Ptačí chřipka ohrožuje populace ptáků u antarktických břehů. Možná jde o původní, nezmutovaný virus
Osmičlenná výprava vědců z Masarykovy univerzity se před týdnem vydala na polární výpravu do Antarktidy. Připojí se ke kolegům, kteří vyjeli už týden předtím. Svoji pozornost čeští výzkumníci nově zaměří na ptačí chřipku – podle jejich hypotézy totiž u jižního pólu zůstal ještě původní, nezmutovaný virus. Bude je ale zajímat i to, jak se změna klimatu podepisuje na houbách, meších a lišejnících.
Miloš Barták mi v laboratoři v kampusu v brněnských Bohunicích ukazuje lišejník dovezený z poslední výpravy na Antarktidu. Nové vzorky dovezou výzkumníci letos.
„Tamní lišejníky se musí vyrovnat s celou řadou faktorů, jako je velmi nízká teplota a vysoká ozářenost,“ vysvětluje a předvádí, jak tyto podmínky vědci pomocí speciálního přístroje simulují v české laboratoři.
Mykoložka Monika Laichmanová se zase zabývá mikroskopickými houbami. A protože nejsou pouhým okem viditelné, odebírá v Antarktidě vzorky z povrchu skal.
Čeští vědci se letos během expedice zaměří taky na šíření ptačí chřipky u jižního pólu. Podle jejich hypotézy tam zůstává původní nezmutovaný kmen viru. „Mršina je infekční ještě 190 dní po úhynu. Zkoumáme, jakým způsobem virus v Antarktidě přežívá a v jakém prostředí,“ doplňuje vedoucí výzkumu Pavel Kapler.
Strava jako amarouny
Výzkumníci stráví na Antarktidě dva týdny. Stejnou dobu jim zabere cesta tam i zpět.
S sebou si berou kromě vědeckého vybavení taky spacáky, teplé oblečení a samozřejmě taky jídlo, konkrétně speciální sušené potraviny. Ve vakuovaných balíčcích je po 160 gramech suché stravy, která se zalije vodou a vystačí pak jako hlavní jídlo pro jednu osobu.
Data získaná během expedice budou vědci zkoumat několik měsíců v laboratořích v Česku. Na výzkumu viru ptačí chřipky spolupracují s kolegy z Chile.
