Objasnění původu koronaviru SARS-CoV2 může pomoci předejít dalšímu šíření nebezpečného viru ze zvířat na lidi. Lepší porozumění jeho evoluční cesty by také mohlo posloužit při vývoji nových léků a vakcín. Vědci, kteří se o to snaží, ovšem musejí manévrovat v nelehké situaci zatížené geopolitikou a konspiracemi.

Někdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo loni opakovaně tvrdil, že se koronavirus rozšířil do světa z čínské laboratoře, aniž by pro to uvedl jakékoliv důkazy. Čínská státní média zase informovala, že virus měli do země zavléct Američané, a posléze přišla s tvrzením, že se rozšířil ze zahraničí na mražených potravinách.

Ve zpolitizovaném prostředí trvalo rok, než se podařilo do Wu-chanu dostat plnohodnotnou misi expertů. Mezinárodní tým odborníků na místo dorazil až na přelomu ledna a února. Několik členů této mise minulý týden popsalo své zkušenosti v rámci webináře britského institutu Chatham House.

„Hlavním záměrem bylo dostat se na místo, kde byly identifikovány první případy, a porozumět tomu, co se tam stalo během prosince 2019 a možná i v předchozích měsících. Ale to je teprve začátek. Rozhodně nejde o misi, která poskytne konečné odpovědi,“ zdůraznila nizozemská viroložka Marion Koopmansová, která v minulosti pomohla objasnit původ koronaviru MERS-CoV.

Z netopýrů na tržiště

Po příletu do Wu-chanu museli odborníci do povinné karantény. Během té ovšem nelenili. Podle britsko-amerického odborníka na zoonózy Petera Daszaka procházeli materiály a v rámci online schůzek se připravovali na terénní výzkum.

„Poslali jsme našim čínským kolegům seznam s místy, které chceme navštívit, a lidmi, se kterými chceme mluvit. Nic z toho nám neodepřeli. Všechny jsme dostali,“ podotýká Daszak, který řadu let spolupracoval s Wuchanským institutem virologie. Vědci prověřili řadu hypotéz a dospěli k té, která se v tuto chvíli zdá být nejpravděpodobnější.

„Myslím, že z naší zprávy jasně vyplyne, že Čína odvedla za uplynulých dvanáct měsíců velký kus práce. Otestovali desítky tisíc zvířat po celé Čína a hledali u nich koronavirus. (...) Nejpravděpodobnější hypotéza je, že se virus přenesl z netopýrů nebo jiného volně žijícího živočicha na zvířata, která mohla být chována na farmách a odtamtud se přenesl na člověka a na tržiště ve Wu-chanu. Spolu s většinou členů mise ze strany WHO i Číny mám za to, že to je ten nejpravděpodobnější scénář,“ vysvětluje Daszak s tím, že na riziko epidemie koronaviru typu SARS netopýřího původu v jihovýchodní Asii odborníci dlouhodobě upozorňovali.

Bez spekulací

Na opačném konci možných scénářů v jejich hodnocení skončil laboratorní původ. K laboratorním nehodám času od času dochází a například poslední známá oběť pravých neštovic nemoci podlehla nemoci po úniku viru z laboratoře ve Velké Británii. Ale možnost, že koronavirus, jehož genom svědčí o přirozeném původu, mohl uniknout z blízkých laboratoří ve Wu-chanu, vyhodnotili jako vysoce nepravděpodobnou.

„Navštívili jsme tři laboratoře, včetně té, která je blízko tržnice ve Wu-chanu, včetně Wuchanského institutu virologie. Diskutovali jsme s nimi o jejich výzkumech, testech i způsobu jejich práce a na základě toho jsme došli k závěru, že laboratorní incident je extrémně nepravděpodobný. Když lidé říkají, že tomu nevěří – tak jim musím říct, že jsme nenašli žádné důkazy, které by tuto verzi podpořily. Pokud někdo takové důkazy má, prosím, ať je poskytne Světové zdravotnické organizaci a my se jimi budeme zabývat.

Nemůžeme pracovat na základě spekulací. Z vědeckého hlediska nelze nikdy říct, že to je zcela nemožné, proto jsme to na základě našeho šetření označili jako opravdu velmi nepravděpodobné,“ komentuje Marion Koopmansová. Mise přitom čelila kritice skupiny vědců, kteří v otevřeném dopise volají po zahájení forenzního vyšetřování bez podílu Číny.

Podobný způsob objasňování by ale podle Koopmansové asi uvítali v málokteré zemi.

„Nemyslím si, že přístup ve stylu ‚přijedeme a převezmeme všechno, co k tomu máte a my vám pak dáme vědět, k čemu jsme dospěli‘ by byl dobrý. To je úplně jiný druh práce (...) V týmu jsme řešili, jak by se na to dívali v obdobné situaci v našich zemích. Myslím, že ani v Nizozemsku by takový přístup ve spojitosti s nějakou epidemií nebyl příliš vítán. Nebo si představte, že přijedete do amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a budete stejným způsobem požadovat všechna data k nějaké epidemii. Vzbuzuje to dojem, že přijedou nějací lidé a řeknou vám, že neděláte dobře svou práci. Myslím, že pokud tohle máme překonat, tak by se podobné společné mise měli stát standardem,“ dodává Koopmansová.

Podrobná zpráva s nálezy a návrhy dalších kroků společné mise WHO a Číny má být zveřejněna tento týden. Přesný původ koronaviru SARS CoV2 může být podle odborníků objasněn až za několik let, nebo dokonce nikdy, jako tomu bylo v případě řady minulých epidemií.

Ale pokračující snahy vědců na tomto poli a rozvoj spolupráce může pomoct včas podchytit šíření dalších nebezpečných virů, které se dříve či později objeví. Cílem je odhalit a zastavit tyto patogeny dřív než se rozšíří do celého světa.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít