Proč volili mladí Poláci Nawrockého? ‚Nešlo o hodnoty, ale o protest proti vládě,‘ říká analytik
Konzervativec Karol Nawrocki se stane příštím polským prezidentem i díky podpoře mladé generace. Proč v Polsku neplatila teze o tom, že mladí mají tendenci k liberálnějšímu smýšlení? „Byl to protestní hlas proti současné Tuskově vládě. Většina nevolila podle hodnotových a ideologických témat,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Michal Lebduška. Ještě zásadnějšími demografickými faktory ve volbách ale byly pohlaví, vzdělání a odkud lidé pocházeli.
Snaha mladé generace volit antiestablishmentové kandidáty se projevila už v prvním kole prezidentských voleb. Velká část si vybrala z levicových kandidátů – Adriana Zandberga a Magdaleny Biejatové či zástupců krajní pravice – Slawomira Mentzena a Grzegorze Brauna. A právě o tyto hlasy se ve druhém kole ucházeli Karol Nawrocki s Rafalem Trzaskowským.
A úspěšnější byl Nawrocki, který zvítězil s celkovými 50,9 procenta. Mezi nejmladšími ale podle exit pollů získal o procento více, podle kulturní socioložky Ludmily Dobrovolné Wladyniak z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy podle zpřesněných statistik byl ten rozdíl ještě o trochu větší – 53,2 procenta.
„Mezi nejmladšími polskými voliči je v posledních letech také čím dál tím víc populární antiestablishmentová, ekonomicky libertariánská a hodnotově ultrakonzervativní strana Konfederacja. Její lídr Sławomir Mentzen je do jisté míry největším vítězem letošního boje, jelikož dostal v prvním kole skoro 15 procent hlasů,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Ludmila Dobrovolná Wladyniak.
„Dvě hlavní strany Občanská platforma a Právo a spravedlnost mají v Polsku drtivou podporu převážně mezi lidmi nad 40 let. U mladších je spíše snaha hledat nějakou alternativu,“ komentuje analytik Michal Lebduška fakt, že konzervativní kandidát Karol Nawrocki vyhrál polské prezidentské volby s velkým přispěním nejmladších voličů. A dodává, že mladí lidé jsou také nejflexibilnější skupinou voličů.
Podle Michala Lebdušky se mu povedlo uspět i z toho důvodu, že sice kandidoval s podporou strany Právo a spravedlnost, ale není jejím členem. „Pro hodně lidí to nebyl kandidát PiSu. V kampani se prezentoval jako občanský kandidát,“ míní Lebduška.
Hodnoty nerozhodovaly
Výsledek voleb ale nelze podle odborníků považovat za příklon polské společnosti k většímu konzervatismu, ale spíše za nespokojenost se současnou vládou a výměnu ideologických a hodnotových témat za ekonomická.
„Zdůrazňovala se bezpečnost, vztahy s USA, Evropskou unií a Ukrajinou, ekonomika v Polsku a samozřejmě krize bydlení. Bylo tam málo hodnotových témat,“ podotýká Lebduška. „Například potraty mohly být volebním tématem, pokud by to byly volby v roce 2020, ale teď to vyšumělo. Lidi zajímá, kolik mají peněz v peněženkách a klíčové je i bydlení,“ dodává.
Socioložka Dobrovolná Wladyniak poukazuje na fenomén tzv. cynických voličů, kteří nevolí podle hodnot a zájmů, jak jsme byli zvyklí, ale na základě nejasných a složitých rozhodnutí. Za klíčovou považuje taktéž nepopularitu vlády Donalda Tuska. „Polská společnost pojala volby jako referendum pro současnou vládu a dala najevo svou nespokojenost s jejím působením,“ říká.
Pohlaví, vzdělání a původ
I přes to ale můžeme ve exit pollech vyčíst rozdíly ve volbě například mezi ženami a muži nebo městy a venkovem.
„Podle exit pollů 54,2 procenta žen volilo Rafała Trzaskowského a 45,8 procenta Karola Nawrockého. S ohledem na otázku omezení reprodukčních, potažmo ženských práv, nevyřešenou od parlamentních voleb 2023, a otevřenou deklaraci Rafała Trzaskowského podpořit liberalizaci interrupčního zákona – legální interrupce do 12. týdne těhotenství – je to očekávaný výsledek,“ vysvětluje Dobrovolná Wladyniak.
Ženy a muži nevolili jinak pouze ve druhém kole, ale lehce rozdílné smýšlení bylo patrné už v tom prvním. Mezi mladými ženami totiž dominovali levicoví kandidáti, naopak muži preferovali krajně pravicového Mentzena.
„Podle jedné z analýz bylo proměnnou, která ovlivňovala volbu, nejvyšší dosažené vzdělání a deklarovaná náboženská příslušnost ke katolické církvi,“ doplňuje Dobrovolná Wladyniak další významné demografické aspekty, protože z exit pollů vyplývá, že Trzaskowki vyhrál mezi nejvýše vzdělanou populací.
Karol Nawrocki naopak silně dominoval na venkově a polských periferiích, což není u konzervativního kandidáta příliš překvapivé. „Zásadní roli hraje otázka ekonomiky a životní úrovně. Žiju na jihovýchodě Polska už deset let a životní úroveň se dramaticky zvedla. A je to skrze sociální programy Práva a spravedlnosti, kdy se vládě podařilo dostat mezi lidi na periferiích víc peněz,“ říká Lebduška.
Tuskově Občanské platformě se pak na tyto programy nepodařilo příliš navázat a nabídnout výraznou alternativu. „Navíc jsou velmi špatní komunikačně,“ soudí analytik Lebduška.
Podle něj rozdělení země na města a periferie do jisté míry smazalo i historické rozdělení Polska na východ a západ při trojím dělení Polska na konci 18. století, které se pravidelně promítá do polských volebních výsledků. S ústupem tohoto fenoménu souhlasí i kulturní socioložka.
Ukrajinská otázka
Přestože se voliči rozhodovali především na základě ekonomických důvodů a nepopularity vlády, tak se do voleb musel promítnout i vztah a přístup Poláků k válce na Ukrajině a pomoci ukrajinským uprchlíkům, což vyostřila i polská polarizovaná média.
„Neobjevovalo se to, že by Polsko nemělo Ukrajinu podporovat vojensky, na tom je shoda. Ale byla kritika v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky, vůči kterým se výrazně zhoršily postoje Poláků, dovozu ukrajinských produktů do Polska a případně téma ekonomické konkurence ukrajinských firem,“ hodnotí Lebduška.
Poukazuje i na historickou averzi Poláků vůči Ukrajincům například kvůli Volyňskému masakru z druhé světové války (ukrajinští nacionalisté zavraždili ve Volyni desítky tisíc Poláků během okupace nacistickým Německem za druhé světové války – pozn. red.).
„Nawrocki se tím, jak mluvil, trefoval do této nálady. Říkal třeba, jak jsou Ukrajinci málo vděční za pomoc.“
„V Polsku je potřeba rozlišovat postoj vůči Rusku a Ukrajině. Poláci napříč politickým spektrem vnímají extrémně negativně Rusko, ale to neznamená, že nejsou kritičtí vůči Ukrajině. Je to potřeba vnímat vedle sebe,“ uzavírá Lebduška.
