Ptačí chřipka v Polsku uzavírá volné chovy. Malé chovatele děsí mršiny v lesích
7,5 milionu utracených kusů drůbeže a uzavřené volné chovy. Polsko se potýká s ptačí chřipkou. Od ledna tam veterináři odhalili 81 ohnisek, tedy více, než za celý loňský rok. Polsko je přitom druhým největším exportérem vajíček v Evropské unii a desetina vývozu směřuje do České republiky. Ptačí chřipka ale neohrožuje jen velké chovy, obávají se jí i lidé, co si slepice, husy nebo kachny chovají pro vlastní spotřebu.
„Já mám deset slepic. Víc nemám, víc nepotřebuju. Ale bojím se o ně. Straky tu letos nejsou, vrány mi sem zatím nelétají, ale pořád koukám, jestli sem něco neletí. A když, tak snad to psi vyplaší,“ vypráví paní Janina, drobná seniorka, která akorát odstavila kolečko. Stojíme na dvorku malého hospodářství, kde žije se svým synem.
Ptačí chřipka v Polsku uzavírá volné chovy. Malé chovatele děsí mršiny v lesích
Jsme na Wiśniewsku na severu Mazovského vojvodství. V okolí tu veterináři už rozmístili varovné cedule o výskytu ptačí chřipky.
„Já o tom vůbec nevěděla. Celé dny jsem na dvorku. To až tuhle jsem se dozvěděla z televize, že je tu ptačí chřipka. A že je jen kousíček odsud. No protože někdo vyhodil zdechliny a v televizi to ukázali. Ale jak můžu vědět, že sem nepřiletí nějaká vrána, co sežrala kus té mršiny? No, dala jsem slepice do kurníku, mám je tam poslední tři dny, co to vím. A všechnu vodu a krmení mám ve stodole,“ říká paní Janina.
Nedaleko odsud lesníci našli v lese stovky mršin nakažených ptačí chřipkou. V Polsku to nebyl jediný případ. Pachatelé nejsou známí.
Na Wiśniewsku je také několik velkých drůbežáren. Rozlehlé bílé haly jsou dobře vidět ze silnice. Často patří nizozemským, jiné německým nebo britských společnostem.
Hygienická opatření
Ty farmy, které se zabývaly volným chovem, musely z rozhodnutí úřadů dočasně skončit, halové chovy jsou v izolaci, všude platí zvýšená hygienická opatření nejen pro areály a haly chovu, ale i pracovníky a techniku.
Tříletá dívka se v Mexiku nakazila ptačí chřipkou, je ve vážném stavu. Vyšetřovatelé testují zvířata v okolí
Číst článek
„Naše opatření se opírají o biologickou bezpečnost. Chovatelé musí dodržovat předpisy, které by měly zabránit vniknutí viru do chovů a šíření nákazy,“ popisuje ředitel Národní drůbežářské rady Dariusz Goszczyński s tím, že ale neexistuje systém, který by chránil stoprocentně.
„Hrozbu můžeme výrazně zmírnit. Prostřednictvím dezinfekce, zvýšeného testování, zvláštním skladováním krmiv, zabráněním kontaktu s divokým ptactvem...,“ dodává.
A také likvidací celých chovů, pokud v něm veterináři odhalí nákazu ptačí chřipkou. Tak se stalo už na desítkách míst. Celkem chovatelé museli utratit skoro 7,5 milionů kusů drůbeže.
Polsko je přitom největším producentem drůbežího masa v Evropské unii a druhým největším producentem vajec. Mezi největší odběratele patří Nizozemsko, Německo a Česko.
1:57
Ptačí chřipka ohrožuje populace ptáků u antarktických břehů. Možná jde o původní, nezmutovaný virus
Číst článek
Ztráty co do počtu nosnic a kuřat ale zatím podle Goszczyńského není likvidační. „Ročně vyprodukujeme víc než 3,5 milionu tun drůbežího masa. Chováme 1,6 miliardy kusů drůbeže. Takže sedm milionů utracených slepic není velkým úbytkem. Samozřejmě každé ohnisko je velkým problémem. Jsou to ztráty pro chovatele - ne jen ty, kteří o chov kvůli výskytu viru přijdou, ale i pro ty, kteří svůj chov v oblasti s výskytem viru mají. Protože tam není dovolený volný chov, nemohou vyvážet mimo Evropskou unii. To jsou několikaměsíční skutečné ztráty.“
Volný chov na Wiśniewsku není dovolený už od února. Není také povolené drůbež převážet. Náhradu škody od státu zatím dostávají pouze ti farmáři, kteří kvůli viru museli svůj chov zlikvidovat. Farmáři dotčení opatřeními, která jim brání v podnikaní, si mohou požádat o podporu z unijních peněz. Jak Goszczyński upozorňuje, je to ale náročný proces.
Ceny by růst neměly
Na cenách vajec nebo drůbežího masa by se virus neměl projevit, jak říká Iwona Dyba, která vede specializovaný web Farmář, kde také aktualizuje informace o výskytu ptačí chřipky v Polsku. „Nic nenasvědčuje tomu, že by ceny rostly. Sektor je stabilní. Už je po Velikonocích, kdy je poptávka po vejcích vyšší, takže nečekáme radikální změny,“ říká.
Kennedy chce promořit americké farmy ptačí chřipkou. ‚Recept na katastrofu,‘ reaguje veterinářka
Číst článek
A růst cen neočekává ani Goszczyński z polské Národní drůběžářské rady, který i dodává, že drůbeží maso i vejce z Polska jsou bezpečná. „Drůbežářský sektor je v Polsku velmi moderní. V posledních letech do něj šly ohromné investice a provozovny jsou proto vybavené nejmodernějším zabezpečením. Ale to neznamená, že není na čem pracovat. Proto přijímáme další opatření, protože každé ohnisko je velký problém,“ uvádí.
Polsko v tomto týdnu navštívila veterinární delegace vyslaná Evropskou komisí, která v několika postižených regionech kontrolovala dodržování nařízení, vyhodnocovala aktuální záznamy o ohniscích a na základě dat má rozhodnout o možném rozšíření počtu vojvodství, na která se vztahují omezení.
Ta jsou totiž zatím tři - Mazovské, Velkopolské a Varmijsko-Mazurské. Může ale rozhodnout i o omezení vývozu vajec a masa z Polska. Výsledky šetření delegace zatím nejsou známé.
Malé chovy v ohrožení
Zatímco velkochovy jsou nyní pod přísnějším dohledem veterinární správy, ohrožené jsou malé domácí chovy, právě i kvůli snazšímu kontaktu s divokými ptáky, nebo vyhazování mršin, jak se stalo na Wiśniewsku.
25:07
Lidé se učí od dojnic, jak přežít ptačí chřipku. U krav má nemoc lehčí průběh
Číst článek
Paní Janina přitom vrtí hlavou a pro pachatele nemá jediného dobrého slova. „Já takového člověka potkat, to bych ho snad uškrtila. To přece normální hospodář nemůže udělat? Vždyť je to nakažlivé! To přeci nikdo nemůže dopustit, aby se to rozneslo sem, tam, všude!“ zlobí se a myslí si, že to dotyčný udělal čistě ze zlomyslnosti.
V celé Evropě je kolem 200 ohnisek ptačí chřipky. Kromě Polska jsou silně zasažené také Maďarsko nebo Itálie. S výskytem ptačí chřipky se potýkají také Spojené státy. Letošnímu šíření v Evropě podle ředitele polské Národní drůbežářské rady napomají počasí a přírodní podmínky.
„Jestliže je chladněji, je větrno a je vysoká vlhkost vzduchu, to jsou ideální podmínky pro šíření viru. Teď navíc ještě pořád migrují divocí ptáci, kteří přilétají z Afriky nebo z Číny. Divocí ptáci jsou největším přenašečem ptačí chřipky. Ten virus šíří i při cestě, když odpočívají nebo se krmí zbytky osiv, to mohou šířit virus,“ vysvětluje Iwona Dyba. Situace by se tak měla zlepšit, jakmile se oteplí a sníží se migrace ptáků.
