Trump a Putin spolu v úterý mluvili po telefonu. A ruský prezident podle agentur slíbil, že Moskva na 30 dní pozastaví útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině.

„Nic to vlastně neznamená,“ řekl k tomu ve středu ráno v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ZDF Pistorius. Připomněl, že energetická zařízení jsou na Ukrajině nejlépe chráněná.

„A mimochodem jsme viděli, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly,“ dodal německý ministr obrany. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu podle místního letectva 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů.

I podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dronové útoky ukazují, že Putin de facto odmítl návrh na úplné příměří. Svět by měl podle Zelenského odmítnout jakékoliv Putinovy snahy o protahování války.

„Tyto ruské noční útoky ničí náš energetický sektor, naši infrastrukturu a běžný život Ukrajinců. Skutečnost, že tato noc nebyla výjimkou, ukazuje, že v zájmu míru musíme na Rusko nadále vyvíjet tlak,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zmínila, že Moskvě nelze věřit i proto, že nehodlá dělat žádné ústupky.

„Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekla Kallasová. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.

Rusko musí podle finského prezidenta Alexandera Stubba prokázat, že chce skutečný mír. A pokud odmítne, je podle něj nutné Ukrajinu posílit a zároveň zvýšit tlak na Rusko, aby k jednacímu stolu usedlo.

„Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije,“ prohlásil finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.

Stubb také ve středu zdůraznil, že Ukrajina má právo se bránit a že toto právo nelze nijak omezovat. Kyjevu slíbil další výraznou podporu.

České reakce

jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít