„Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.

Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. USA jakékoliv zapojení do incidentu odmítly.

K debatě o bezpečnosti podmořské infrastruktury se v pondělí setkali zástupci deseti severských států v čele s Británií, které dlouhodobě spolupracují v rámci NATO. Ve společném prohlášení incident následně označili za „úmyslné poškození“ a oznámili, že jednali o zvýšení „námořní přítomnosti, průzkumných aktivitách a vzájemném sdílení zpravodajských informací“.

Wallace v neděli řekl, že Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří. Kromě Británie se na tento typ obrany po incidentu s Nord Streamem více zaměřila i Itálie, která posílila dohled nad svojí podmořskou infrastrukturou. Norsko zase vyslalo vojáky ke střežení své plynárenské a ropné infrastruktury na pobřeží.

Bezpečnost kritické infrastruktury bude i mimo jiného tématem pražského neformálního summitu Evropské unie 7. října, kde unijní lídři údajnou sabotáž na Nord Stream velmi pravděpodobně odsoudí. „Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu,“ napsal na svůj twitter předseda Evropské rady Charles Michel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít