Skupina osmi žen narozených mezi lety 1980 a 1993 žalovala polský stát za to, že kvůli přísnému potratovému zákonu byla omezena jejich práva na případnou interrupci.

Konkrétně tím, že rozhodnutí polského ústavního soudu z roku 2020 zakázalo ukončit těhotenství i v případě, že je plod poškozený nebo vykazuje zdravotní komplikace. Zákon začal platit v roce 2021.

Evropský soud pro lidská práva těmto osmi Polkám jejich žalobu zamítl a požadavek označil za neodůvodněný. Argumentoval hlavně tím, že žalující ženy nemají žádné dostatečné lékařské důkazy o tom, že by zákazem potratů byly přímo ohrožené na vlastním zdraví.

Soud dodal, že jejich situace byla příliš vzdálená, abstraktní a jen hypotetická na to, aby mohly věrohodně tvrdit, že jsou přímými oběťmi rozhodnutí ústavního soudu.

Soud ve Štrasburku kromě toho dodal, že v tuto chvíli má na stole dalších tisíc podobných případů, o kterých bude muset dříve nebo později rozhodovat. Další žaloby k soudu postupně dorazily v reakci na zmíněné rozhodnutí ústavního soudu, které vyvolalo masivní protesty po celém Polsku. Podle průzkumů až dvě třetiny Poláků podporuje právo na potrat.

Ten je ale v Polsku zakázán téměř bet výjimky. Ukončit těhotenství tam lze pouze ve dvou případech: pokud by došlo k ohrožení života matky a pokud daná žena otěhotněla po znásilnění.

I tak ale někteří lékaři mohou takové ženě interrupci odepřít. Důvodů může být víc, mimo jiné se lékaři můžou odvolat na své náboženské přesvědčení. Tedy, že je plod součástí božího plánu a lidé by do „procesu“ žádným způsobem neměli zasahovat. Tito lékaři mohou jednoduše ženě v ohrožení odmítnout pomoci, protože jim to nedovoluje jejich svědomí.

V zákoně je dokonce zakotvena klauzule svědomí. Je ale potřeba upozornit na to, že se klauzule týká jen individuálních lékařů a ne celých nemocnic. Jenže ty údajně tento dodatek ignorují.

Zdeněk Novák, rkr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít