Skripalova otrava, Bulharsko a Vrbětice? ‚Posláním GRU je subverze, výbuchy do toho zapadají,‘ říká novinář NYT

Markéto, události od soboty nabraly velmi překotný vývoj. Víme, že v pondělí má Česko vyhostit 18 ruských diplomatů. Část českých politiků už otevřeně mluví o podezření ze státního terorismu ze strany Ruska. Jak zásadní zpráva je, že podle české tajné služby, jak tvrdí premiér a vicepremiér, do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 bylo zapojené Rusko?
Tohle je vskutku bezprecedentní případ. Řekla bych největší špionážní aféra minimálně v historii samostatné ČR, která ale v následující době naprosto zpřehlední českou zahraniční politiku. V poslední době jsme viděli, jak se vláda snažila do Česka dostat ruskou vakcínu Sputnik, což by ruská propaganda zcela jistě využila ve svůj prospěch. Viděli jsme, jak ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD chtěl odletět do Moskvy. Ale co hlavně, viděli jsme, jak chce vláda do tendru na jadernou elektrárnu Dukovany pustit Rusko. Tomu všemu je zatím, jak se zdá, ze dne na den konec. Zatímco ještě nedávno ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO de facto udělal krok k tomu, aby se Rusové mohli zapojit do tendru, v neděli v důsledku nových událostí prohlásil, že zapojení Rosatomu do dostavby Dukovan je takřka vyloučené. Česko navíc avizovalo, že vyhostí 18 ruských diplomatů, což je opravdu vysoké číslo. Jen pro srovnání - po kauze Skripal v roce 2018, kdy ruský dvojitý agent a jeho dcera byli otráveni jedem, Česko vyhostilo diplomaty tři.

Mluvíme spolu v neděli v podvečer, tedy necelých čtyřiadvacet hodin po tom, co jsme se dozvěděli o zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Mluví o tom české tajné služby a prostřednictvím nich i premiér a vicepremiér. Co všechno v tuto chvíli víme o tom, co se podle vyšetřovatelů ve skladu ve Vrběticích v roce 2014 stalo?
Vrátím se do toho roku 2014. Mohutná exploze tehdy vyděsila místní obyvatele a na několik let ovlivnila život v okolních obcích. Místní lidé žili v neustálých obavách z dalších explozí. Konkrétně v muničním areálu u Vrbětic v roce 2014 vyletěly do povětří dvě budovy - první 16. října, druhá 3. prosince. Během prvního výbuchu zemřeli dva lidé, místní pracovníci skladu. A sedm let trvající vyšetřování teď ukázalo, že za výbuchem zřejmě stáli dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

To mají být ruští agenti Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Víme něco bližšího o tom, jak konkrétně byli do věci zapojení?
Jde o zpravodajce, které viní britští vyšetřovatelé z otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala. A tito dva agenti byli v roce 2014 v Česku, zrovna v době, kdy vybuchl sklad ve Vrběticích. Oni si dokonce návštěvu v tomto skladu dopředu objednali. Vysvětlili to obchodními důvody a provozovatel jim dal povolení na dobu mezi 13. říjnem a 17. říjnem 2014. Sklad ve Vrběticích vybouchl 16. října. Nevíme, jestli do skladu nakonec skutečně vstoupili. Není to na 100 % jasné, i když podle tajných služeb je to velmi pravděpodobné. A svědčí o tom série nepřímých důkazů. Navíc do toho skladu, do samotného areálu, jak jsme zjistili, nebylo vůbec těžké se dostat. Kolem celého areálu je sice plot, ale v něm se nachází několik děr, kudy se dá normálně projít. Policie je dokonce přesvědčená, že ruští zpravodajští důstojníci dojeli dokonce do toho areálu přes vrátnici autem a nikdo je ani nekontroloval. Oba muži po dobu návštěvy v Česku zametali stopy. Jak upozornil týdeník Respekt, třeba pasy, které poslali do Vrbětic, nebyly ty samé, s nimiž pak překročili státní hranice. Šlo o jakési krycí dokumenty. A my máme informace z vysoce postavených zdrojů, že cílem té akce ruských agentů byl zřejmě bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Tomu totiž patřila zásilka zbraní, která ve Vrběticích vybuchla. Tato zásilka mohla směřovat k povstalcům v Sýrii, kteří bojovali proti prezidentovi Bašáru Asadovi a Rusové naopak Asadův režim podporovali. Další verzí pak jej, že část zbraní byla určená na pomoc Ukrajině. A tajné služby se tedy domnívají, že Rusové takto chtěli obchod zhatit.

