Hamás není žádná velká armáda. Jsou to spíš guerillové skupiny, přibližuje velvyslankyně v Izraeli
Humanitární situace civilistů v Pásmu Gazy se dál zhoršuje, Lékaři bez hranic upozorňují na katastrofální úroveň podvýživy u čtvrtiny malých dětí a těhotných žen. „V Gaze není dobrá situace, civilisté tam trpí, je potřeba jim zajistit co nejvíce pomoci. Ale je třeba si pamatovat, že za to může Hamás a může tu válku ukončit druhý den,“ říká pro Radiožurnál Veronika Kuchyňová Šmigolová, velvyslankyně České republiky v Izraeli.
Když připomeneme aktuální situaci v Pásmu Gazy, mezinárodní organizace upozorňují na hladomor, který v tomto století nemá obdoby. Podle Lékařů bez hranic je v Gaze katastrofální úroveň podvýživy, kterou trpí nejméně čtvrtina malých dětí a těhotných žen. Podle palestinských informací při izraelské operaci v Gaze zemřelo přes 60 tisíc lidí. Mění toto všechno nějak českou pozici?
Já se domnívám, že česká dlouhodobá pozice zůstává stejná, protože my si pamatujeme, jak celá tato válka začala, že začala tím strašlivým útokem 7. října, při kterém bylo zavražděno asi 1200 civilistů a uneseno přes 300 lidí do Gazy. A od té doby přes veškeré snahy se nepodařilo domluvit s Hamásem dlouhodobé příměří.
Bylo by jednodušší, kdyby Izrael do oblasti povolil přístup novinářů. Na druhou stranu ne všechny války jsou vedené tak, že by novináři byli přímo s jednotkami, vysvětluje velvyslankyně ČR v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová
Takové, které by vedlo k propuštění všech rukojmí, včetně těch dvaceti živých, kteří tam ještě jsou, a k tomu, aby se Hamás vzdal vlády v Gaze a odzbrojil se. Takže toto my chápeme samozřejmě jinak. Jak české diplomacii, tak celé České republice leží na srdci i situace civilistů v Gaze. Nedomníváme se, že civilisté mají trpět. Domníváme se, že civilisté mají mít přístup k humanitární pomoci.
Na druhou stranu víme, že ty zprávy, které z Gazy přicházejí, z velké části nebo možná všechny, musí projít nějakou redakcí Hamásu. Tam není žádné nezávislé zpravodajství, tam všechny informace, které vycházejí ven, vycházejí přes Hamás.
To znamená, že zpochybňujete záběry Lékařů bez hranic nebo informace o hladomoru, že nepovažujete za dostatečně relevantní třeba televizní záběry, které vidíme z Pásma Gazy?
Přesně tak. A nedomnívám se, že je to chyba Lékařů bez hranic jako takových a většiny těch mezinárodních organizací, které tam působí. A neříkám ani, že v Gaze situace není těžká, a že tam civilisté netrpí. Nicméně v Gaze nejsou teď žádní zahraniční pracovníci, kteří by tam byli dlouhodobě vysláni.
Veškeré informace pochází od toho, čemu mezinárodní organizace říkají trusted partners, čili spolehliví spolupracovníci, což znamená Gazani, kteří s těmi organizacemi spolupracují. Aby v té Gaze přežili, tak musí nějakým způsobem s Hamásem koexistovat. Nedávají zcela nezávislé informace.
Vždycky je třeba dívat se ještě na různé jiné ukazatele nežli na to, co přichází z Gazy, včetně videí a obrázků. Například zrovna dneska se The New York Times v zásadě omluvil za obraz dítěte, které zveřejnil, že trpí hlady, a posléze se ukázalo, že to dítě je vážně nemocné.
Boj v Pásmu Gazy se musí změnit, řekl Netanjahuovi Trump. Chce vyzvat Starmera k pomoci Palestincům
Číst článek
Takže ano, v Gaze není dobrá situace, civilisté tam trpí, je potřeba jim zajistit co nejvíce pomoci. Ale je třeba si pamatovat, že za to může Hamás a může tu válku ukončit druhý den.
Říkáte, že z vašeho pohledu se nedá věřit informacím v Gaze, že ta situace tam může být jiná, než vidíme nebo slyšíme od mezinárodních humanitárních organizací. Pokud by ta situace byla jiná, nebylo by z pohledu Izraele to nejjednodušší, kdyby tam povolil přístup zahraničních novinářů, aby tedy všichni viděli a mohli si udělat obrázek sami?
Asi by bylo jednodušší, kdyby tam Izrael povolil přístup novinářů. On tam občas nějaké skupiny velmi kontrolovaně pouští.
Na druhou stranu ne všechny války jsou vedené tak, jako byla vedena třeba americká válka v Iráku, že byli novináři přímo s jednotkami. Izrael říká, že Gaza je v zásadě bojová zóna a že nechce ohrozit životy novinářů tím, že by je do této bojové zóny přivedl.
Vy jste připomínala teroristický útok hnutí Hamás na Izrael v roce 2023. Vysvětlovala jste, že to je reakce. Izrael stále opakuje, že to je boj proti Hamásu, boj proti terorismu. Na druhé straně, když připomenu to, co jsem říkal, 60 tisíc mrtvých, hladomor, nepřekračuje to už ty hranice, kdy to jde vysvětlovat bojem proti terorismu? Není to už moc?
Já na to odpovím otázkou, co by měl Izrael udělat, aby dostal rukojmí domů a aby zajistil v Izraeli bezpečnost? Příměří dojednávají Spojené státy, Katar, Egypt, nejsou to všechno země, které by byly Izraeli nakloněny, a když je na stole návrh příměří, který se zdá, že by mohl být pro obě strany přijatelný a Izrael na ten návrh přistoupí, tak ho Hamás odmítne, jako se naposled stalo před týdnem nebo deseti dny.
Já bych taky samozřejmě byla mnohem radši, kdyby ta válka už skončila, protože je skutečně dlouhá, skutečně je náročná pro civilní obyvatelstvo v Gaze, je náročná i pro Izrael. Nicméně dokud se nenajde způsob, jak tu válku ukončit, a ten se zatím nenašel, tak válka bohužel pokračuje.
Mouka, cukr a potravinové konzervy. Izrael začal shazovat humanitární pomoc do Pásma Gazy
Číst článek
Máte pocit, že postup Izraele v Gaze v posledních týdnech je úspěšný, že se daří oslabovat Hamás?
Nejsem si úplně jistá, protože Hamás je určitě velmi oslaben proti tomu, jak byl. Hamás není žádná velká armáda. Hamás jsou spíš guerillové skupiny, ale stále mají tolik síly, aby například udrželi rukojmí a ta mrtvá těla, která drží, aby měly takovou kontrolu nad populací, že ta proti nim nepovstane, protože to by byla taky jedna cesta.
Samozřejmě, kdyby se zevnitř Gazy podařilo zbavit hnutí Hamásu, protože podle těch různých průzkumů, které se občas objevují, tak podpora Hamásu v Gaze velmi poklesla a ti Gazané sami za to své utrpení Hamás z velké části viní.
Jak je koordinována humanitární pomoc do oblasti Pásma Gazy? Poslechněte si celý rozhovor výše.
