Premiéři Visegrádské skupiny se setkají v Praze. Fiala bude mít možnost ‚vyčinit‘ Ficovi za řeči o Putinovi
Vřelost se vytratila. Premiér Petr Fiala (ODS) si chce se slovenským protějškem Robertem Ficem vyříkat „z očí do očí“ jeho výroky zpochybňující válku na Ukrajině. Promítne se to do úterního jednání lídrů na summitu V4. To má i napovědět, jaká bude budoucnost středoevropské platformy. „Důležitý je pragmatický přístup a možnost využít Visegrádskou skupinu třeba k Ficově kritice,“ komentuje analytička Pavlína Janebová pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Český premiér v Praze přivítá předsedy vlád Slovenska, Maďarska a Polska. Koná se první setkání lídrů Visegrádské skupiny za českého předsednictví, které začalo už loni v červenci.
Visegrádská skupina
Pod názvem Visegrádská skupina působí čtveřice středoevropských států už 30 let. Původně měla označení visegrádská trojka, čtyřka vznikla důsledkem rozdělení Československa. Uskupení historicky navazuje na jednání panovníků Polska, Uher a Českého království, kteří se v roce 1335 sjeli do Visegrádu na severu dnešního Maďarska, aby vyřešili vzájemné neshody. Česko od 1. července převzalo od Slovenska své již sedmé předsednictví. V létě 2024 ho bude předávat Polsku.
„Abychom se setkali na nejvyšší úrovni, tak musíme mít předpoklady pro to, že to jednání povede k nějakému výsledku. Zatím nejsem přesvědčen, že všechny předpoklady jsou naplněny,“ pronesl v polovině ledna Fiala.
Co se za měsíc změnilo? Maďarsko stáhlo své veto na finanční podporu pro Ukrajinu, což byl výsledek mimořádné Evropské rady. Očekávala se dlouhá a vyhrocená debata, nakonec ale bylo za pár minut hotovo, a to se souhlasem celé unijní sedmadvacítky.
Nyní Fiala zdůrazňuje, že je potřeba vést diskusi. „Někdo to dělat musí,“ sdělil na tiskové konferenci v pondělí, den před konáním visegrádského summitu. Alternativa podle něj není, pokud by se nejednalo, byla by z pohledu českého premiéra ohrožena evropská bezpečnost a hrozilo by zablokování zásadních témat.
Rozdílné příběhy o unijním summitu. ‚Mise splněna,‘ pochvaluje si Orbán, s námitkami ale neuspěl
Číst článek
„Jsou věci, které nás velmi vzdálily, a to je třeba postoj k ruské agresi na Ukrajině a způsob, jakým na to máme reagovat,“ reflektoval rozdílné postoje zemí Visegrádu.
Premiérský summit Česko hostí tři čtvrtě roku po zahájení předsednictví. Podle odbornice na střední Evropu Pavlíny Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ale o žádný výrazný signál nejde. „Je to potvrzení toho, že vzájemná vřelost mezi zeměmi není moc velká, hlavně kvůli probíhající válce na Ukrajině a tomu, jak se chová Maďarsko, nebo co říká Slovensko ústy premiéra Fica,“ popsala pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Ficovy výroky
Summit V4 se uskuteční v kulisách kontroverzního Ficova prohlášení. Na rozdíl od politiků, kteří vyjadřují solidaritu s Ukrajinou, Fico kritizoval Evropskou unii, že podporuje „vzájemné zabíjení Slovanů“, poukazoval také na z jeho pohledu falešné „démonizování prezidenta Putina“.
„V záplavě vyjádření podporujících zabíjení Ukrajinců a Rusů a naivním přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení, se mi zdá vhodné říci při příležitosti druhého výročí války na Ukrajině i něco jiného,“ řekl v sobotu.
Fico tvrdě zaútočil na západní podporu Ukrajiny a hájil Putina. ‚Je falešně démonizován,‘ prohlásil
Číst článek
Slovenský premiér nepřekvapil ostrým výrokem poprvé, už na začátku roku zpochybnil rozsah válečného konfliktu na Ukrajině. Prohlásil, že Kyjeva se přímo nedotýká.
„Robert Fico je známý svým proruským postojem už od roku 2014, v tom je absolutně konzistentní. Akorát s tímto svým skandálním a nehorázným vyjádřením přišel v den druhého výročí ruské agrese. Tím k tomu připoutal o to větší pozornost,“ zhodnotil slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
Výroky slovenského premiéra se podle Fialy propíšou do programu úterního jednání. „Všichni si přejeme mír, ale k míru je jediná cesta – že zabráníme agresorovi, aby naplnil svoje cíle, že nebudeme ustupovat nespravedlnosti, agresivní válce, zlu a pomůžeme těm, kteří jsou nespravedlivě napadeni. K míru nikdy nevedlo to, že složíme zbraně, schováme se a ustoupíme,“ připomněl historickou zkušenost.
Zároveň zdůraznil, že tento jeho postoj zůstává neměnný. „Jsou to věci, které říkám a budu říkat Robertovi Ficovi i z očí do očí,“ přislíbil premiér.
Když se slovenský předseda vlády rozhodl položit květiny na hrob Gustáva Husáka, nijak jsem to nekomentoval.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 26, 2024
Nicméně nyní jeho slova komentář vyžadují. Všichni si přejeme mír, ale k tomu je jediná cesta. A to taková, že nebudeme ustupovat agresorovi a zlu. K míru nikdy nevedlo,… pic.twitter.com/hsv7K94p9D
„Kdyby se teď Česko rozhodlo, že summit nebude, bylo by to pochopitelné. Ale zároveň si myslím, že je důležitý pragmatický přístup a možnost využít Visegrádskou skupinu třeba ke kritice Fica za to, co říkal,“ komentuje odbornice Janebová. Druhým dechem zároveň doplňuje, že věří tomu, že Ficovi dají premiéři Fiala s polským protějškem Donaldem Tuskem najevo, že takové chování je pro ně nepřijatelné.
Předsednictví V4
Česko předsedá visegrádské čtyřce od července minulého roku na dvanáct měsíců. Předsednictví postavilo na třech pilířích: bezpečné a vyspělé společnosti, inovativní a propojené ekonomice, podpoře Ukrajiny.
Pozornost je tak více upřená na tzv. měkkou agendu než na slaďování zahraničních politik. Přitom třeba migrační politika byla tmelem, který k sobě čtyři středoevropské země přimknul, konkrétně v době uprchlické krize kolem roku 2015.
„Byla tendence vnímat Visegrád jako něco buď naprosto spásného, nebo odsouzeníhodného. Ani jedna z těch pozic neodpovídala tomu, co V4 je – tedy relativně volně asociované země, které se scházejí, ale žádná velká institucionalizace tam není,“ poznamenala analytička Janebová.
Česko předsedá ‚politicky nefunkčnímu‘ Visegrádu. Léčebný proces proběhne, až skončí válka na Ukrajině
Číst článek
Nyní se na nejzávažnější problematiku – ruskou válku na Ukrajině – pohledy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska rozchází.
„V tuhle chvíli prožíváme dějiny. Probíhá největší vojenská agrese od druhé světové války v Evropě. Myslím, že není možné udělat program, který se tváří, že žádná válka není,“ řekl pro iROZHLAS.cz Jaroslav Kurfürst. Na ministerstvu zahraničí dohlížel coby vrchní ředitel sekce evropské na vytváření agendy pro české předsednictví visegrádské čtyřky.
S tím souzní i odbornice Janebová: „Myslím si, že v důsledku situace po invazi Ruska na Ukrajinu je tendence v české zahraniční politice se na Visegrád dívat ještě pragmatičtěji než předtím.“
Četnost oficiálních setkání
Kvůli rozcházejícím se pohledům na zahraničněpolitická témata i s ohledem na dvoje podzimní volby na Slovensku a v Polsku, bylo méně jednání na nejvyšší státnické úrovni. Pražský hrad na podzim uspořádal setkání prezidentek a prezidentů.
Petr Pavel společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou (toho času maďarskou prezidentkou, která nedávno podala demisi – pozn. red.) probírali projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky.
Avizovanými body úterního summitu jsou témata energetické bezpečnosti, strategické agendy EU, předcházení nelegální migraci či další podpora Mezinárodního visegrádského fondu.
Pokud jde o V4, z pohledu premiéra Fialy setkání premiérů odhalí jeho další budoucnost. „Třeba se ukáže, že tento formát se vzhledem ke všem dalším okolnostem přežil,“ odpověděl český premiér na dotaz iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.
Fico pro voliče vytváří virtuální realitu, v Bruselu je ale ticho a smířlivý, shrnuje novinářka Balogová
Číst článek
Bruselská druhá tvář
Na podzim vyhrál Ficův Směr slovenské parlamentní volby. A jen málokdo neskrýval nadšení z vítězství jako maďarský premiér Viktor Orbán. Shodovali se třeba na tom, že oba odmítají posílat vojenskou pomoc Ukrajině.
V unijních institucích pak panovala obava, že budou spolu několikanásobní premiéři spolupracovat a blokovat jednotný postup EU. Jenže od slov k činům zůstalo daleko a Maďarsko zůstalo osamoceno. Patrné to bylo hned na prvním jednání čelných politiků.
Ficovy projevy ilustrují dvojí hru, kdy doma pronese projev, kterým uspokojí domácí voliče a vyšle signál do zahraničí, obdobně jako to už řadu let praktikuje maďarský premiér. Na mezinárodní scéně se to ale ve Ficově případě při jednání následně nijak neprojevuje.
Analytička Janebová však upozorňuje: „V dlouhodobém horizontu to není dobré. Jednak pro směřování Slovenska, ale i pro jednotu Evropské unie, pokud se politici tímto způsobem vyjadřují. Bylo by velmi krátkozraké smést to ze stolu s tím, že to jenom říká. Mohlo by se to vymstít.“