Česko, jak jsme zmínili, v souvislosti s novými zjištěními vypovídá ze země 18 ruských diplomatů. Není to první případ, kdy se potvrdila aktivita zpravodajských služeb na českém území. České zpravodajské služby dlouhodobě varují před tím, že na českém území aktivně působí příslušníci ruských zpravodajských služeb. Vy jste, Markéto, s kolegy z investigativy ČRo informovali loni v létě o snaze zaměstnance ruské ambasády opatřit si v Česku munici. Ten byl také později vypovězen ze svého diplomatického postu. Jak moc to zvyšuje podezření, že aktivity ruských zpravodajských služeb možná byly ještě širší, než si i politici mohli připouštět?
I tento příklad svědčí o tom, o čem se spekulovalo, co se tušilo - že je asi pravda, o čem informovaly zpravodajské služby ve svých každoročních výročních zprávách. Problém bylo, že to nebyly informace, které byly veřejně dostupné a které by svědčily o tom, že je to takto závažné. Tedy že ruská tajná služba je v Česku opravdu nebývale aktivní a její agenti zde kupují zbraně. Jen připomenu, že tehdy vyšlo najevo, že diplomat z ruské ambasády v Česku ve středočeských Říčanech kupuje zboží. Nejen náboje, ale i pistole s tlumičem a munici do protipancéřových ručních zbraní. Toho diplomata přímo u té koupě chytla česká policie. Po zatčení ale musela policie diplomata propustit s ohledem na jeho imunitu. Jenže české úřady od začátku pracovaly s verzí, že nákupem munice zadržený plnil pouze služební úkol. A tajné služby jsou přesvědčené, že ve skutečnosti šlo o příslušníka vojenské ruské rozvědky GRU. Už tato informace tehdy vyvolala diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskou federací a začala diplomatická vybíjená.

Markéto, ty jsi loni informovala o tom, že prezident Miloš Zeman žádal po kontrarozvědce citlivé informace o konkrétních ruských agentech a o jejich operacích v Česku. Ta zpráva vyvolala velkou pozornost. Do jakého světla ji ty současné události posouvají? Jakým způsobem je možné ty aktivity prezidenta Zemana teď zpětně nahlížet?
Samozřejmě nevíme, proč to prezident Zeman chtěl vědět. On to nikdy nevysvětlil. Ale teď se ten úkol jeví ve zcela jiném světle. Jeden zajímavý detail - prezident chtěl znát i detaily živých operací. Což by podle expertů nutně vedlo i k odhalením zdrojů. Minimálně částečně by bylo jasné, odkud ty informace pochází. A kauza Vrbětice rozhodně živá byla a řešila se. Už tehdy bezpečnostní experti kroutili hlavou a považovali ten úkol za naprosto bezprecedentní. A to mimo jiné i proto, jakými lidmi se pan prezident Zeman obklopuje. Narážím na to, že ani jeho poradce Martin Nejedlý, ani kancléř Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. A jejich vztah k Rusku je velmi vstřícný, ostatně i jako u prezidenta Zemana. Jen si vzpomeňme na poslední dobu, kdy zcela otevřeně prosazuje ruskou účast dostavby Jaderné elektrárny Dukovany, chce do Česka dovézt neregistrovanou vakcínu Sputnik, chtěl odvolání dnes už bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který byl k Rusku kritický. A o BIS pan prezident Zeman dlouhodobě mluví jako o čučkařích.

Celá ta věc otevírá řadu jak zahraničněpolitických, tak i vnitropolitických otázek. Které jsou v tuto chvíli ty nejnaléhavější? Kde jsou největší otazníky?
Není vůbec vysvětlené, proč o takto důležité věci ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš informovali v sobotu večer. A proč zrovna tento víkend - zda byl nějaký posun ve vyšetřování nebo šlo o souhru náhod. To prostě nevíme. Stejně tak není vysvětlený ani postup ministra vnitra Hamáčka, který už měl de facto zabalené kufry na svou pondělní cestu do Moskvy. Místo toho se v pátek dočteme, že mu ji pan premiér Babiš zatrhl a v sobotu večer vyjde najevo, že na našem území operují ve velkém ruské tajné služby a existuje velmi vážné podezření, že stojí za výbuchem ve Vrběticích. Otázka, která se přímo nabízí, je, zda ministr vnitra Hamáček věděl, že ruské zpravodajské služby zřejmě stojí za výbuchem skladu, kde zemřeli dva lidé, a přesto se do Moskvy chystal, nebo to nevěděl. Nezbývá, než se ptát, co na svém postu dělá. On sice naznačil, že informace o cestě do Ruska sloužily jako zástěrka.

Ale co přesně to znamená, to nevysvětlil. Zdá se, že je za tím nějaká větší zpravodajská hra, kterou se zatím nedaří úplně rozklíčovat, protože klíčoví aktéři mlčí. A mlčí i prezident Miloš Zeman, kterému se v poslední době dařilo nebývale ovlivňovat českou politiku. Veřejně volal po odvolání ministra Petříčka, což se mu nakonec splnilo. Veřejně volal po tom, aby Česko nevyřadilo Rusko z tendru na Dukovany, což se mu také dařilo. Jenže během jediného dne se karta obrátila a on v této hře, alespoň jak se zdá, prohrává. Neb pro tuto vládu je nemyslitelné, aby do tendru na Dukovany Rusko pustila. Stejně tak se bude vládě těžko vysvětlovat, proč by neprodloužila mandát šéfovi BIS Michalu Koudelkovi, kterého Zeman tvrdě kritizuje a označuje službu, jak už jsem říkala, za čučkaře. Podle náznaků to zatím spíše vypadá tak, že se naše ambasáda v Moskvě uzavře. Protože Rusko už avizovalo, že po našem rozhodnutí vyhostit 18 jejich zpravodajců s diplomatickým krytím, bude reagovat stejně a vyhostí stejný počet lidí i z naší ambasády.

Markéta Chaloupská, reportérka Radiožurnálu. Markéto, děkujeme.
Hezký den.

Michael Schwirtz je investigativním reportérem deníku New York Times. Michaeli, my jsme spolu ve Vinohradské 12 mluvili zhruba před rokem a půl o tvých zjištěních o jednotce ruské vojenské zpravodajské služby GRU číslo 29155. Tehdy jsi tu popsal roli, kterou jednotka sehrála při ruských zpravodajských operacích na Západě, včetně pokusu o vraždu bývalého agenta ruských zpravodajských služeb Sergeje Skripala látkou novičok v Salisbury v Británii. Od té doby jsi ale publikoval celou řadu dalších zjištění o fungování této jednotky. Jak překvapující je pro tebe tento vývoj, který jsme zaznamenali v Česku - že jednotka GRU stála podle českých zpravodajských služeb za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, při nichž zemřeli dva lidé?
Popravdě nevím, jestli to můžeme v tuto chvíli označovat za překvapivé. Zpravodajské služby po celém světě postupně odhalují nové případy, kdy byla jednotka 29155 zapojena do nejrůznějších akcí. Od vražd, přes vojenské operace, až po další akce, jejichž cílem je prosazovat cíle ruské zahraniční politiky s pomocí ruských zpravodajských operací. A někdy i s použitím síly. V létě jsme odhalili další operaci, které se tato skupina účastnila. Šlo o program, který zpravodajské služby ve Spojených státech označily za pokus poskytovat finanční pobídky hnutí Taliban v Afghánistánu za podnikání útoků na západní síly. I do této operace měla být jednotka 29155 zapojena. Takže v mnoha ohledech výbuch v muničním skladu v Česku jde ještě víc ruku v ruce s „tradičním posláním“ GRU, což je subverze, podvratné akce za nepřátelskými liniemi. Rusko samozřejmě není oficiálně ve válce se západem. Ale ukazuje se, že Moskva je připravená rozšiřovat svůj vliv i s pomocí vojenských operací. A to i za cenu provádění atentátů nebo explozí v zemích, se kterými oficiálně není ve válce.

Můžeš nám připomenout, co všechno momentálně o fungování jednotky 29155 víme? Jaké jsou její hlavní úkoly a kdo jsou hlavní osoby s ní spojené?
Svět objevil jednotku 29155 a víc se o ní začal dozvídat po otravě Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v roce 2018 ve Velké Británii. Byly to britské úřady, kdo poprvé identifikoval dva členy této skupiny coby pachatele otravy, při které použili nervovou látku novičok. Po celé Evropě pak začaly vládní úřady provádět vlastní vyšetřování, která je dovedla až ke stopám svědčícím o zapojení skupiny do pokusu o převrat v Černé Hoře. Její členové byli spojeni s pokusem o otravu výrobce zbraní z Bulharska. A loni v létě se objevil už zmíněný případ zapojení jednotky 29155 do tzv. „programu odměn“ v Afghánistánu. V rámci něj členové zajišťovali finanční odměnu bojovníkům Talibanu za útoky na vojáky ze západních zemí.

Zmínil jsi dva členy skupiny, kteří byli zapojeni do útoku na Sergeje Skripala látkou novičok. To jsou i lidé, po kterých teď v souvislosti s výbuchy pátrá česká policie. Má jít o Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, kteří v Salisbury používali jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Podle informací českých úřadů ale mohlo být do akce zapojeno víc příslušníků jednotky 29155. Ukázalo tvé pátrání něco o tom, o koho mohlo jít nebo jaké další osoby mohly být do akce zapojené?
Z toho, co jsme zjistili o fungování skupiny, to nikdy není věc jen dvou jejích operativců nebo jednotlivců. Akce se vždy účastní podpůrný tým čítající kolem šesti nebo i více lidí. Tito členové skupiny 29155 poskytují asistenci operativcům, kteří mají přímo na starost útok, pokus o atentát nebo otravu. Takže je logické, že i do výbuchů muničního skladu v roce 2014 bylo zapojeno víc příslušníků jednotky 29155. než jen Alexandr Petrov a Ruslan Boširov.

Když jsme se před ) rokem a půl o této jednotce spolu bavili, zmínil jsi jeden zajímavý moment, a sice že za sebou nechávali poměrně ledabylou práci. To se týkalo i případu ze Salisbury. Jsou nějaké náznaky, že se podobná ledabylost mohla projevit i u operace v Česku?
To zatím zcela jistě nevíme. I když to trvalo nějakou dobu, českým úřadům se případ nakonec podařilo rozkrýt. Zatím nevíme přesně, jaké konkrétní důkazy mají čeští vyšetřovatelé a kontrarozvědka k dispozici a staly se podkladem pro rozhodnutí o vyhoštění 18 ruských diplomatů z Česka. Celá věc se ale stala v roce 2014 a dozvídáme se o ní teprve teď, což naznačuje, že ve své době to byla velmi úspěšná operace.

Jedna z akcí jednotky se dotkla výrobce zbraní z Bulharska. Šlo o Emiliana Gebreva, jemuž se také podrobně věnuješ ve své investigativní práci. Právě jeho jméno se objevuje i v souvislosti s českým případem. Těch 50 tun zbraní a munice, které při výbuchu ve Vrběticích byly vyhozeny do povětří, zřejmě mohly být součástí dodávky pro tohoto občana Bulharska. Ty jsi o něm hodně psal, o koho jde a čím se zabývá? Jak by do celé skládanky českého případu mohl zapadat?
Gebrev je jedním z hlavních výrobců zbraní v Bulharsku. Zabývá se výrobou především dělostřeleckých zbraní a materiálu. Jde třeba o dělostřelecké a minometné granáty a tak podobně. Ani ne rok po výbuších v České republice, na jaře roku 2015, byl otráven látkou, která se podobala novičoku použitému na Skripalových v roce 2018. Nikdy se nepotvrdilo, jestli šlo o totožnou látku, ale vykazovala znaky nervově paralytické látky. A jak jsem tehdy ve svých článcích psal a informovala o tom i další média, že do jeho otravy byla tehdy zapojena právě jednotka 29155. Ne přímo Petrov a Boširov, ale jiní její členové. Snažil jsem se vypátrat motiv, jaký k tomu mohli mít a objevila se v tom směru řada zajímavých okolností. Za prvé: podle zdrojů, se kterými jsem tehdy mluvil, Gebrev prodával zbraně - občas skrze prostředníky - na Ukrajinu v prvních letech války s Ruskem podporovanými separatisty na východě země. Takže to je jedna věc, která zjevně mohla být motivem. Gebrev sám popírá, že by s Ukrajinou měl cokoliv do činění, s výjimkou úplného začátku války. Potom prý s obchodováním úplně přestal. Moje zdroje tvrdí, že jeho angažmá v tom směru mohlo trvat déle, až do roku 2016. To ale Gebrev odmítá. Já v tuto chvíli nemůžu nezávisle potvrdit, že Gebrev měl co do činění s explozemi v muničním skladu v roce 2014. Rozhodně se to ale odehrálo během roku, kdy bylo Rusko velmi intenzivně ponořené do operací na východě Ukrajiny. A také to byla doba, kdy se ukrajinská vláda zoufale snažila získat zbraně tak, aby mohla znovu získat pod kontrolu území, o které přišla ve válce s Ruskem podporovanými povstalci. Takže se zdá být odůvodnitelné, proč by se Rusko mohlo snažit podobné dodávky odříznout. My v tuto chvíli nevíme, kam přesně ty zbraně směřovaly. Ale rozhodně by to bylo v rámci působnosti GRU jít po tomto typu cílů, které mohly zajišťovat zbraně tomu, koho Rusko považuje za nepřítele a je s ním v konfliktu.

V českých médiích se objevily informace, že zbraně a munice mohly směřovat i do Sýrie. Naznačovalo něco během tvého novinářského pátrání, že by tomu tak mohlo být?
V tuto chvíli mi o tom není nic známo. Ale o případu toho v tuto chvíli mnoho nevíme. Mluvíme spolu ani ne 24 hodin poté, co jsme se o všem dozvěděli. Obecně je cílem a jednou z hlavních aktivit zpravodajské služby GRU subverzivní činnost, pronikání za nepřátelské linie a snaha zmařit dodavatelské řetězce, zabránit přesunu zbraní a podobně. Takže si lze lehce představit scénář, ve kterém by to spadalo mezi cíle, pokud by z České republiky putovaly zbraně směrem k jedincům, kteří bojují proti zájmům Ruska

Michaele, co všechno víme o tom, jak konkrétně se odehrál pokus o vraždu Emiliana Gebreva na jaře 2015?
Psal jsem tehdy o tom, že průmyslová kamera z garáže, kde měl Gebrev auto, zachytila člověka s kloboukem a slunečními brýlemi, jak se vkrádá do garáže a dává nějakou látku na kliku od dveří Gebrevova auta. Bulharské úřady mají za to, že právě tak se Gebrev dostal do kontaktu s jedem, který ho v dubnu roku 2015 téměř zabil. Gebrev ale pokus o otravu přežil. Později se ukázalo, že stejné osoby se ho pokusily otrávit znovu, asi měsíc poté, co byl propuštěn z nemocnice. I Gebrev sám měl podezření, že ho otrávili dvakrát. Po prvním pokusu se zotavoval ve svém domě u Černého moře a zhruba měsíc po otravě se znovu začal cítit špatně. Sám události popisuje tak, že okamžitě naskočil do auta a odjel do stejné vojenské nemocnice, kde ho léčili poprvé. Lékaři mu nasadili totožnou kúru a Gebrev tedy oba pokusy o otravu přežil. Nicméně skutečnost, že se stejný tým lidí dostal do země hned dvakrát, svědčí o tom, jak důležitým cílem Gebrev byl.

