Podpis koaliční smlouvy v Německu brzdí téma migrace. Může z toho těžit AfD, říká expertka Lizcová
Budoucí koaliční vláda v Německu, kterou vytvoří konzervativní blok CDU/CSU a sociální demokraté SPD, bude mít ve Spolkovém sněmu většinu 328 poslanců ze 630. Bude to ale vláda stabilní a akceschopná? „Například mládežnická organizace sociálních demokratů se zněním koaliční smlouvy nesouhlasí,“ řekla v pořadu Jak to vidí... na Dvojce vedoucí katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.
Původní záměr spolkového kancléře Friedricha Merze mít vládu sestavenou do Velikonoc zbrzdilo schvalování koaliční smlouvy, ke které se postupně vyjadřují jednotlivé formace.
Zatímco bavorská CSU už koaliční smlouvu schválila a křesťansko-demokratická CDU ji s největší pravděpodobností schválí na malém stranickém sjezdu 29. dubna, obavy panují, jak rozhodnou sociální demokraté, kteří budou o smlouvě hlasovat ve vnistrostranickém referendu.
„U SPD od roku 2013 platí, že o koaliční smlouvě nerozhoduje pouze vedení strany, ale i řadoví členové,“ vysvětluje Lizcová.
Záležet tedy bude na tom, kolik členů SPD se zúčastní on-line hlasování a zda převáží většina těch, kteří jsou spolupráci s CDU/CSU nakloněni.
Smlouva jako předmět sváru?
Předmětem sporu je podle expertky na mezinárodní vztahy zejména přístup k migrační problematice a také některé body v sociální oblasti.
„Sociálním demokratům vadí téma zavírání německých hranic. Poukazují na to, že to není slučitelné s evropským právem a že to ani neřeší problematiku migrace a integrace. Rovněž kritizují pozastavení slučování rodin pro určitou část migrantů,“ uvádí Lizcová.
Rekordní podpora pro AfD. Volby do spolkového sněmu by vyhrála s 26 procenty hlasů
Číst článek
„V sociální oblasti jim pak vadí, že nová vláda chce opustit tzv. občanský příjem, který vycházel vstříc lidem, kteří se ocitli bez práce,“ dodává.
Představa mládežnické organizace je přitom taková, že by se sporné věci v koaliční smlouvě dovyjednaly. To však označil i samotný předseda sociální demokracie za zcela nerealistické.
„Řekl, že podoba koaliční smlouvy je konečná a už se s ní nedá nic dělat. Pokud by tedy sociální demokraté smlouvu ve vnitrostranickém referendu neschválili, je velmi pravděpodobné, že by velká koalice nevznikla,“ přiznává Lizcová.
„Místo toho by zřejmě vznikla menšinová vláda anebo by vzniklo přechodné období, po kterém by v Německu následovaly předčasné volby. To by ale bylo pro zemi samotnou i pro mezinárodní kontext velmi nepříznivé,“ doplňuje.
Spory nahrávají AfD
Sociální demokraté by tak dosáhli toho, co chtějí nejméně, a to je posílení pravicové populistické AfD, která má nyní velmi pohodlnou pozici, kdy může kritizovat cokoli.
‚Už to nemůže být šesticiferné číslo.‘ Merz chce snížit počet žádostí o azyl v Německu pod 100 000
Číst článek
„Politici AfD označují tradiční demokratické strany za tzv. kartelové strany. Spojení dvou silných stran levice a pravice vnímají jako potvrzení své teorie, že existuje cosi jako mocenský kartel, který ovládá celé Německo. Zatímco běžným občanům, které podle jejich interpretace reprezentuje AfD, se hlasu nedostává.“
Atmosféře nepřispívá ani spor o to, zda by zástupci AfD měli zasednout v důležitých grémiích ve Spolkovém sněmu.
„Spolkový sněm je něco jako pracovní parlament. Odehrává se tam mnoho důležitých jednání, proto jsou tradiční demokratické strany velmi proti tomu, aby AfD byla v těchto důležitých funkcích výrazně zastoupena. A teď se vede spor, zda je tato taktika správná, či nikoli,“ uzavírá Zuzana Lizcová.
