Pravidla konkláve se v historii několikrát změnila. Podstata však zůstává stejná
Do Vatikánu se sjíždějí kardinálové na kongregaci, která začne zítra jednat o svolání volebního shromáždění zvaného konkláve. Z něj vzejde jméno nástupce Benedikta XVI., který funkci papeže opustil ve čtvrtek. Pravidla konkláve se v historii několikrát změnila. Jeho podstata však zůstává stejná. Kardinálové hlasují v Sixtinské kapli, a to v přísné izolaci od okolního světa.
Co se děje uvnitř Sixtinské kaple je asi otázka, kterou si pokládá každý, kdo by se chtěl o volbě papeže dozvědět podrobnosti. Pohled zblízka možný je, ale jenom ve filmovém ztvárnění.
Například jeden z kardinálů v německém filmu Konkláve z roku 2007, překvapuje všechny tím, že navrhuje sám sebe. „Potřebujeme prostě člověka, který prostě věří v Boha!“ říká ve filmu.
Zúčastnit se konkláve je povinností všech kardinálů, kteří v den smrti nebo odstoupení papeže nepřekročili věk osmdesáti let (hranici stanovil papež Pavel VI. v roce 1970), maximální počet voličů je však 120.
Teoreticky může být papežem zvolen jakýkoli muž – katolík. Tradičně je však úřad svěřován kardinálovi. Jediný projev konkláve navenek je skutečně jen stoupající černý nebo bílý dým. Podle něj se věřící dozví, jestli svatý otec zvolen byl nebo ne.
První slova Benedikta XVI. po jeho zvolení přenášela i německá televize. V tu chvíli nikdo netušil, že za poměrně krátkou dobu skončí jeho mandát rezignací. Nyní věřícím zbývá jen čekat, jak dopadne volba nová.