A řekl on sám cokoli o tom, jaký mohli mít útočníci motiv?
Ne, neřekl. Má za to, že útočníci mohli mít v Bulharsku nějakou pomoc - že se ho možná snažil zbavit někdo z jeho nepřátel a spojil se s operativci ruských zpravodajských služeb. Já jsem se ho snažil přimět k odpovědi při několika různých příležitostech, ale on o motivech nechce spekulovat. Snaží se celou věc nechat za zády.

K Bulharsku se pojí ještě jedna událost, o které se teď zmiňují třeba i česká média, a to je výbuch muničního skladu v Bulharsku v roce 2015. Co o tom případu víme? A ukázalo oficiální vyšetřování nebo tvé sledování spojitost s Emilianem Gebrevem a jeho podnikáním?
Tou dobou došlo dokonce k několika explozím. Bylo to na jaře roku 2015, krátce před tím, než se Gebrev stal terčem otravy. Z toho, co víme, výbuchy muničních skladů neměly s Gebrevem žádnou spojitost, týkaly se jiných společností. A stejně jako u výbuchů, které se odehrály v České republice v roce 2014, vyšetřování na začátku neukázalo jasnou příčinu. Snažil jsem se v tom víc pátrat, ale nenašel jsem informace, které by definitivně potvrdily nebo vyvrátily, že jednotka 92155 mohla mít s výbuchy co do činění. Podařilo se nám získat cestovní záznamy týmu operativců GRU, který vstoupil na území Bulharska a zase ho opustil v zimě 2015 - v době, která předcházela Gebrevově otravě. Žádná z jejich návštěv ale nekorespondovala s daty výbuchů.

Někteří čeští politici v reakci na nová odhalení mluví o státem sponzorovaném terorismu na českém území ze strany ruské vlády. Jakou váhu ten český případ má, když se na něj podíváš z mezinárodní perspektivy? Ty se zabýváš vztahy Ruska a Západu dlouhá léta, přinesl jsi na to konto řadu investigativních reportáží a článků. Jak důležitý příběh to nakonec může být?
Myslím, že je to důležitý vývoj, obzvlášť když vezmeme v potaz posilování ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou. Zároveň máme novou vládu ve Washingtonu, která se k tomuto typu aktivit ruské vlády chce stavět mnohem tvrději a minulý týden ohlásila své vlastní sankce vůči ruským představitelům a některým společnostem. Pokud se podíváme na otravu v Salisbury v roce 2018, následovala koordinovaná a jednotná odpověď evropských států a USA, které dohromady vypověděly přes sto ruských diplomatů. A pokud se s definitivní jistotou potvrdí, že tato jednotka a Rusko byly za - bombovým útokem v České republice, při němž zemřeli dva čeští občané, nejsem si jistý, že přijde stejně jednotná reakce. Ale rozhodně se to děje v kontextu, kdy evropské země i Spojené státy přijímají v takových případech čím dál přísnější kroky. Skoro se zdá, jakoby se západní představitelé rozhodli, že mají tohoto typu chování ze strany Ruska dost. Začalo to otravou Skripalových a od té doby nemine měsíc, aby nepřišla nějaká nová zpráva o ruské zpravodajské operaci v některé z evropských zemí a následném vyhoštění diplomatů. Nemyslím si, že by to byla náhoda. Existuje tu podle mne společné úsilí podobné aktivity vymýtit. A součástí té taktiky je i zveřejňování podobných případů, jehož cílem je zahanbit Rusko s snažit se ho přimět k tomu, aby přestalo.

