Schůzka s Bidenem trvala podle italské televize RAI nejméně 90 minut. Vatikán uvedl, že přímé jednání mezi papežem a americkým prezidentem trvalo v knihovně Apoštolského paláce 75 minut. 

Pro srovnání - papež František jednal v roce 2014 s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou 50 minut a v roce 2017 s prezidentem Donaldem Trumpem 30 minut.

Po papeži americká delegace jednala také s vatikánským státním tajemníkem, kardinálem Pietrem Parolinem.

Bidena doprovázela do Vatikánu rozsáhlá delegace, ve které byl například ministr zahraničí Antony Blinken. Biden v uplynulých letech navštívil Vatikán několikrát, páteční návštěva je první od jeho nástupu do prezidentského úřadu.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před schůzkou ve Vatikánu uvedla, že od Bidenova jednání s papežem očekává vřelé a konstruktivní rozhovory. Poukázala na to, že Biden má názorově blízko k papeži například v otázkách boje proti chudobě, klimatických změn či reakce na epidemii covidu-19.

Bílý dům v tiskovém prohlášení uvedl, že Biden vyzdvihl nasazení papeže Františka v otázce klimatických změn, pandemie covidu-19, rovnější distribuce vakcín či spravedlivějšího ekonomického rozvoje po pandemii. Poděkoval mu za úsilí ve prospěch chudých a těch, kteří trpí hladem, konflikty či útlakem.

Podle Vatikánu hovořili o politické situaci ve světě, ochraně životního prostředí, řešení epidemie covidu-19 či dodržování lidských práv.

Druhý katolický prezident

Tiskové agentury se domnívají, že Biden jednal s papežem také o situaci v americké katolické církvi. Biden je druhým americkým prezidentem katolického vyznání. Prezident je praktikujícím katolíkem a často chodí na mše. Tvrdí také, že víra je jeho osobní záležitostí.

Kvůli svým liberálním názorům ohledně potratů ale čelí kritice konzervativnější části amerických biskupů. Ti chtějí prosadit zákaz podávání svatého přijímání politikům, jejichž názory nejsou v souladu s církevní naukou v otázce potratů, což je i Bidenův případ.

Papež v pátek dopoledne přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten s papežem jednal o návštěvě na Korejském poloostrově, a to včetně komunistické Severní Koreje, uvedla agentura AP.

Mun papeži řekl, že jeho návštěva KLDR i Jižní Koreje by velmi přispěla k usmíření obou korejských států. Pontifex uvedl, že Severní Koreu rád navštíví, pokud dostane z Pchjongjangu pozvání.

Mun Če-in papeži daroval kříž vyrobený z ostnatého drátu z hranice na 38. rovnoběžce, která odděluje Jižní a Severní Koreu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít