jsem byl v Bamu po zemětřesení v roce 2003 a íránský Červený půlměsíc byl velice dobrý. Dokázali v prvních dnech zajistit výborně první pomoc, byli velice dobře organizovaní, takže doufám, že to na místě zvládají,“ dodává.
Navzdory tomuto tvrzení už do sousední země vypravilo humanitární pomoc Turecko a nabídly se s ní také Spojené arabské emiráty. Obě země přitom mají s Teheránem politicky vyhrocené vztahy.
Zvětšit mapu