Rusko jakoukoli roli při výbuchu muničního skladu v Česku odmítá. A tvrdí, že vyhoštěním osmnácti ruských diplomatů se Praha snaží jen podpořit postup Washingtonu a zmíněné sankce nově zavedené Spojenými státy proti Rusku. Můžeš jen připomenout, na koho sankce cílí a jak vláda prezidenta Bidena vysvětlila, že je zavedla právě teď?
Primárně jde o odpověď na masivní průnik do vládních sítí, který provedla ruská zpravodajská služba SVR, což je hlavní ruská rozvědka působící v zahraničí. Byla to operace, která trvala skoro rok. Moje ponětí času se teď během pandemie trochu změnilo, ale myslím, že zprávy o tomto masivním hackerském útoku se dostaly na veřejnost loni a odpověď se tak vesměs čekala. Na načasování Bidenovy reakce nevidím nic moc záhadného. Biden sliboval, že směrem k Rusku bude tvrdší. Odehrál se tento velký průnik do vládních počítačů, a tak následuje odpověď, která se, myslím, čekala. Jedna věc, které sám v případě informací o výbuchu v Česku nerozumím, je, proč přichází oznámení o vypovězení 18 ruských diplomatů z České republiky právě teď. Není jasné, jestli česká vláda dostala do rukou nějaké nové informace, na základě kterých si propojila chybějící články a mohla tím pádem definitivně přisoudit zodpovědnost Rusku a přijmout toto rozhodnutí. Nebo jestli vláda o všem věděla už delší dobu a rozhodla se vyjít s tím ven teď, s ohledem na nějaké politické důvody, o kterých zatím nevíme.

To je rozhodně otázka, na niž bude chtít slyšet odpověď i česká veřejnost. Zmiňoval jsi, že toto vše se děje na pozadí zintenzivňující se přítomnosti ruské armády na anektovaném Krymu a poblíž hranice s východem Ukrajiny. Jak ty sám tu situaci čteš? Jsme na prahu nějaké zásadnější diplomatické konfrontace mezi Západem a Ruskem?
Co se týče ruského hromadění sil na ukrajinské hranici, je možná brzy na vynášení definitivního verdiktu. Řada reportérů i analytiků připomíná, že když v roce 2014 Rusko proniklo na ukrajinské území a anektovalo Krym, celá operace se odehrála s velkou dávkou utajení a v podstatě všechny to zaskočilo. Současné přípravy a soustřeďování sil k hranici Ukrajiny Rusko provádí před očima všech. Jeden z reportérů naší moskevské redakce se vydal k hranici a byl schopný pozorovat všechno zblízka. Takže je zjevné, že ruská vláda chce, aby se o tom vědělo. Jaké pro to má důvody, to jasné není. Ale většina zodpovědnějších analýz, které jsem měl možnost vidět, naznačuje, že je to operace určená spíš na efekt, než že by byla předzvěstí nějaké invaze, která by dramaticky vyhrotila a zhoršila konflikt na východě Ukrajiny. Samozřejmě nic nemůžeme vyloučit, ale zatím se nezdá, že bychom byli na pokraji nějakého vážného nového vystupňování tamní války.

A vzhledem k tomu, co jsi zmiňoval o koordinované odpovědi, o kterou se snaží západní státy a že také jako prostředek boje volí zveřejňování informací o aktivitách a operacích ruských zpravodajských služeb na své půdě, přináší ta strategie úspěch?
Těžko říct, protože se zdá, že k těmto operacím dál dochází. Ale ruskému zpravodajskému aparátu určitě způsobuje značné komplikace přinejmenším to, že jsou jejich agenti vyhošťováni. I když se v případě těch 18 osob vykázaných z Česka mluví o diplomatech, všeobecně se má za to, že šlo o utajené pracovníky ruských zpravodajských služeb, kteří fungovali pod krytím ruské ambasády v Praze. Ztráta tolika lidí a jejich schopnost provádět zpravodajské operace na daném teritoriu Rusko pochopitelně poznamená. A je možné, že si Rusové příště dvakrát rozmyslí, než provedou nějakou další takovou extravagantnější akci, jaké jim byly v posledních letech připisovány. Ale je zřejmé, že v téhle činnosti pokračují, takže se nedá s určitostí říct, jestli alespoň některá z těch opatření, která Západ přijímá s cílem zabránit jim v tom, jsou opravdu účinná.