Politický geograf Kofroň: Pokud má NATO zůstat mimo konflikt, mírová mise na Ukrajině nepřipadá v úvahu
Ve čtvrtek proběhl v Bruselu mimořádný summit Severoatlantické aliance. O jejím dalším možném postupu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině hovořil ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Plusu politický geograf Jan Kofroň z katedry politologie institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Severoatlantická aliance musí podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu. Jak toho může podle vás docílit? Postačí vojenské posílení na východě?
V téhle otázce existují dvě roviny - jednak, že NATO přímo nevstoupí do konfliktu. Další rovinou je samozřejmě to, že aliance bude muset nějakým způsobem posílit svojí pozici v Polsku a Pobaltí tak, aby bylo zcela zřejmé, že v případě přelití konfliktu by zareagovalo velmi tvrdě. Myslím si, že toto by v zásadě mělo stačit.
Posílení východního křídla, odsouzení agrese i další dodávky zbraní. Lídři NATO se postavili za Ukrajinu
Číst článek
Stoltenberg ve středu také reagoval na varování amerického prezidenta Bidena před bezprostřední hrozbou ruského použití chemických zbraní na Ukrajině. Šéf Severoatlantické aliance prohlásil, že by to byla výrazná eskalace konfliktu, která by mohla mít přímý dopad i na členské země aliance. Nespecifikoval ale, zda by se v takovém případě NATO do války přímo vložilo. Jak by podle vás v takové situaci aliance reagovala?
Řekl bych, že i při použití chemických zbraní by NATO spíše zůstalo mimo konflikt. Na druhou stranu použití chemických nebo dokonce jaderných zbraní by samozřejmě bylo výraznou eskalací konfliktu, navíc alespoň s možným dopadem i pro státy NATO. Nelze tedy úplně vyloučit, že by NATO začalo přehodnocovat svojí pozici.
Jinak řečeno: dokud Rusko zůstane víceméně u konvenčních zbraní, tak je velmi pravděpodobné, že aliance nezasáhne. Jakmile by došlo k použití chemických nebo jaderných zbraní, tak sice je pořád pravděpodobné, že aliance nezasáhne, ale myslím, že by to spustilo řadu úvah, jestli ta zdrženlivost ještě má nějaký význam.
Pak je také téma mírové mise NATO na území Ukrajiny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov říká, že by to znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem. Znamená to podle vás, že už teď tato možnost padá pod stůl?
Domnívám se, že ano, protože tohle by znamenalo skutečně vstup do konfliktu. Rusko dalo celkem jasně najevo, že jakýkoliv vstup třetí strany do konfliktu by vnímalo jako útok proti sobě a že by se setkalo s velmi tvrdou reakci. Takže podle mě, pokud NATO má zůstat mimo konflikt a nechce, aby se rozšířil, tak bohužel nějaká mírová mise nepřipadá v úvahu.
Když už jsme u témat, která pravděpodobně spadnou pod stůl - Jens Stoltenberg vyloučil, že by se na summitu jednalo vůbec o případném členství Ukrajiny v NATO. Bude podle vás Ukrajina o členství v alianci ještě někdy usilovat?
Dobrá otázka. Domnívám se, že tohle bude jeden z hlavních bodů Ruska při vyjednávání, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO. Takže já bych si vsadil spíše na to, že nikoliv.
Invaze Ruska na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Jak by NATO mohlo tlačit Moskvu k odpovědnosti za tuto agresi? Nebo kdo jiný, pokud vůbec někdo, když vidíme, jak může nebo spíše nemůže rozhodovat Rada bezpečnosti OSN atd..
Tak právě i díky tomu, že Rusko je členem Rady bezpečnosti a disponuje jadernými zbraněmi, tak samozřejmě můžeme vydávat tato prohlášení, můžeme teoreticky iniciovat i nějaký typ soudu, ale vymahatelnost bude blízká nule. Pakliže lidé zodpovědní za tyto činy, sami dobrovolně neopustí Rusko a neodejdou na západ, kde by jejich stíhatelnost mohla být výrazně vyšší.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na Radiožurnálu.
