„Od středy se demonstruje po celém Polsku. Polky a Poláci vycházejí na ulice měst a městeček, zoufalí z toho, že máme nyní nejpřísnější protipotratový zákon v Evropě,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza a připomněl, že protesty proti dalšímu zpřísnění zákazu potratů - v katolické zemi byla dostupnost interrupcí již od roku 1993 silně omezena - vypukly právě před 100 dny.

V centru Varšavy demonstrantky zablokovaly dopravu navzdory silné přítomnosti policie, která vybízela účastníky „nelegálního shromáždění“, aby se rozešli. Stovky demonstrantek tyto výzvy podle televize TVN ignorovaly.

Vůdkyně protestů Marta Lempartová podle serveru Onet vyzvala Polky, aby se inspirovaly příkladem „našich sester v Argentině“, které po letech bojů dosáhly zrušení zákazu interrupcí.

V Gdaňsku před kancelářemi poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) demonstrovala asi tisícovka lidí, uvedla Gazeta Wyborcza. Protesty se konaly i v Gdyni, Malborku, Slupsku, Bydhošti a dalších městech.

Ve Varšavě policie během čtvrteční demonstrace zadržela podle organizátorek 14 lidí. Ve vazbě zůstává jedna z vůdkyň protestů Klementyna Suchanowová. Patřila k lidem, kteří během demonstrace pronikli do areálu ústavního soudu.

Ústavní soud, tvořený převážně soudci nominovanými vládní konzervativní stanou Právo a spravedlnost (PiS), loni v říjnu dospěl k závěru, že umělé ukončení těhotenství kvůli poškození nebo vývojovým vadám plodu porušuje ústavu, chránící lidský život - a to i v případě, že není šance na přežití novorozence.

Na vady plodu připadalo přibližně 98 procent legálních interrupcí, kterých bylo předloni 1110, připomněla agentura AP. Některé Polky tvrdí, že raději nebudou mít vůbec děti, pokud přijdou o možnost přerušit těhotenství v případě závažných vad plodu.

Ombudsman na straně demonstrantů

Na jejich stranu se ve čtvrtek postavil polský ombudsman. „Stát chce dále omezit jejich práva, riskovat jejich životy a odsoudit je k utrpení. Proti tomuto útoku se staví občanská společnost,“ prohlásil Adam Bodnar, který je nezávislý na nynější vládě.

Rozhodnutí ústavního soudu již na podzim vyvolalo hromadné protesty, nicméně verdikt začal platit až nyní - poté, co vláda ve středu judikát i s odůvodněním nálezu zveřejnila ve sbírce zákonů.

Od nynějška mají být legální už jen potraty z důvodu ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Mezi kritiky verdiktu nejvyššího polského justičního orgánu se zařadil i Evropský parlament či nevládní organizace Amnesty International. Ta argumentuje, že zákaz ohrozí zdraví žen tím, že potraty zažene do ilegality nebo přinutí ženy cestovat za interrupcemi do zahraničí.